NÁRODNÍ PAMÁTNÍKJedna z největších pražských dominant -Národní památník na pražském Vítkově - se dočká značných úprav. Rozsah změn však závisí na množství peněz, které se Národnímu muzeu jako investorovi podaří od státu získat. Ministerstvo kultury vyčlenilo na úpravy Vítkova ze svého počtu 271 milionů korun.
NÁRODNÍ PAMÁTNÍK Jedna z největších pražských dominant -Národní památník na pražském Vítkově - se dočká značných úprav. Rozsah změn však závisí na množství peněz, které se Národnímu muzeu jako investorovi podaří od státu získat. Ministerstvo kultury vyčlenilo na úpravy Vítkova ze svého počtu 271 milionů korun. Pokud by však Národní muzeum, kterému byl památník před čtyřmi lety svěřen do správy, chtěl realizovat úpravy navržené v projektox t v plné míře, bylo by třeba na akci více než 300 milionů korun. KDE NA TO VZÍT
„Vzhledem k tomu, že Národní muzeum je státní instituce, můžeme počítat s větším finančním příspěvkem pouze od státu. A ačkoli bychom mohli žádat i o finanční pomoc z fondů Evropské unie, domnívám se, že by hlavním investorem mel být stát, protože se jedná o národní památku,“ uvedl pro Profit ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Doplnil, že jednání s ministerstvem se teprve rozbíhají. Konečný rozpočet akce by však měl být znám již letos a v roce 2006 by se mělo začít se stavebními úpravami. Rekonstrukce má skončit do roku 2009. Pokud se nepodaří prosadit navýšení finančních prostředků na požadovaných více než 300 milionů korun, bude muset investor redukovat plány. Podle Lukeše by se snížení nákladů pak dotklo především technologií.
ZMĚNÍ SE PŘEDEVŠÍM VYUŽITÍ Důvodů, proč se pustit do tak nákladné rekonstrukce, je několik. Nejpádnějším z nich je naprosto nevyhovující stav vnějších a vnitřních konstrukcí a rozvodů. Dalším neméně závažným důvodem je podle Lukeše i skomírající život, který by se měl po změně současných představ ve skutečnost do objektu vrátit. Lukeš však jedním dechem dodává: „Ani v současnosti, kdy má veškeré úpravy památník teprve před sebou, není Vítkov úplně mrtvý. Už asi dva roky se zde pořádají pravidelné akce - koncerty, výstavy a jiná kulturní setkání.“ Studie předpokládá, že dojde jednak k venkovním a interiérovým úpravám a zpřístupnění dosud uzavřených prostor, jednak k odbourání pozdějších umělecky či ideově nevhodných (nejen architektonických) doplnění. Vnější úpravy monumentální blokové, žulou obložené stavby s vraty pokrytými reliéfy od Josefa Malejovského budou v podstatě nepatrné. Především by mělo dojít ke kultivaci bezprostředního okolí a k vytvoření jednotného informačního systému, který by usnadnil orientaci v areálu. Razantnějších změn podle Lukeše dozná interiér. Z ústřední síně zmizí vestavba mauzolea a na jeho místě vznikne expozice a názvem Křižovatky české a slovenské státnosti - Idea a idealisté. „V současné době je návrh expozice, která bude specifická především multimediálním ztvárněním, v zahraničí na oponentuře,“ doplňuje Lukeš. Částečně jako výstavní místo bude sloužit také podzemní prostor, tehdejší zázemí Gottwaldova mauzolea. Tato expozice se bude tematicky věnovat historii samotné stavby národního památníku. Jeho střecha bude sloužit jako vyhlídkové místo, z nějž bude možné pozorovat celou metropoli z ptačí perspektivy. Také Síň sovětské armády se změní. „Ze síně se stane buď pietní místo pro uctění památky padlých ve válkách obecně, nebo památník II. a III. odboje. Zatím zvažujeme obě varianty,“ podotýká ředitel. Také hrob neznámého vojína se dočká generální rekonstrukce a navíc by v budoucnu mohl přejít pod správu Armády České republiky. V současnosti podle Lukeše o změně správy instituce teprve jednají. Nebude chybět ani restaurační zařízení, které rozšíří nezbytné zázemí multifunkčního centra. NÁVŠTĚVNÍKY NALÁKÁ l LEPŠÍ DOSTUPNOST
Proměna nečeká pouze národní památník. K oživení celé lokality a k nalákání návštěvníků přispějí i další úpravy okolí. Díky nim by se měla zlepšit především dostupnost na kopec, která z hlediska návštěvnosti hrála vždy spíše zápornou roli. Státní podnik Správa železniční dopravní cesty hodlá vybudovat nové železniční spojení mezi hlavním nádražím a Libní s Vysočany. Z bývalé vítkovské trati vznikne téměř dvoukilometrová stezka pro cyklisty a pěší, která povede po úpatí Vítkova až do míst na Krejcárku, kde naváže na celoměstskou síť cyklotras. Pražský magistrát plánuje vylepšit i okolní zeleň. Nynější zahrádkářskou kolonii na karlínské straně kopce nahradí park a skateboardové hřiště. Prostory by měly doplnit také dětská hřiště, chodníky i stánky s občerstvením a dvě restaurace.
Rekonstrukci svého objektu má v plánu také Vojenský historický ústav. Upravené a zrenovované armádní muzeum se podle Lukeše stane rovněž zajímavým lákadlem nejen pro Pražany.
autorka je spolupracovnice Profitu
