Ministerstvo průmyslu navrhuje zvýšení maximální výše poplatků na provoz Energetického regulačního úřadu. Odběratele to příliš nezatíží, pro úřad to však může znamenat citelné přilepšení.
Financování Energetického regulačního úřadu (ERÚ) je malé tajemství. Na účtu ze energie ho nenajdete, přesto se tam skrývá pod odvodem Operátorovi trhu, tedy úplně jiní státní instituci.
Výši poplatku určuje vláda, v současnosti je však omezen na maximálně 2,50 koruny za odběrné místo a měsíc u elektřiny a na 1,40 koruny za každou megawatthodinu plynu spotřebovanou v Česku.
Podle zatím neveřejného návrhu novely energetického zákona z ministerstva průmyslu, který má týdeník Euro k dispozici, plánuje stát navýšení maximálních sazeb. Za každé odběrné místo by se tak v budoucnu mohlo platit až 3,60 koruny za měsíc a u plynu až 2 koruny za megawatthodinu. Podle mluvčí ministerstva Štěpánky Filipové se o konečné podobně návrhu ještě jedná, a nelze tak předjímat, zda navýšení poplatku v konečném důsledku skutečně projde.
Čtěte více o penězích pro regulátory:
Odměna za chaos? Ministerstvo chce radním Energetického regulačního úřadu zvýšit plat
Odvolávám, co jsem odvolal. Přístup státu k ERÚ připomíná senilního panovníka
V každém případě jednotlivé odběratele změna příliš nezatíží, běžná domácnost zaplatí za energie jen o pár desítek korun ročně více než dosud. Pro samotný úřad to však v součtu může znamenat citelné navýšení rozpočtu.
V Česku existuje kolem šesti milionů odběrných míst a jen v oblasti elektroenergetiky by tak ERÚ získal při maximálním nastavení na provoz 260 milionů korun ročně. Roční spotřeba plynu dosáhla loni podle statistik ERÚ 8527,5 milionu kubíků, tedy 90 996,2 gigawatthodin. Za plyn by tedy úřad mohl vybrat dalších 182 milionů.
Je potřeba dodat, že navrhovaná sazba představuje horní limit a vláda může stanovit i nižší částku. V letošním roce tak například platí spotřebitelé za odběrné místo elektřiny 2,39 koruny, tedy o 11 haléřů méně, než je aktuálně nastavená horní hranice.
Přečtěte si také: