"Je krátce před půl sedmou. Podvědomě vnímám psí zívnutí a již zcela vědomě tlapku svého bígla. Vím, že nejpozději do pěti minut zazvoní budík. Proč ho vůbec nastavuji? Aktivuji odložené buzení, v 6.35 stejně vstávám. Hladový bígl se povel snooze“ odmítá naučit," tak začíná svůj den Simona Plischke, business development manager firmy HC Logic.
O hodinu později nasedám do auta a vyrážím vstříc pražské zácpě. Kombinace červené karoserie, světlých vlasů řidičky a SPZ s „téčkem“ (společnost jsme založili v Ostravě) má své výhody. Za chvíli jsem na dálnici a drncám na Moravu. Na dopoledne mám domluvenou schůzku v nemocnici krajské, na odpoledne v soukromé.
Jsme tři partneři, co se dohodli na vznešené myšlence. Pokusíme se zvýšit bezpečnost a efektivitu českých nemocnic, a to konkrétně v oblasti podávání léků. S tímto krédem jsme vymysleli obchodní plán a založili HC Logic. Nabízíme technologie, které maximálně zvyšují bezpečnost pacientů, snižují náklady na léky, a přitom neomezují dostupnost zdravotní péče.
Na vizitu nemocnice
Desátá odbyla. V doprovodu hlavního lékárníka procházím tři kliniky. Pozoruji, ptám se, fotím, zapisuji si. Prohlídka je součástí širší analýzy logistických procesů, kterou pro nemocnici připravujeme. V hlavě neustále porovnávám. Nejen s tím, co už jsem viděla jinde po Česku, ale hlavně s tím, co znám ze zahraničí.
Přes pět let jsem žila v USA a seznámila se s robotikou, která se mi tehdy zdála jako ze sci-fifilmu. Když jsem ale později podobné technologie v oblasti přípravy léků viděla i v I tálii, Rakousku či Maďarsku, začala jsem se ptát, proč u nás stále ještě používáme procesy sto let staré. Zdravotnictví je oblast, kterou si bez využití moderních technologií lze představit jen těžko, přesto se v oblasti medikace uplatňují výlučně manuální postupy, zcela závislé na lidském faktoru, a tedy s vysokou pravděpodobností chyby.
Právě chybovost v podávání léků a zamezení jejich plýtvání jsou předmětem mé odpolední schůzky. Je 14 hodin a jsme o zhruba 100 km dál. Připojuje se kolega z Ostravy. Schůzku iniciovala sama nemocnice. Obrátila se na nás na základě přednášky o světových trendech v automatizaci lékáren, kterou jsme v listopadu prezentovali na kongresu nemocničních lékárníků. Těší mě, že už i některé české nemocnice začínají věnovat bezpečnosti v medikaci patřičný význam.
Když spadne letadlo nebo dojde k neštěstí v jaderné elektrárně, dochází k hromadným ztrátám na životech a majetku. Pochybení ve zdravotnictví se týkají jednotlivců. Příliš velkou společenskou ani politickou pozornost proto nevzbuzují. Jejich četnost je ale tak vysoká, že jde o významný zdravotní, sociální, ale i ekonomický problém. Tato nemocnice chce zvýšením efektivity procesu ušetřit na lécích pár milionů ročně.
Alarmující statistiky
Relevantní výzkumy v oblasti chybovosti v ČR provedeny nebyly. Nemocnice je zpravidla vůbec nesledují. Vedení této nemocnice tedy předkládám čísla ze zahraničí. Evropská komise a ministerstvo zdravotnictví ČR společně upozorňují, že osmi až 12 procentům pacientů přijatých do nemocnic v EU je způsobena újma během poskytování zdravotní péče. Německé výzkumy odhalily chybovost 1,5 až pět procent, v absolutních číslech jde o desítky tisíc špatně podaných léků v průměrné nemocnici ročně. A tak dále. Bavíme se o technologiích, které těmto chybám umějí předcházet.
Krátce po 18. hodině jsem doma. Večer se přes Skype ještě spojuji s kolegy. Domlouváme účast na březnovém Kongresu Evropské asociace nemocničních farmaceutů, letos konaném v Paříži. Zítřek budu věnovat analýzám návratnosti, lyžím a astronomii.
