Hlavní premiérův poradce je zvyklý jednat nestandardně
Je docela možné, že společnost Český Mobil v loňském tendru o třetí mobilní licenci předložila nejlepší nabídku. Snad má opravdu ve svém arzenálu nejúčinnější zbraně pro nabourání mobilního duopolu. Avšak okolnosti, za nichž úspěchu dosáhla, budou navždy budit podezření, že o vítězství nerozhodly jen její odborné předpoklady, ale i konexe v nejvyšších vládních kruzích.
Premiérův poradce Miroslav Šlouf svým přiznáním, že se loni přimlouval za to, aby třetí mobilní operátor zřídil call cen–trum v Chrudimi – městě, kde letos kandiduje do Senátu – udělal Českému Mobilu medvědí službu. Každý nyní může spekulovat o tom, že Šlouf nejdříve vnuknul myšlenku mobilní firmě, poté jí pomohl k vítězství v tendru, aby pak ona pomohla jemu ve volbách. Čtyři sta nových pracovních míst, to Chrudimští jistě rádi uslyší.
Samotný fakt, že vysoký státní úředník se mimo rámec běžného služebního postupu angažuje ve prospěch jednoho jediného města, s nímž do té doby neměl nic společného, je znepokojivý. Když navíc okres Chrudim zdaleka nepatří k sociálně nejohroženějším. Kdyby Šlouf pracoval standardně a v obecném zájmu, zasadil by se přes premiéra o to, aby zřízení call centra v nezaměstnaností postižených regionech bylo oficiální podmínkou tendru. Šlouf však není zvyklý počínat si standardně. Jeho pestrá komunistická minulost jej diskvalifikovala z oficiálních mocenských struktur, a proto začal budovat paralelní. Vládnou v nich letité konexe, neformální vztahy a zcela jistě i intriky. Stal se kardinálem Richelieuem na dvoře krále Miloše.
Jak důležitou roli hrál právě on ve věci výběru třetího mobilního operátora, jakou manažeři politicky donedávna vlivné IPB a jakou lidé z Beseda Holdingu, se ale lze jen dohadovat. Každopádně už pouze fakt, že hlavním hodnotitelem nabídek byl Zbyněk Loebl, člověk blízký pozdějšímu vítězi tendru, by vystačil na zpochybnění veškeré objektivnosti. Výsledky loňského výběrového řízení už asi těžko někdo zvrátí. Blíží se ale další soutěže, stejně významné. Na místě jsou obavy, aby neskončily skandálem. Minulý čtvrtek například ministerstvo dopravy a spojů vyhlásilo výběrové řízení na provozovatele telekomunikačních sítí typu P–MP, využívajících pásmo 26 GHz. Budou se přidělovat celkem tři licence a není pochyb o tom, že o ně bude značný zájem.
Také v jiných resortech se to jen hemží podobnými soutěžemi. „Výběrová řízení jsou přímo živnou půdou pro korupci. Je až nestoudné, jak bez skrupulí si někteří úředníci říkají o úplatky, zobecňuje své neblahé poznatky šéf jedné významné firmy, působící v oblasti informačních technologií. Podle jeho názoru existuje jediná cesta, jak z toho ven: průhledné dražby a nasazení agentů–provokatérů. „Líbí se mi také systém, kdy se nabídky zájemců o licenci či státní zakázku vyhodnocují dvoukolově. V prvním je posouzena věcná část projektu – pokud firma splňuje obecná kritéria, postoupí do druhého kola. V něm se rozpečeťují obálky s nabízenými cenami. Ten, kdo nabídne nejvýhodnější, vyhrává. Zadavatel pak s vítězem uzavře smlouvu, do níž je každý detail jeho projektu zakomponován a později pod pohrůžkou sankcí tvrdě vymáhán, vyjadřuje svou představu manažer, jehož IT firma takto získala zakázky v zahraničí.
Zavedení jasných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pro přidělování licencí na „úzkoprofilové zboží je jeden z klíčů k ozdravení veřejného života, k odstranění korupce a klientismu. Volné kmitočty pro telekomunikační firmy, soukromá rádia a televize takovým zbožím bezesporu jsou. Pochopitelně, že úředníci průhledný systém soutěží neuvítají, budou proti němu brojit, protože oslabuje jejich moc. To ale neznamená, že je špatný.
Už začátkem příštího roku by se měly rozdávat licence pro mobilní systémy třetí generace, UMTS. Tam už nepůjde o stamiliony, ale o miliardy či spíše desítky miliard korun. Ministerstvo dopravy a spojů chtělo opět vyhlásit výběrové řízení. Nakonec se rozhodlo, že bude ve vládě doporučovat, aby licence byly prodány bez soutěže, za pevnou cenu, třem současným operátorům. Cena má prý být velmi nízká, aby provozovatelé mohli nabízet co nejlevnější služby.
V době, kdy se po celé Evropě za licence na UMTS platí miliardy dolarů a na trh jsou vpouštěni úplně noví operátoři, nelze takovéto snahy maskovat bohulibou starostí o občany. Všude tam, kde se prodává něco pod cenou, se daří nepoctivcům a intrikánům.
