Vládní novela by měla přinést rychlejší a spravedlivější vymáhání dluhů
Exekuce mají být do konce roku rychlejší, efektivnější a jednodušší. Slibuje to novela exekučního řádu, kterou koncem července schválil Senát. „Základním cílem zákona je zvýšení ochrany práv a chráněných zájmů účastníků exekučního řízení a také jeho zjednodušení a zrychlení,“ uvedla k novele ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová. Daní za rychlejší a snadnější řízení a finanční úspory na soudech je výrazné posílení role exekutorů, kterým přibude spousta práce. „Čím více pravomocí bude na exekutory přeneseno, tím více se sníží náklady soudů na exekuční řízení,“ uvedl na dotaz týdeníku EURO místopředseda soudu ve Žďáru nad Sázavou a odborník na problematiku exekucí Roman Švaňhal. „Novela měla jít ještě dále a rozhodovací pravomoc exekutora posílit ve větším rozsahu,“ dodal. Exekutoři však namítají, že novinky povedou zejména v počátcích účinnosti zákona ke zmatkům a nejasnostem.
Práce navíc
Novela přináší několik zásadních změn. Návrhy se již například nebudou podávat přímo soudu, ale projdou napřed kanceláří exekutora. Ten bude také moci v nesporných věcech rozhodnout sám. Největší změnou pak je zavedení takzvané přiměřenosti exekucí. Ta zabrání, aby měl dlužník kvůli stokoruně zablokovaný celý majetek. „S ohledem na počty exekucí jde o nezanedbatelné množství práce navíc – bez navýšení odměn. Exekutorská komora však chápe, že současný stav, kdy jsou soudy zavalené administrativními úkony v exekucích, je dlouhodobě neudržitelný. Proto jsou exekutoři připraveni převzít na sebe tento díl práce a s ním spojené náklady. Těžko však zatím odhadnout efekt, jaký bude mít tato změna na průběh řízení,“ uvedl tajemník Exekutorské komory Petr Ustohal.
První významnou změnou je nový způsob podání návrhu. Dosud věřitel žádal o nařízení exekuce soud, nově však bude návrh podávat soudnímu exekutorovi. Ten zajistí, aby mělo podání všechny potřebné náležitosti, a do patnácti dnů je předá soudu. To justici ušetří čas a finance, protože nebude nutné, aby k doplnění nebo opravě návrhu vyzývaly soudy. Příliš se to však nelíbí exekutorům, protože jim přibude práce. „Pro náš úřad novela znamená nutnost přijetí dalších šesti až osmi zaměstnanců na administrativní činnosti,“ uvedl Tomáš Vrána z exekutorského úřadu v Přerově. A dodal, že přenesení části agendy na soudní exekutory nebude dle něho nutně znamenat ulehčení práce soudům. Spíše nastane dvojí vyřizování téže věci. „Může nastat, že návrhu, který soudní exekutor shledal jako úplný, soud nevyhoví a bude oprávněného prostřednictvím exekutora vyzývat k opravě,“ uvedl.
Přiměřenost
Zásadní změnou je také zavedení institutu takzvané přiměřenosti. Zjednodušeně řečeno, exekutor bude moci postihnout pouze majetek, který bezpečně postačí k úhradě celé pohledávky. Při exekuci se také napřed použijí metody, jako jsou přikázání pohledávky nebo srážky ze mzdy či zřízení zástavního práva k nemovitosti. Teprve pokud tyto prostředky nebudou stačit, přejde se k drastičtějším opatřením, jako je prodej zabavených věcí. „Návrh zákona určuje pořadí, ve kterém exekutor musí volit jednotlivé nástroje. V případě pohledávky na finanční plnění prvním nástrojem musí vždy být přikázání pohledávky nebo srážky z příjmů nebo ze mzdy. Teprve potom může exekutor zastavit movité věci nebo zamezit dispozičním oprávněním k nemovitým věcem,“ uvedla ministryně Kovářová.
Neměly by tedy nastávat excesy, kdy někdo dluží několik stokorun či tisíc a soudní exekutor mu přijde zabavit automobil nebo zastavit dům. „Nová pravidla pro postup exekutorů představují ochranu povinných, tedy dlužníků, před neoprávněnou nebo nepřiměřenou exekucí. V souvislosti s rozšířením pravomocí exekutorů lze očekávat i úsporu prostředků, které soudy vynakládají na doručování,“ uvedl Švaňhal. To, jak bude tento institut vypadat v praxi, je však sporné. Otazník se vznáší především nad výkladem toho, co „bezpečně postačuje“ k uhrazení pohledávky. Rozhodne o tom zřejmě až soudní praxe.
Nakládání s majetkem
Novinkou je i změna pojetí zákazu nakládání s majetkem, řečeno právnickým jazykem takzvaného generálního inhibitoria. Dle starých pravidel nesměl dlužník od doručení usnesení o exekuci nakládat se svým majetkem. Kdyby to nerespektoval, byly by jeho právní úkony považovány za neplatné. Novela říká něco jiného. Právní úkony dlužníka se v praxi budou považovat za platné, pokud se jejich neplatnosti nedovolají oprávněný, přihlášený věřitel nebo exekutor. To je praktické zejména u osob s větším majetkem, na něž byla nařízena exekuce kvůli malé částce, kterou jsou ochotné zaplatit.
„Takový úkon dlužníka není nadále automaticky neplatný – neplatnosti se bude třeba dovolat. To je ve svém důsledku určitým ztížením pozice věřitele v exekučním řízení. Posouzení této citlivé otázky souvisí především s mírou, do níž chce stát chránit věřitele a být důrazný vůči dlužníkům. A do jaké míry chce chránit dlužníka a jeho zájmy. Exekutorská komora navrhovala v rámci navrhované novely koncept, který by dle ní byl vhodnější, zvítězila však zákonná varianta a až praxe ukáže případné dopady,“ uvedl Petr Ustohal z Exekutorské komory.
Vyškrtnutí věcí
Oprávněný, který díky exekutorovi vymohl na dlužníkovi splacení svých půjček, bude mít napříště o něco lepší pozici. Dosud neexistovala pravidla, která by stanovovala, kdy má exekutor získané peníze vyplatit svému klientovi. Novela však zavádí přesnou lhůtu. Exekutor bude povinen vyplatit získané peníze do 30 dnů ode dne vymožení vyššího dluhu než tisíc korun.
Vítanou novinkou je také možnost vyškrtnout věci, jež patří třetím osobám, ze soupisu majetku, na který se vztahuje exekuce. Neměly by proto již nastávat situace, kdy exekutor zabaví předměty, které má dlužník pouze vypůjčené nebo jež patří jiným osobám, například jeho spolubydlícím. Dosud byla v takovém případě potřebná žaloba k soudu. Nyní může tyto věci na návrh jejich vlastníků vyloučit přímo exekutor. Pokud to nechce učinit, přestože vlastníci dle nich dostatečně prokázali právo k těmto věcem, tak mohou tyto osoby sáhnout po žalobě jako posledním řešení. Vždy však budou vyloučené, pokud to navrhne sám oprávněný věřitel, v jehož zájmu se exekuce provádí. „Jde o přenesení činností dosud vykonávaných úředníky na soudech, placených ze státního rozpočtu, na pracovníky exekutorských úřadů, jež platí exekutor,“ komentoval novinky Petr Ustohal z Exekutorské komory.
Významný zajišťovací institut
Do stejné skupiny změn, tedy přenesení určitých pravomocí na exekutory, patří také možnost rozhodnout o odkladu a zastavení řízení. To mohl dosud udělat pouze soud. Nyní dostali soudní exekutoři možnost rozhodovat v takzvaných nesporných věcech. Tedy tam, kde dlužník své závazky dobrovolně uhradí, nebo naopak nevlastní žádný majetek, a není tedy z čeho dluhy zaplatit. Musí s tím však souhlasit i jeho věřitel. Nová úprava dává exekutorům větší odpovědnost za osud řízení. Jejich rozhodnutí však v případě nějakých námitek a nejasností může nadále přezkoumat soud.
Poslední významnou změnou je ustanovení, které umožní exekutorům zřídit zástavní právo na nemovitosti. To dosud mohly pouze soudy. Je to totiž významný zajišťovací institut, který dává exekutorovi v případě, že dlužník nezaplatí, právo sebrat mu doslova střechu nad hlavou. „Hodnotíme to pozitivně. Věřitel si bude moci zajistit pro svou pohledávku v případě uspokojení z prodeje zástavy lepší pořadí,“ domnívá se přerovský exekutor Tomáš Vrána. I dle soudců zavedení tohoto institutu urychlí exekuce a bude znamenat menší zatížení soudů touto agendou.
BOX:
Hlavní změny exekučního řádu
1. Návrh na zahájení řízení se podává exekutorovi.
2. Exekutor musí postupovat „přiměřeně“ dle výše dluhu.
3. Zákaz nakládání s majetkem nebude platit absolutně.
4. Vymožené plnění se musí věřiteli vyplatit do 30 dnů.
5. Lze vyškrtnout věci třetích osob ze soupisu majetku.
6. V nesporných věcech rozhodne o odkladu a zastavení exekutor.
7. Exekutor dostane možnost zřídit zástavní právo na nemovitosti.
