Druhým týdnem pokračuje na sociálních sítích
ministerstva obrany seriál, jehož cílem je představit některé zbrojní firmy a
jejich výrobky. Nejen českým divákům, ale výhledově i byznysovým partnerům ze
zahraničí či ekonomickým diplomatům.
To je vize Tomáše Kopečného, náměstka Lubomíra Metnara. V pozici šéfa obnovené ministerské sekce průmyslové spolupráce je jedním z jeho hlavních úkolů propagace českého obranného průmyslu. A tak v době, kdy není možné se zástupci firem cestovat po světě a neprobíhá ani většina zbrojních veletrhů, vznikl internetový projekt Víme, co máme.
„Ministerstvo obrany do toho nedalo ani korunu.
S nabídkou jsme šli za firmami, jestli by to nechtěly, a ony to bez zaváhání
přijaly,“ popisuje Kopečný, jak se projekt rodil. Selekce vhodných společností
prý probíhá ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR. První série několika klipů
se zaměřila na deset českých podniků včetně slovácké Ray Service, přerovské
Meopty či vlašimské Sellier&Bellot.
„Pokud chceme jako ministerstvo podporovat domácí průmysl, máme dvě možnosti: buď masivními investicemi, nebo podporou exportu,“ pokračuje Kopečný s tím, že kampaní Víme, co máme si vybrali druhou variantu.
Tím, kdo v krátkých videích představuje jednotlivé firmy, je sám Kopečný. „Tahle zkušenost mě naučila respektu k hereckému řemeslu,“ směje se. V zatím posledním medailonku se zaměřil na továrnu Aero Vodochody a její nový letoun L-39NG.
Je to poměrně paradoxní okamžik. Na jedné straně ministerstvo letoun propaguje, ale zároveň není už od loňského ledna schopné pohnout s nákupem těchto čtyř strojů, které mají sloužit pro výcvik pilotů ve státním podniku LOM Praha. Nákup za 1,1 miliardy korun se dokonce dostal i na jednání vlády, ale ta jej neposvětila.
„Pokračuji v podpoře projektu L-39NG na
zahraničních trzích,“ odpovídá Kopečný na dotaz, jak by tuto situaci popsal.
„Reference je důležitou, ale nikoliv nutnou podmínkou k úspěchu na zahraničních
trzích,“ odmítá Kopečný myšlenku, že by letouny nemohly získat zákazníky v
cizině, aniž by si je jako první pořídila česká armáda.
Projekt Víme, co máme je zatím dostupný jen v
češtině, pro využití v ekonomické diplomacii jej doplní anglické titulky a
výhledově i ruština a arabština. Právě v takto mluvících oblastech mají české
firmy dlouhodobě největší šance.