VÍDEŇ KRALUJE

Rakouská metropole má pořád náskok hlavně ve službách

Kde se žije nejlépe, blahobytně a zároveň zdravě? Společnost William M. Mercer specializující se na poradenství v oblasti „human resource ve své analýze nazvané „World–Wide Quality of Life Survey tvrdí, že v kanadském Vancouveru a švýcarském Curychu. Hned za nimi v těsném závěsu je Vídeň. Její postkomunističtí sousedé se k ní dost přiblížili nabídkou zboží, v ostatních parametrech životní úrovně jí ale stále mají co závidět. „V každém městě máme spolupracovníka, který vyplnil naše dotazníky. Kromě toho analyzujeme údaje zahraničního tisku i mezinárodních organizací, sdělila týdeníku EURO Yvonne Traberová ze ženevské centrály společnosti. Žebříček sestavený podle devětatřiceti kritérií je podle ní užitečný pro vlády i nadnárodní společnosti, neboť jim pomáhá přesněji kalkulovat náklady na pobyt zaměstnanců vysílaných do ciziny. Odborníci společnosti William M. Mercer zpracovali pro každé město dílčí zprávu. V jejím úvodu hodnotí celkovou politickou stabilitu každé země a její vztahy se zahraničím. Pokud jde o Rakousko, jeho vztahy s cizinou jsou charakterizovány jako „excellent . Zpráva by měla odrážet stav z loňského listopadu, takže Rakousko dostalo plnou desítku bez ohledu na předchozí diplomatickou blokádu ze strany západoevropské čtrnáctky. Do skvělého hodnocení zahraničněpolitických vztahů se vešly i blokády na hraničních přechodech s Českem kvůli Temelínu. Česká republika dostala známku o bodík horší než Rakousko a s cizinou udržuje „obecně dobré vztahy . Ostatní dvě středoevropské země jsou na tom hůře. Maďarsku se jemně připomíná, že mezi ním a „některými sousedy občas vznikají třenice kvůli maďarské národnostní menšině. Polsko by si mělo vyřešit některé problémy vznikající kvůli uprchlíkům na hranicích s Ukrajinou a Běloruskem. Vnitřní klid a bezpečí. Střední Evropa je z hlediska politické stability a vnitřní bezpečnosti oázou klidu. Demonstrace a stávky se vyskytují v Maďarsku „jenom občas . O Česku by se zase mělo vědět, že „pravidelně propukají spory mezi vládou a odbory . Polsko bývá čas od času svědkem masových protestů, které však podle zprávy obvykle normální život nenarušují. Nejvyšší známku za vnitropolitickou stabilitu v regionu dostalo Rakousko, ale vliv Haiderovy Strany svobodných vzbuzuje do budoucna obavy. I když se Pražané necítí ve svém městě zrovna bezpečně, jak dokládají zdejší průzkumy, západní experti vidí metropoli na Vltavě jako „relativně bezpečnou , ale v noci je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Podobně jsou na tom také Budapešť a Varšava, přičemž v polském hlavním městě trestných činů přibývá a tamní policie nepracuje vždy efektivně. Nejbezpečněji se může člověk cítit ve Vídni, ale ani u ní si autoři zprávy neodpustili poznámku o zvýšené opatrnosti v nočních hodinách. Jediné kritérium, v němž Vídeň dopadla hůře než všechny tři ostatní středoevropské metropole, je „vstup a výstup ze země . Zřejmě proto, že cizinci musejí o pracovní povolení žádat rakouské úřady ještě před svým příjezdem. Platí jenom jeden rok, a musí se proto pravidelně obnovovat. Banky musejí zapracovat. Vzorem v poskytování bankovních služeb je Vídeň, navíc označovaná jako „důležité mezinárodní finanční centrum . Další města ve sledovaném regionu se jí úrovní běžných produktů přiblížily (hlavně díky cizím investorům). I když Budapešť, Praha i Varšava dostaly za své peněžní ústavy stejnou známkou (osm), největší chvála se snesla na břeh Dunaje. „Výběr bankovních služeb v Budapešti je poměrně široký a k dispozici je většina produktů obvyklých na Západě, píše se v analýze. Bankovní služby v Praze vidí odborníci jako „poněkud nesofistikované . Přidat musí také Varšava, kde jsou peněžní ústavy pořád pomalé. A navíc člověk měnící valuty se musí nejdřív pořádně porozhlédnout, neboť kursy jednotlivých směnárenských míst se hodně liší. Spolehlivé služby a doprava. Budapešť se může na rozdíl od Prahy a Varšavy pochlubit také tím, že poskytuje spojové a poštovní služby srovnatelné s Vídní. Veřejné služby (zásobování vodou a energií, úklid ulic, odvoz odpadu) ve střední Evropě fungují docela dobře, ve Vídni nejlépe, ve Varšavě nejhůře. Zpráva pěje ódy na městskou hromadnou dopravu nejenom ve Vídni, ale také v maďarské a české metropoli. „Praha má výborný sys–tém městské hromadné dopravy s rozvětvenou sítí metra, uvádějí autoři. Ve Varšavě se jim nelíbí přecpané autobusy MHD. Dopravními zácpami nejvíce trpí Praha, ve špičkách i Budapešť. Nejširší nabídku přímých letů nabízí Vídeň – nejenom do Evropy, ale také do Afriky, na Blízký východ a několika severoamerických měst. Ostatní tři středoevropská letiště předkládají chudší nabídku destinací, nejsou ale hodnocena špatně. „Výběr mezinárodních letů je dobrý, ale při některých cestách je nutné navazující spojení, konstatuje zpráva na adresu ruzyňského vzdušného přístavu. Zdravotnictví ujde, ale ta voda. V superlativech se zpráva zmiňuje o úrovni vídeňského zdravotnictví. „Zdravotní péče je na vynikající úrovni. Nemocnice jsou moderní a zdravotnický personál vysoce kvalifikovaný, chválí studie. Potraviny a voda z vodovodu jsou ve Vídni zcela nezávadné a znečištění ovzduší nepředstavuje hlavní problém. „Dýcháme zde lépe než v Praze také díky alpskému větru nazývanému Föhn. Ale když začne čistit vzduch, některým lidem se z toho pořádně rozbolí hlava, říká vídeňský ekonom Jan Stankovsky. Největší starosti s ovzduším trápí Varšavu, zejména v jejích průmyslových a komerčních zónách. Jenom o bodík je situace lepší v Praze a Budapešti. V obou městech znečištění ovzduší také přesahuje přijatelnou úroveň. Mezinárodním standardům se blíží zdravotní péče a hygienické podmínky v Budapešti. Soukromý sektor je v jejím zdravotnictví zatím malý, ale rychle expanduje. Pokud jde o Prahu, zdravotnická zařízení jsou „na dobré úrovni podle západoevropských standardů . Cizincům žijícím ve Varšavě doporučuje, aby se před návštěvou soukromé kliniky informovali o úrovni nabízené péče. Značné rozdíly jsou patrny v kvalitě pitné vody z veřejného vodovodu. Zatímco Vídeňané se mohou bez lahvové vody nabízené v obchodech klidně obejít, Pražanům nic jiného nezbývá, protože jejich voda je sice zdravotně nezávadná, ale nemá dobrou chuť. Nejhorší známku ale dostala voda ve Varšavě, kde nejen odpuzuje její chuť, ale může způsobovat mírnější žaludeční potíže. Volný čas a nákupy. Odborníci, kteří shromažďovali výchozí informace pro studii, oceňují, že všechny středoevropské metropole nabízejí velmi dobré možnosti pro trávení volného času. Velebí nejenom Vídeň, proslulou svým kulturním dědictvím, ale vysoce vyzvedávají také Prahu, kde se jim zamlouvá i docela pestrý noční život. „Praha má vynikající hudební pověst. Předkládá široký výběr činoherních, operních a baletních představení, uvádí se mimo jiné ve zprávě. V žádném ze čtyř měst není problém najít příjemnou restauraci, nabídkou pokrmů ale vede nejvyspělejší Vídeň, skýtající rovněž nejpestřejší sportovní vyžití. Cizinci žijící ve střední Evropě jsou docela spokojeni s nákupními možnostmi. V zásobování obchodů už neexistují citelné rozdíly, i když třeba nabídka ovoce a zeleniny je ve Vídni lepší než v Budapešti. Rozdílné bydlení. Rakouská metropole dostala v celosvětovém hodnocení nejvyšší známku (deset) také za bydlení, o dva body více než Budapešť a dokonce o tři více než Praha a Varšava. Někteří odborníci kvalitu domů a bytů ve Vídni tak růžově nevidí, zejména ve srovnání s jinými světovými metropolemi. „Jsem skeptický už vzhledem k věkové struktuře vídeňského bytového fondu, který, myslím, znám dost dobře, reagoval na zprávu William M. Mercer vedoucí ekonom Německého stavebního svazu Josef Hladik. Podle něj Prahu ve středoevropském srovnání silně handicapuje „paneláková zátěž na okrajích velkoměsta. Naproti tomu v okrajových čtvrtích Vídně vzniklo mnohem více úhledných rodinných domků. Pokud ale jde o klasickou zástavbu v širším centru, pak při celkovém srovnání velké rozdíly mezi Vídní, Prahou a Budapeští podle Hladika neexistují. Zpráva by měla objektivně vystihovat rozdíly mezi městy. Podle Traberové však nelze vyloučit prvky subjektivismu.