Zatímco předvánoční čas byl zahalen smutkem a kromě truchlení se v podstatě nic jiného nedělo, nový rok začal zčerstva. Favorit prezidentských voleb Tomio Okamura bude na TV Barrandov mít svůj pořad a Jan Fischer potvrdil, že chce také být lidem zvoleným prezidentem.
Foto: Profimedia.cz
A opět se zjevily staré „dobré“ odposlechy. Deníky zveřejňují další uniklé nahrávky, v nichž už se snad ani čert nevyzná. Současní i bývalí členové Věcí veřejných chodí po světě se zapnutým nahrávadlem a výsledky pak radostně předávají dál. Nahráváme se všichni vzájemně a pak se divíme, že svět je paranoidní. Kam se hrabe Rebekah Brooksová, ta nechávala politiky odposlouchávat jen proto, aby měla sólokapra. Tihle to dělají, aby zlikvidovali sami sebe.
V této báječné atmosféře, kdy se člověk bojí otevřít noviny, aby na něj nevykouklo něco ze života bývalých či současných Veverek, se vyjednávalo o církevních restitucích, které nejmenší vládní straně vadilo. No aby ne. Nikdo neví, co církvi odkdy patřilo, vláda stále neví, co vše chce vydat, katolická církev by (pochopitelně) nejraději prolomila konfiskace provedené už za Masaryka a legitimní otázka je, kde na to vše uprostřed krize vzít. Zaplatí to občané. Ukradené se má vrátit, ale co když budou o to menší důchody, o to horší zdravotní péče a o to méně dostanou nezaměstnaní? Připadá mi jako pozoruhodná náhoda, že se nové odposlechy objevily zrovna v tuto chvíli. Možná někomu prostě vadí Věci veřejné. Ale nebuďme paranoidní. Vláda stejně nepadla a nakonec to všechno dobře skončilo.
V téhle zemi se ovšem nic neutají. Milujeme svoje úniky, vždyť čím bychom plnili noviny. Na druhé straně by možná nebylo od věci zřídit zvláštní rubriku. Mohla by se jmenovat „Odposlechy“, podobně jako ,,Sport“ nebo ,,Zpravodajství z domova“. Nepochybně by to přispělo přehlednosti.
