Česká firma se prodírá mezi západní giganty
Byznys cateringových firem je na první pohled nezajímavý: jde v něm hlavně o závodní stravování za pár korun. Ve skutečnosti však nyní v České republice probíhá lítý boj o rozdělení trhu. Mediálně vděčný spor mezi ministrem zdravotnictví Ivanem Davidem a bývalou ředitelkou Fakultní nemocnice Motol Helenou Rögnerovou je jen jednou jeho částí. V minulých měsících se totiž nesoutěžilo jenom o stravovací služby pro Motol, ale i například pro několik objektů armády, ke změnám došlo v závodním stravování v Sokolovské uhelné. Jeden z hlavních aktérů, společnost Eurest, dokonce přenesl konkurenční boj o podíl na trhu i do trestněprávní roviny, když se pokusil zbrzdit nástup nové firmy GTH catering žalobou na jejího majitele a generálního ředitele Karla Znamenáčka.
Trh závodního stravování prošel v minulém desetiletí velkými změnami. Do České republiky přišly západní cateringové firmy, které podnikům vysvětlily, že je oboustranně výhodné, aby si stravovací služby nezajišťoval podnik sám. Kvalita jídla a především úroveň stravování se prudce zvýšila. Trh, jehož velikost je v současné době čtyři miliardy korun ročně, si zahraniční firmy mezi sebou rozdělily. Největší díl ukousla francouzsko-britská společnost Eurest, která přišla do České republiky jako první. Patří jí zhruba 50 procent trhu. Na dalších místech byla původně francouzská společnost Sodexho, americký Aramark a německý PeDus. Dnes patří společnosti Sodexho zhruba čtvrtina trhu, Aramarku patnáct procent a PeDus pomalu ustupuje. Podle ředitele firmy Aramark Romana Palaty to pro PeDus vypadalo nadějně před dvěma třemi lety. „Dnes vyklízí pozici na cateringovém trhu a věnuje se spíše úklidu a hlídací službě, i když jeho mateřská společnost je v Německu v cateringu velmi silná, říká ředitel Palata. V roce 1997 se ale objevila česká firma - GTH catering, která začala s trhem hýbat.
Nasycenost trhu je zatím podle odhadů cateringových firem pouze padesát procent, takže společnosti podnikající v závodním stravování mají kam expandovat a jejich pořadí úspěšnosti se může v příštích letech dramaticky změnit. Společnost GTH získala během jediného roku na trhu přibližně desetiprocentní podíl. Úspěch jí přiznává i konkurence. „Za první rok získat patnáct závodů svědčí o jejich schopnosti, říká ředitel Aramarku Palata. GTH Catering založil český emigrant František Heres a dřívější generální ředitel Eurestu Karel Znamenáček, který tento typ služby v České republice zaváděl. Znal nejen obor a poměry, ale i způsob fungování největšího konkurenta.
Karel Znamenáček (51) pracoval před revolucí jako referent v rekreaci ROH, kde se staral o zotavovny. „Někdy v roce 1988 jsem psal oponenturu na nabídku zahraniční firmy Eurest, která měla dodat výrobnu chlazené stravy do pražského hotelu Pyramida. Po revoluci mě kontaktoval její ředitel pro střední a východní Evropu Roman Rež a nabídl mi, abych založil jejich českou pobočku, vzpomíná na své cateringové začátky Karel Znamenáček. U Eurestu pracoval až do roku 1995. Potom byl rok a půl činný v jiném oboru, a to distribuci plynu. V roce 1997 založil společnost GTH catering. Společnost Eurest v rámci konkurenčního boje podala na Karla Znamenáčka trestní oznámení pro podezření z nekalosoutěžního jednání. „Eurest se nás pokusil tímto zastavit a trochu se mu to i podařilo. Musel jsem část své kapacity věnovat tomuto nařčení a navíc jako svědci byli předvoláváni na návrh Eurestu ředitelé našich zákazníků, kteří tím ztráceli spoustu času. A mohli mít pocit, že musí jet do Prahy na policii kvůli mně, tvrdí Karel Znamenáček.
Vyšetřovatel a po něm i státní zástupce však došli k závěru, že Karel Znamenáček se žádného trestného činu nedopustil. Když se dva perou, všichni třetí se smějí, jak potvrdil i generální ředitel společnosti Aramark Roman Palata: „Pozorujeme tento spor s pobavením. Pro nás je to dobře. Souboj GTH versus Eurest však dosud neskončil. Šachovat se nyní rozhodl Karel Znamenáček. Minulý měsíc poslal generálnímu řediteli společnosti Eurest Miroslavu Šolemu dopis, kde ho vyzval k veřejné omluvě, a příští týden na něj hodlá podat trestní oznámení pro pomluvu a křivé obvinění a rovněž žalobu na ochranu osobnosti o jeden milion korun. Miroslav Šole se kvůli zaneprázdnění odmítl k celé kauze vyjádřit.
Ostrý konkurenční boj o zakázky v závodním stravování se samozřejmě nevede jenom v rovině trestních oznámení. Výběrové řízení v motolské nemocnici vedlo až k trestnímu oznámení její ředitelky Heleny Rögnerové na vedení ministerstva zdravotnictví pro vydírání. Ministr Ivan David nezůstal pozadu a ředitelku odvolal. Této kauze, kde jde o zakázku za sto milionů ročně, se podrobně věnujeme v rámečku. Pochybnosti však rovněž vyvolává průběh veřejných soutěží na stravování v devíti vojenských posádkách. Nejasná je zde činnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
V květnu vyhlásilo ministerstvo obrany devět obchodních veřejných soutěží. V prvním kole vyhrály po jedné posádce firmy Eurest a Sodexho a sedmkrát byl úspěšný GTH catering. Eurest protestoval proti průběhu soutěže v Hradci Králové, v Jincích, v Chrudimi a v Pardubicích. Po určité době však své námitky stáhl, ale Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se rozhodl pokračovat ve správním řízení z „vlastního podnětu . Úřad nařídil ministerstvu, aby do doby prošetření neuzavíral s vítězi žádné smlouvy. Rozhodnutí ještě nenabylo právní moci. Dohlížitel hospodářské soutěže odmítá sdělit, v čem byl v soutěžích problém, jaké podezření ho k šetření z „vlastního podnětu vedlo. Ředitel odboru dohledu Petr Antonín, který rozhodnutí úřadu podepsal, nás odkázal na tiskového mluvčího Jaromíra Blažkeho. Ten odpověděl, že úřad je oprávněn zveřejňovat pouze pravomocná rozhodnutí. „A jelikož takové rozhodnutí dosud vydáno nebylo, nemám vám vlastně co říci, sdělil Blažke. Pro armádu to znamená, že musí stále platit firmám, které jí zajišťují stravování ve zkušebním provozu, výrazně více, než by ji stál vítěz soutěže. Například firma GTH catering vyhrála s nabídkou, kde požaduje marži z obratu ve výši 4,8 procenta, zatímco ve zkušebním provozu armáda platí až třikrát tolik.
FN Motol Ztracený dopis na ministerstvu
Čtyři a půl tisíce strávníků denně dělá z Fakultní nemocnice Motol jednoho z nejzajímavějších zákazníků pro cateringové firmy. Ještě v roce 1997 v Motole vařila společnost Eurest, ale nemocnice byla podle svého ekonomického náměstka Miroslava Vacka „dlouhodobě nespokojena s cenou a neprůhledností dodávek i fakturací za poskytnuté služby . Expertní posudek vypracovaný na základě požadavků ministerstva zdravotnictví externím odborníkem podle Vacka označil dodavatelské ceny Eurestu jako „značně vysoké a poukázal na vysoké obchodní přirážky k surovinám. Nemocnice tedy Eurestu smlouvu vypověděla a založila společný podnik GTH Motol s jinou cateringovou společností, s tím že do doby ukončení veřejné obchodní soutěže bude pacientům a zaměstnancům vařit GTH Motol. „Nemocnice má v dceřiné společnosti 51procentní podíl. Můžeme tedy přesně kontrolovat účetnictví společnosti, máme přehled o různých množstevních slevách poskytovaných dodavateli surovin. Měsíčně ve srovnání s Eurestem dosahujeme úspory 450 tisíc korun, říká ekonomický náměstek Vacek.
Zatím poslední výběrové řízení, již třetí po dvou zrušených, přineslo dramatickou zápletku. Mezi zadavatelem zastupovaným ředitelkou FN Motol a ministerstvem zdravotnictví vypukl otevřený boj. Ředitelka vedení ministerstva zažalovala pro vydírání a ministr ji na revanš odvolal.
Problém začal již letos v květnu, kdy ministr zdravotnictví Ivan David nereagoval na dopis ředitelky, v němž ho upozorňovala, že se soutěží o zakázku přesahující 200 milionů korun, a že by tedy měl požádat vládu o ustavení vládní komise. Proč ministr ředitelce na dopis neodpověděl, jeho tiskový mluvčí David Vlk neuměl odpovědět. Mluvčí Vlk navíc ještě přiznal, že inkriminovaný dopis nemůže najít. Ani na další upozornění ministr neodpovídal a v červenci byla sestavena komise ministerská. To bylo v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, jak nakonec v listopadu konstatoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. V devítičlenné komisi, která posuzovala jednotlivé nabídky, bylo šest zástupců ministerstva zdravotnictví, mezi nimi i náměstek Petr Pokorný a ředitelka kabinetu Soňa Pivoňková. Zástupce ministerstva financí nechal dokonce zaprotokolovat svoji otázku, zda jeho jmenování znamená výkon funkce řádného člena komise. Nejen on měl pocit, že je zde jen do počtu. Komise vybrala jako vítěze nejdražší nabídku - firmu Aramark, která vaří i na ministerstvu. Aramark to vysvětluje tím, že cena nebyla hlavním kritériem.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nakonec i toto výběrové řízení zrušil. Zadavateli vytkl, že stanovil špatnou výši jistoty a ministerstvu sestavení špatné komise. Úřad navíc uvedl, že při hodnocení kritéria „nabídková cena hodnotili čtyři členové komise větším počtem bodů firmu Aramark, přestože zde byla uvedena cena vyšší než u nabídky Eurest.
Mluvčí ministerstva Vlk svaluje vinu na ředitelku Rögnerovou: „Jestliže měla pochybnosti o výběru komise nebo o průběhu řízení, měla jako zadavatel celou soutěž zrušit. Ředitelka se brání tím, že jí bylo vyhrožováno ministerskou kontrolou v nemocnici a vyhazovem. Podala proto na vedení ministerstva trestní oznámení pro vydírání.
(mat)