PPP PROJEKTY Věznice v Rapoticích a výstavba justičního areálu v Ústí nad Labem. Dva pilotní projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru, které jsou už jen krůček od realizace. Pokud je schválí vláda, začne v nejbližších týdnech výběr soukromých investorů.
PPP PROJEKTY Věznice v Rapoticích a výstavba justičního areálu v Ústí nad Labem. Dva pilotní projekty spolupráce veřejného a soukromého sektoru, které jsou už jen krůček od realizace. Pokud je schválí vláda, začne v nejbližších týdnech výběr soukromých investorů.
Začátek spolupráce veřejného sektoru a soukromých firem formou takzvaných PPP projektů se po loňských parlamentních volbách trošku oddálil. Úřady nevěděly, co bude dál, a nejistota panovala i kolem budoucnosti PPP projektů. Po sestavení kabinetu se ale věci pohnuly.
Dva projekty mají už zpracovanou dokumentaci a v nejbližších týdnech je dostane k posouzení vláda. Prvním je výstavba a provoz věznice typu s ostrahou v Rapoticích u Brna. Druhou šancí je stavba moderního justičního areálu v Ústí nad Labem. Pokud je vláda schválí, poperou se o miliardová sousta soukromé firmy ve veřejné soutěži. Nepůjde ale o klasickou veřejnou zakázku. PPP projekty se liší jak průběhem financování, tak podstatně větší účastí soukromého partnera. Ten nezajišťuje jen počáteční výstavbu, ale i většinu služeb po celou dobu smlouvy.
Ta by měla být ve zmíněných případech uzavřena na víc než dvacet let.
ŠEST METRŮ PRO VĚZNĚ
První „soukromá“ věznice vznikne v areálu bývalé vojenské raketové základny v Rapoticích u Brna. Na pozemku 94 hektarů již dnes Vězeňská služba renovuje staré panelové domy. Zbrusu nová věznice by měla ale stát o něco dál, určený pozemek je zatím klasickou „zelenou loukou“.
„Cílem je vybudovat věznici moderního evropského standardu. Její kapacita bude 500 vězňů. Měli by být ubytováni v menších skupinkách po 25 lidech. Tím bychom se dostali na evropskou normu, která žádá alespoň šest čtverečních metrů ubytovací plochy pro vězně. V současnosti to v českých káznicích nejsou ani čtyři metry na osobu,“ uvádí ředitel investičního odboru ministerstva spravedlnosti Michael Mrzkoš.
„Půjde také o první moderní věznici, která bude stavěna vyloženě za tímto účelem. Česká republika jinak zatím využívá budovy, které byly původně stavěny například jako průmyslové objekty,“ dodává Štěpán Dlouhý ze společnosti Deloitte, která je konzultantem projektu.
Stavba má změnit tristní bilanci českého vězeňství ještě v dalším parametru. V současnosti je totiž v Česku odsouzeno k odnětí svobody přes 19 tisíc lidí. Víc než pět tisíc z nich přitom chodí po svobodě. Dílem proto, že se trestu vyhýbají, důvodem je ale i nedostatečná kapacita věznic.
ČTVRTSTOLETÍ PROVOZU KÁZNICE
Co bude na projektu soukromého? „Společnost, která vyhraje výběrové řízení, nebude zajišťovat jen samotnou stavbu. Dostane smlouvu na 25 let provozu zařízení. Výkon ostrahy samozřejmě zůstane v rukou státní Vězeňské služby. Většinu servisu ale zajistí soukromý sektor,“ říká Mrzkoš. Půjde například o úklid, údržbu a opravu objektu či dodávky potravin.
„Může zajistit i rekvalifikační kurzy nebo kulturní vyžití vězňům. Počítá se i s účastí na zaměstnávání odsouzených - pronájmem dílenských prostor třetím subjektům nebo prodejem zboží vyrobeného vězni,“ vypočítává jen některé příklady Richard Otevřel ze společnosti Havel&Holásek, která je dalším konzultantem projektu. „Vězeňská služba bude mít povinnost zajistit minimálně 60 procent práceschopných vězňů. Soukromý partner jim zase bude muset zajistit pracovní kapacity,“ připomíná Štěpán Dlouhý.
ROČNĚ 111 MILIONŮ
Nejzajímavějším parametrem je financování PPP projektu. Měl by být výhodný jak pro stát, tak pro soukromého partnera. Původní odhad rozpočtu výstavby areálu se pohyboval někde na úrovni 1,6 miliardy korun. „Po příchodu nového vedení ministerstva spravedlnosti se ale projekty přehodnotily tak, aby byly výrazně levnější,“ říká Štěpán Dlouhý. „V aktuální dokumentaci se počítá s náklady stlačenými pod jednu miliardu, konkrétně by to mělo být 961 milionů korun,“ uvádí Mrzkoš.
Současná analýza má zároveň zmapováno, kolik by stál i dlouhodobý provoz věznice. „Pokud by ji provozoval stát, za 25 let by náklady na výstavbu a provoz činily v součtu přes tři miliardy korun. Jestliže většinu servisu zajistí soukromý partner, ušetří se 378 milionů korun a celkové náklady budou jen 2,6 miliardy. Úsporu přinese fakt, že soukromý subjekt dokáže efektivněji hospodařit a využít svých znalostí,“ vysvětluje Mrzkoš.
Co za servis soukromník dostane? Stát bude platit ročně takzvaný poplatek za dostupnost služby. Ten má být v případě věznice 111 milionů korun. „Do poplatku, který bude soukromý partner inkasovat po celou dobu trvání smlouvy, je rozložena původní cena stavby. Zároveň jsou do něj započítány všechny služby, které bude při provozu věznice zajišťovat,“ uvádí Mrzkoš. „Předpokládáme ale, že se výše poplatku stane tím, o co se bude soutěžit ve veřejném tendru. Zároveň je důležité, že pokud pak soukromá firma nezajistí služby ve smluvené kvalitě, může se jí odměna snížit formou různých trestných bodů,“ dodává.
Podle poradců vznik „soukromé“ věznice přinese další pracovní příležitosti i pracovníkům a podnikatelům v okolí. Starostka Rapotic Marcela Smekalová je ale mírně skeptická. „Když se začaly opravovat paneláky v areálu, kde působí Vězeňská služba, 98 procent našich občanů, kteří se ucházeli o práci, dostalo negativní odpověď. Stát si zajistil vlastní pracovníky,“ říká Smekalová.
ÚSPORA, NEBO ZADLUŽENÍ STÁTU?
Pro stát je kromě celkové úspory nákladů PPP projekt výhodný ještě z dalšího důvodu. Na rozdíl od klasické veřejné zakázky nemusí ministerstvo investovat miliardovou sumu za stavbu objektu jednorázově hned na začátku. Naopak si rozloží splácení do menších částek na dlouhou dobu dopředu. Odpůrci této metody naopak říkají, že jde o zadlužování státu a budoucích generací.
Projektovou dokumentaci věznice bude v nejbližší době posuzovat vláda. Pokud přikývne, veřejná soutěž na výběr soukromého partnera by mohla začít v červenci. Její výsledek a konec plánovací fáze je předpokládán do roka. Samotná stavba by měla trvat další dva roky. První vězňové by tedy mohli do káznice přijít na počátku roku 2010.
JUSTIČNÍ PALÁC VE VELKÉM STYLU
Druhým PPP projektem, jehož realizace čeká už v zásadě jen na posvěcení vládou, je vybudování moderního justičního centra v Ústí nad Labem. Reprezentativní budova má být novým domovem pro Krajský soud i pro další orgány justice.
Jde ještě o robustnější projekt než v případě rapotické věznice. Komplex bude sloužit 600 zaměstnancům. Stavba má stát 1,3 miliardy korun. Včetně pětadvacetiletého provozu se náklady vyšplhají téměř na 4,4 miliardy. Roční poplatek od státu pro soukromého investora, který bude komplex spravovat, dosáhne 189 milionů korun.
I v tomto případě ale konzultanti očekávají, že o celkovou cenu budou soukromí konkurenti mezi sebou soutěžit. Takže výsledná výše poplatku by mohla být podstatně nižší.
„Objekt bude patřit státu, soukromému partnerovi ale připadne například parkovací plocha. Bude také moci pronajímat 800 metrů čtverečních kancelářských prostor. Musí je ale nabídnout takovým nájemcům, jejichž činnost se vztahuje k justici. Tedy například advokátním kancelářím,“ vysvětluje Micheal Mrzkoš.
Výhodnost oproti variantě, kdy by si stát zajišťoval denní chod justičního komplexu sám, je vyjádřena souhrnnou úsporou 8,4 procenta za pětadvacet let. „Úspora vyplývá mimo jiné z toho, že soukromý subjekt, který povede výstavbu, už počítá s tím, že bude objekt sám dlouhá léta sám využívat. U klasických veřejných zakázek třeba jeden architekt navrhne jídelnu, jiná firma ji postaví a zase jiná ji využívá. Takto bude naopak soukromý partner už při stavbě domýšlet budoucí využití,“ vysvětluje vedoucí projektu Zdeněk Zabilanský ze společnosti Mott MacDonald.
Pokud se podaří rychlý výběr privátního partnera, soudní palác by se měl začít stavět příští rok v květnu a sloužit veřejnosti i justici od roku 2010. Projekt tak má rychlejší jízdní řád než podobný plán na výstavbu sídla Krajského soudu v Karlových Varech. Ten byl pro malou výhodnost odložen.
KARLOVY VARY? ODLOŽENO
Z původních devíti pilotních PPP projektů se nyní do realizační fáze překlápějí dva. Další dva byly naopak zrušeny, u zbývajících se analyzuje, nakolik jsou výhodné. Specifická situace je kolem návrhu sídla Krajského soudu v Karlových Varech, na který již byla analýza dokončena. „Ukázalo se, že výhodnost tohoto PPP projektu oproti klasické veřejné zakázce by byla jen 2,8 procenta,“ říká poradce Zdeněk Zabilanský. Projekt byl proto odložen. Projektová dokumentace je ale hotova a prý bude využita v budoucnu. „Žádné peníze nebyly vynaloženy zbytečně,“ dodává Kateřina Helikarová z ministerstva financí.
