Kdo nese hlavní odpovědnost v kauze topných olejů?
- ministr průmyslu a obchodu 14,4 %
- ministr financí 21,6 %
- ředitel Celní správy 11,3 %
- ředitel České obchodní správy 5,2 %
- nevím, nemám názor 47,5 %
Máte pocit, že váš dieselový motor ztrácí výkon a při jízdě se cuká? Sledujte svůj vůz především při předjíždění, kdy může dojít k nebezpečné situaci. Hledáte její vysvětlení? Je možné, že jste natankovali nekvalitní naftu. Kontroloři České obchodní inspekce (ČOI) odebrali během několika týdnů na pět set vzorků pohonných hmot, z nichž deset procent nevyhovělo normám. V naftě experti našli topný olej a v benzinu zase technický benzin. Pančovaná kapalná paliva nejenom poškozují motory automobilů, ale jejich nedokonalé spalování ohrožuje životní prostředí. Zatímco olej určený k vytápění je od daní osvobozen, nafta je zatížena spotřební daní ve výši 9,90 Kč. Nabízí se řešení zdanit i topný olej. To by ovšem postihlo zákazníky, kteří toto médium používají na otop. Ministerstvo financí se navíc přiklání k odstraňování výjimek a sjednocování daňových sazeb. Ministerstvo průmyslu a obchodu vymýšlí recepty, jak „přelstít“ firmy, které uvedené směsi tankovacím stanicím dodávají. Jedním z řešení je prosadit, aby všechny pumpy v Česku měly certifikát od státního Ústavu paliv a maziv. Nyní toto osvědčení má asi polovina čerpacích stanic. Za certifikát se platí třicet tisíc korun. Kvůli ředění pohonných hmot by stát mohl přijít o značné finanční prostředky. Na spotřební dani při prodeji nafty a bionafty získává ročně asi třicet miliard korun. ČOI proto zvýší počet kontrol na čerpacích stanicích až na dva a půl tisíce odběrů. Zeptali jsme se proto účastníků Manažerského barometru, kdo nese podle jejich názoru za celou kauzu odpovědnost. Více než 47 procent dotazovaných na tuto otázku neumělo odpovědět nebo na kauzu nemělo názor.
Autor první odpovědi si myslí, že jde o systémovou chybu: „Odpovědnost není pouze na jednom ministerstvu nebo ředitelství, ale je to selhání celého systému. Jenom je otázkou, jestli je to selhání náhodné, nebo úmyslné a plánované.“
Tázaný číslo dvě upozorňuje, že nastavené parametry výběru daní a kontroly k popsanému chování vlastně přímo takzvané podnikatele vyburcovaly: „Rozdílné sazby daně a špatně nastavený režim jejich výběru je na vině stavu, o kterém se dlouho vědělo a nikdo s ním nic nedělal. Sazby daně určuje ministerstvo financí, nese proto hlavní podíl viny. Avšak i ostatní, jak se zdá, přispěli svojí „troškou do mlýna“ a nic nečinili k nápravě, neboť daný stav jim také více či méně vyhovoval. Vždyť mechanismus podvodu byl tak jednoduchý, že by ho zvládlo snad i malé dítě. Není proto divu, že taková šance zlákala k snadnému výdělku spousty podnikatelů. A nejhorší jsou asi důsledky, kdy následně pak dochází k mixování motorové nafty s topnými oleji, poškozování motorů aut a k zamořování životního prostředí výfukovými zplodinami. Ve svém důsledku jsme na tyto kauzy doplatili všichni.“
Názor dalšího respondenta pravidelné ankety doplňuje, že ani policie není bez viny: „Určitě všichni uvedení, ale k tomu ještě policie a další orgány státu, které mají kvalitu a poctivost prodejů na starosti. Člověka maně napadá - k čemu jsou všichni ti námi placení policisté a jejich auta, zbraně, odposlechy - k tomu, aby mlátili lidi, kteří protestují proti zjevnému porušování zákona představiteli KSČM na 1. máje?“
O odpovědnost by se podle jiného ředitele měl podělit celý establishment: „Pokud jde o odpovědnost politickou, určitě vládnoucí strany. Trestní odpovědnost nesou ti, kdo věděli a nekonali. Topné oleje jsou dobrým obchodem pro celou vládní garnituru, včetně policie, soudů, poslanců, celníků a státních úředníků. Je opravdu těžké dohledat cesty vlaků s topnými oleji nebo kontrolovat benzin a naftu v čerpacích stanicích? Jde o triviální test, který by zvládl i poslanec sněmovny ČR.“
Ve většině případů se žádný viník nenašel. Proč by to tentokrát mělo být jinak: „Odpovídá za to ten samý, kdo je odpovědný za dovoz tabáku k vykuřování skleníků, krachy bank, špatnou privatizaci prakticky všech společností, které byly privatizovány (namátkou IPB, OKD), dojení ČKA přes pohledávky, špatný stav soudnictví apod. Kdo to je? No přece NIKDO!“
Podobný příběh už tady byl. V devadesátých letech minulého století stát kvůli špatnému zdanění a nedostatečné kontrole lehkých topných olejů přišel o miliardy korun a evidentně se z toho nikdo nepoučil: „Hlavní příčinou je nedořešení a liknavý přístup ke kauze lehkých topných olejů z poloviny devadesátých let. Při obrovských sumách, které lze takto získat, a praktické beztrestnosti (potrestaný vlastně dosud nebyl nikdo a těch několik málo procesů, které se vedly či vedou jsou spíše úsměvné, nehledě na to, že se netýkají hlavních aktérů) by bylo spíše s podivem, kdyby se takový případ nevynořil.“
Odpovídalo 97 manažerů
ČLÁNKY DO MAILU