Přes polovinu dotačních příjmů Agrofertu tvoří takzvané provozní dotace. Ve velké většině jde o peníze, které dostává každý, kdo v Česku obhospodařuje zemědělskou půdu. Od roku 2013 se přitom skupině podařilo navýšit takzvanou nárokovou podporu o více než 300 milionů
Supermoderní třídírna vajec ve Vejprnicích u Plzně trochu připomíná automobilku. Nerezové sterilní prostředí, stroje řízené počítačem a automatické robotické ruce umožní zpracovat až 125 tisíc vajec za hodinu. Závod otevřela počátkem letošního roku společnost Česká vejce farms ze skupiny Agrofert. Z celkové investice 135 milionů korun přislíbil 54 milionů v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) doplatit stát a Evropská unie.
Až do vstupu Andreje Babiše do politiky by přitom vejprnický podnik na tak vysokou částku nedosáhl. Maximální výše jednotlivé dotace z PRV byla zastropovaná na 30 milionech korun. Dosluhující kabinet však v počátku svého funkčního období zvedl limit až na 150 milionů korun, za což si vysloužil hlasitou kritiku menších sedláků. „Stopadesátimilionový projekt není projekt, který by měl být určen pro prostor venkova v českých podmínkách,“ vadí předsedovi Asociace soukromého zemědělství Josefu Stehlíkovi.
Agrofert není jediným velkozemědělcem v Česku. Je tak možné, že by agrární lobby klidně protlačila navýšení stropu i bez Andreje Babiše ve vládě. Výroční zprávy skupiny však ukazují, že co se týče čerpání dotací, byl chemicko-potravinářský gigant v končícím volební období mimořádně úspěšný.
Ačkoli se loni skupině jako takové vzhledem k problémům klíčového chemického segmentu příliš nedařilo, na dotacích získala z veřejných rozpočtů 1,5 miliardy korun. Pokud bychom vzali v úvahu vykázané dotace, tedy takové, na které skupině už vznikl nárok, ale ještě je nezačala čerpat, dostali bychom se za loňský rok na částku 1,9 miliardy korun.
V tom přitom ještě není započítáno dalších zhruba 160 milionů, které každoročně doplácejí spotřebitelé elektřiny na bioplynové stanice Agrofertu v rámci podpory zelené energetiky. A samozřejmě nejsou zahrnuty také nepřímé podpory, jako je povinnost přimíchávat biopaliva do pohonných hmot. Samotný Agrofert za výrobu biosložky nic nebere, má však díky tomu zajištěný spolehlivý odbyt.
Celý článek čtěte v aktuálním vydání týdeníku Euro, které vychází 16. října. V elektronické verzi ke stažení na www.alza.cz/euro.
