Víc ani korunu

Investoři zatím nejsou ochotni zvýšit své cenové nabídky

Zřejmě již definitivně poslední možnost předložit vládě akceptovatelné nabídky mají do pátku 19. července dvě konsorcia, která zůstala v soutěži o majoritu v Českém Telecomu. Hned následující týden by nový Špidlův kabinet měl vynést verdikt. Zdá se ale být málo pravděpodobné, že dojde k požadovanému navýšení kupní ceny „minimálně o deset procent“ oproti nabídce z 26. dubna, jak se na tom těsně po volbách usnesl starý sbor ministrů Miloše Zemana. Důvěryhodné informace uvádějí, že konsorcium Deutsche Bank-TDC-Blackstone Group, jež se v dubnu nejvíce přiblížilo kýžené metě, s ničím takovým nepočítá. „Je už téměř jisté, že jim pošlou pouze dopis, kde s odkazem na vývoj v telekomunikacích uvedou důvody, proč cenu zvyšovat nelze,“ řekl týdeníku EURO zdroj dobře obeznámený s děním v privatizační kuchyni.
Druhé konsorcium (CVC Capital Partners-Spectrum Equity Investors-Swisscom) se do boje znovu vrátilo, když se už zdálo, že je definitivně mimo hru. Vedly se polemiky, zda vůbec bude ochotné nové šance využít. Ukazuje se, že zcela pasivní není (Konstantin Kinsky, který je vedle Jiřího Lobkowicze jednou z šedých eminencí konsorcia, měl například vést jednání s vicepremiérem Pavlem Rychetským). Ovšem ani v tomto případě se neočekává, že by investorská skupina překypovala ochotou přání vlády vyhovět.

Operátoři do počtu.

Kromě navýšení ceny požaduje kabinet předložení závazné smlouvy s telekomunikačním operátorem o jeho účasti v konsorciu. Je totiž veřejným tajemstvím, že oba operátoři - TDC (dřívější Tele Danmark) i Swisscom - byli v předešlém kole do konsorcií začleněni hlavně proto, aby se tím vyhovělo podmínkám soutěže. (Dánové zaskočili na poslední chvíli, když Deutsche Bank odřekl spoluúčast Deutsche Telekom.) V obou případech šlo spíše o fintu a jasně navrch měli finanční investoři, mnozí s pověstí nevyzpytatelných dryáčníků. I dnes zůstává na místě otázka, nakolik je postavení partnerů v konsorciích rovnovážné. Vláda po kupcích také chce, aby zajistili splatnost kupní ceny jednorázově proti převodu akcií (druhé konsorcium – se Swisscomem - chtělo posledně platit nadvakrát). Mají rovněž předložit návrh budoucího postavení Českého Telecomu v mobilním Eurotelu, kde firma drží podíl 51 procent.

Ještě jsem to neviděl.

Telecom bude první velkou zkouškou nové vlády, její soudržnosti a prozíravosti. Hovoří se o tom, že premiér Vladimír Špidla (ČSSD) je zastáncem prodeje. V dubnu se počítalo s tím, že by část výnosu - 20,6 miliardy korun - šla do letošního rozpočtu pro účely nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění (EURO 18/2002), což Špidlovi určitě není lhostejné. (Také se ale uvažovalo, že část výnosů z prodeje Telecomu poslouží k nákupu 24 stíhaček Gripen pro českou armádu, což je zase velké téma pokračujícího ministra obrany Tvrdíka). Bohuslav Sobotka (ČSSD), který usedá do křesla ministra financí, zatím pouze uvedl, že Telecom by mohl být privatizován rychleji než ČEZ. Ministr dopravy a spojů Milan Šimonovský (KDU-ČSL) je pro rychlou privatizaci, pokud jde ruku v ruce s liberalizací trhu. Důležitější než cena je pro něj hodnověrnost strategického partnera. „Měla by to být některá ze silných evropských telekomunikačních firem,“ řekl týdeníku EURO. Vladimír Mlynář (US-DEU), ministr pro oblast informatiky, který má oblast telekomunikací časem převzít, se konkrétnější odpovědi diplomaticky vyhýbá. „Nemohu vám přece říct, jak budu hlasovat o privatizaci, když nabídky ještě nebyly předloženy. Nejdříve to musím vidět.“ Kuloární informace však uvádějí, že Mlynář se velmi zdráhá hlasovat pro rychlý prodej. Jde o rozhodnutí, které může těsně po nástupu do funkce zásadně ovlivnit podobu jeho resortu.
Poslanec a někdejší ministr Martin Říman (ODS) nesouhlasí s prodejem. „Za podmínek které se chystají, bych hlasoval proti. Je to nevýhodný obchod v nevhodné době.“ Opoziční politik si je vědom, že vláda se kvůli špatnému stavu státních financí ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny a v tuto chvíli není k dispozici jiný objekt privatizace než Telecom. Přesto vidí i jiné možnosti. „Je třeba hledat cesty k úsporám, ke stabilizaci státního rozpočtu, ne rozdávat peníze na všechny strany,“ prohlašuje Říman. Překvapení, že privatizace pokračuje, vyjádřil management Telecomu. „O tom, že se rozjíždí další kolo jsme se dověděli z novin. Nikdo nám nic neřekl,“ podivil se na konci června jeden z vysoce postavených manažerů.

Pokles na burze.

Ve své původní nabídce „vítězné“ konsorcium vedené Deutsche Bank nabídlo cenu 11,06 eura za akcii, což tehdy dělalo asi 55 miliard korun za 51 procent akcií. Žádost o desetiprocentní navýšení přichází v době, kdy se kurs akcií propadl. Zatímco na konci dubna - v době kdy Zemanův kabinet původní nabídky odmítl - na pražské burze převyšoval 340 korun, na začátku července to bylo pouze kolem 230 korun a na konci minulého týdne přibližně 260 korun. I z toho lze usuzovat, že investoři nebudou ochotní zvyšovat cenu.