Když se řekne vesmírný byznys, většině z nás jako první pravděpodobně přijdou na mysl zážitkové pobyty v kosmických hotelech i ,výlety‘ na oběžnou dráhu Země. Koneckonců konkurence v tomto ohledu existuje už teď, kdy si o podobném nevšedním zážitku může valná většina populace zatím nechat jen zdát. Možná i to je důvod, proč se kalifornský startup Varda Space rozhodl budoucnost ve vesmíru uchopit trochu jinak, na první pohled ne tak velkolepě: jeho lidé tam hodlají pracovat na vývoji léčiv.
Velký byznys bude spočívat v poměrně nenápadných družicích, jež budou dny nebo měsíce trávit na orbitě a v ,tichosti‘ pracovat na nových lécích. Ty by dle společnosti mohly být účinnější než medikamenty vyrobené na Zemi. A v neposlední radě by z nich mohly pramenit též významné zisky.
„Pokud jde o komercializaci vesmíru, není to tak sexy příběh jako turistika, ale věříme, že výroba je ve skutečnosti dalším velkým průmyslovým odvětvím, na které v tomto ohledu dojde,“ komentuje pro CNN generální ředitel a spoluzakladatel dotčené společnosti Will Bruey.
Svoji první misi Varda zahájila v pondělí na palubě rakety firmy SpaceX, jež odstartovala z Vandenbergovy vesmírné základny v Kalifornii. Následně společnost potvrdila, že se devadesátikilovou družici povedlo úspěšně oddělit. Pokud bude zkouška úspěšná, chtěla by zahájit spolupráci s farmaceutickými společnostmi, pomoci kterých by objekty do vesmíru vysílala na pravidelné bázi.
Dost peněz na čtyři mise
Výroba léků v mikrogravitaci vychází z experimentů prováděných na Mezinárodní vesmírné stanici, kde se podobnou tématikou zabývají třeba farmaceutické firmy, jako je Merck a Bristol Myers Squibb. Zda bude tento konkrétní projekt ve finále životaschopný, bude záviset na mnoha technologických a finančních faktorech. Už nyní Varda na vývoj vynaložila zhruba 40 milionů dolarů (necelých 883 milionů korun), přičemž dostatek peněz má společnost zatím na financování prvních čtyř misí.
A jak si celý proces Varda vlastně představuje? Společností vypuštěná kapsle se po odpojení od rakety připojí k takzvanému satelitnímu autobusu, což je konstrukce, jež bude zajišťovat energii, pohon a komunikaci nezbytnou pro pohyb ve vesmírném vakuu. Poté začne experiment jako takový. Prováděn bude pomocí jednoduchých palubních strojů, které budou mít za úkol vytvořit klíčové prvky léčiv. Výhodu v tomto případě představuje hlavně fakt, že probíhající experiment nebude brzděn zemskou přitažlivostí.
Výzkum už totiž dříve prokázal, že například bílkovinové krystaly vypěstované ve vesmíru mohou ve srovnání s těmi pocházejícími ze Země vytvářet dokonalejší struktury. Díky tomu pak lze vyrobit lépe vstřebatelné a účinnější léky.
První Vardova mise se zaměří na výzkum kolem ritonaviru, což je lék používaný k léčbě viru HIV, který se ale nedávno začal využívat také jako antivirotikum pro boj s covidem. Do budoucna by se přitom působení mohlo rozšířit i do dalších oblastí, jako je třeba vytváření nanočástic používaných ve vakcínách.
Šance? Pod 90 procent, ale větší než při hodu mincí
Po dokončení experimentu inženýři zhodnotí, zda je kapsle připravená k návratu. A pokud ano, satelitní autobus ji posune zpět do atmosféry Země, aby pomocí padáků přistála na jejím povrchu.
Právě návrat domů bude pro společnost představovat jednu z největších výzev, protože při rychlosti kolem 18 tisíc kilometrů za hodinu vznikne extrémní teplo. Přehnaně velké šance prvnímu pokusu proto Varda nedává. „Jsou pravděpodobně menší než 90 procent, ale lepší než hod mincí,“ říká Bruey s tím, že to je momentálně asi ta nejupřímnější odpověď.
Na poměry kosmického průmyslu byla cesta Vardy na startovací rampu poměrně rychlá. Od nápadu k více než 100 milionům dolarů (přes 2,2 miliardy korun) se ostatně propracovala během necelých tří let. Přičemž v její prospěch hrál i fakt, že žádný krok celého procesu od startu po přistání nemusela navrhovat od nuly. Kromě raket společnosti SpaceX využívá také dohody s agenturou NASA, která s ní sdílí nejen odborné znalosti, ale také náklady na nákup některých materiálů.
„Každý kousek skládačky ve Vardě už někdo udělal,“ přibližuje Bruey. „Návrat do atmosféry už byl proveden dříve a stejně tak i výroba ve vesmíru,“ dodává s tím, že si je moc dobře vědom toho, že společnost momentálně stojí na ramenech obrů.
Vedení firmy zároveň doufá, že jednoho dne budou její lety tak běžné, že kapsle s experimenty uvidíme zářit na noční obloze. Cestovat do vesmíru by spolu s nimi navíc v budoucnu mohli i sami výzkumníci.
