Smíchovský Miró je dobrým denním tapas barem i večerním restaurantem
Vysvětlení najdete hned na menu. „Tapas je životní styl. Mnohdy jsou to chuťovky, které nahrazují oběd nebo večeři,“ píše se v jídelním lístku smíchovského tapas baru Miró. Ano, tapas jsou tradiční španělské chuťovky, velikostí někde mezi našimi jednohubkami a menším předkrmem, jež můžou být téměř čímkoli: šunkou, chorizem, sýrem, hovězí svíčkovou, plody moře nebo jen zeleninou. V podstatě záleží pouze na fantazii kuchaře, s jakou rafinovaností tapas zkombinuje.
To mimochodem i vysvětluje, že zatímco v Praze dávno najdete nefalšované italské, francouzské, mexické či asijské restaurace, skutečný španělský tapas bar jako by se české metropoli pořád úspěšně vyhýbal. Celkem logicky: tapas je zcela opačný koncept jídla, než jaký tradičně vyznáváme my Češi, milovníci stále větších porcí a jejich rychlé konzumace: tedy spousta malých porcí střídmě konzumovaných a zapíjených hlavně vínem klidně i celou noc, je-li třeba. Kvalita trumfuje kvantitu, chcete-li. Provozovat tapas restaurant v Česku je proto peklo, jak vám potvrdí ti, co to zkusili.
Menu pro každého
Tapas bar Miró existuje rok a najdete ho naproti smíchovskému divadlu, což není místo proslavené vysokou gastronomií, ale spíš pivem. To ale mnohdy vůbec nevadí, ostatně cestu do něj brzy našli i lidé z pražské španělské ambasády, což obvykle bývá stvrzením jisté gastronomické kvality: Španělé, Italové ani Francouzi žijící po světě v exilu nikdy nechodí do špatné španělské, italské nebo francouzské restaurace. To buď radši vaří doma, nebo se rovnou vrátí do své vlasti. Jídlo pro ně bývá životem.
Tapas bar samozřejmě neznamená jen typické jídlo, ale i prostředí. Interiéry španělských tapas barů, které jsou něčím mezi barem a restaurací, často zdobí kachlíkové mozaiky s ornamenty a ani pražský Miró není v tomto ohledu žádnou výjimkou: jde o příjemnou přízemní místnost s velkými okny do ulice, klenbovým stropem, dřevěnou podlahou a barevnými kachlíky, vkusně laděnou do tmavších černo-šedo-bílých odstínů.
Z jedné strany jídelny stojí dlouhý bar se sezením, za nímž najdete jak potřebné ingredience pro tapas, tak celé sušené šunky, klobásy i vína. Restauraci rozděluje řada nízkých stolů, zatímco z druhé strany u zdi najdete vyšší stoly s černou koženou lavicí. Velké lampy visící ze stropu zalévají místnost příjemně intimním osvětlením, takže se tu necítíte jako u výslechu. Správnou atmosféru dotváří i reprodukovaný jazz.
Menu sice není složité, to ale určitě neznamená, že je krátké nebo snad chudé. Spíš se hlavně dělí pouze na studené a teplé tahodnocení pas a samozřejmě i saláty či dezerty. A protože žádnou restauraci neuživí jen večery, nabízejí v tapas baru Miró kromě a la carte menu i denní větší tapas (třeba grilované chapadlo chobotnice) a taky jednu kompromisní hotovku, v den mé návštěvy třeba studené gazpacho a vepřový špíz. Mezi studenými tapas, jejichž cena začíná kolem padesáti korun, najdete filety ančovičky, vyzrálý sýr Manchego, Lomo Grand Reserva (vyzrálá svíčková), Chorizo Iberico, sušenou šunku Serrano nebo Pulpo a la Marinara, tedy marinovanou chobotnici.
Teplé tapas se částečně podobají: chobotnice grilovaná v olivovém oleji s česnekem a petrželí, masové koule v rajčatové omáčce, smažené i grilované kalamáry, krevety, grilované sardinky a nechybí ani chuťovka Pescadito Frito, tradiční smažené rybičky. A taky Callos, dršťky vařené s chorizem a cizrnou, fakt poctivé jídlo. Na menu nechybějí ani připravené variace tapas za 198 korun, ať už masové, sýrové nebo rybí.
Rafinovanost v jednoduchosti
Začal jsem suchou šumivou cavou a taky dvěma studenými tapas: chobotnicí v olivovém oleji, česneku a petrželi a sušenou šunkou Iberico de Cebo dělanou z iberských prasat krmených černými žaludy. V parném dni je cava trochu teplejší, než si přejete, s ní však mladý číšník přináší i košík se světlým chlebem. „Domácí, právě čerstvý,“ říká. Není dobré zajídat tapas příliš chlebem, protože jste záhy plní, tenhle je ale výborný. Navíc k němu servírují malý domácí dip; je udělaný z oleje, vajíčka a česneku, na čemž určitě není nic objevného. V puse vás nicméně překvapí nebývale hebkou jemností i výraznou chutí.
Sušená šunka, nakrájená na malé kousky a servírovaná na černé kamenné desce, je výborná: vláčná, šťavnatá a s dlouhou, výrazně masovou chutí. Vedle výrazné šunky vychází chobotnice trochu ploše. Ne že by byla špatná, to určitě ne; je správně měkká a zvenku zjemnělá olejem. Spíš jde o to, že jedno z nejdelikátnějších mas na světě potřebuje chytrý mix ingrediencí, které z něj vytáhnou to nejlepší. Tady jako by tento pátý element chyběl.
Nechybí ovšem u vín, v tapas baru klíčové věci. Protože složení jednotlivých tapas sahá od lehčích plodů moře, žádajících bílé víno, až po masové koule nebo hovězí svíčkovou, již většina z nás radši zapíjí červeným, je důležitá kvalitní nabídka jak lahvového, tak rozlévaného vína. Miró se jím zásobuje sám a jeho nabídka – samozřejmě výhradně španělská – je nejen pestrá, ale ani vás neurazí cenou. Například základní víno Tempranillo rozlévají už za 50 korun.
Žádné zbytečné kudrlinky
Z teplých tapas vybírám smažené rybičky Pescadito Frito, krevety smažené v oleji a česneku a grilované kalamáry. Suverénně nejlepší jsou smažené rybičky. Smažením se zvenku trochu vysuší i ztvrdnou, uvnitř ale zůstane skvělá rybí chuť, již smažení naopak ještě zvýrazní. V tapas baru servírují plody moře s citronem, který podle některých lidí jejich chuť spíš ničí, než vylepšuje, já však patřím do citronového tábora. Navíc citron v misce dobře i vypadá a právě očima jíme jako první. Pescadito Frito pokapané citronem přebije máloco!
Grilované kalamáry, které kupují až v Americe, jsou správně udělané, takže nejsou ani tuhé, ani naopak kašovité, jak se u mořských plodů stane hned, když si kuchař třeba začne hrát s mobilem. Jemný olivový olej z nich ještě vytáhne chuť moře, což se bohužel nedá říct o krevetách. Ty jsou v oleji naopak jakoby utopené, takže chuťově jako byste jedli jen olej ochucený česnekem. Právě v tu chvíli oceníte čerstvý domácí chleba a česnekový dip.
Bohatou španělskou hostinu jsem zakončil rybízovým sorbetem, který sympatický číšník přinesl se slovy, že si úplně není jistý nudným servírováním bez dekorací. Ano, to zdejší sice možná není na michelinskou hvězdu, kdo ji ale hledá ve smíchovském tapas baru? V něm hledáte právě rafinovanou jednoduchost za dobré ceny a obojí tam určitě najdete. l
Tapas Bar Miró
Štefánikova 46
150 00 Praha 5
tel: 257 314 220
e-mail: info@tapasbarmiro.cz
Otevírací doba:
Po–Pá 11.00–24.00, So 17.00–24.00,
Ne 17.00–23.00
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou
přesným opisem jídelního a nápojového lístku.
Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována
jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku
• Filety ančovičky • 55 Kč
• Sýr manchego – 12 měsíční • 85 Kč
• Chorizo • 65 Kč
• Salchichon • 65 Kč
• Šunka iberico de bellota • 380 Kč
• Chobotnice, vař. brambor, paprika • 125 Kč
• Masové koule v rajčatové omáčce • 65 Kč
• Marinované žampiony • 60 Kč
• Smažené kalamáry • 95 Kč
• Grilované kalamáry • 95 Kč
• Krevety smažené v oleji s česnekem • 110 Kč
• Smažené rybičky • 55 Kč
Výběr z nápojového lístku
• Airen blanco 0,1 l • 49 Kč
• Verdejo blanco 0,1 l • 55 Kč
• Tempranillo rosado 0,1 l • 49 Kč
• Tempranillo tinto 0,1 l • 49 Kč
• Cora blanco 0,1 l • 58 Kč
• Petit Arnau rosado 0,1 l • 65 Kč
• Louis de Vernier brut blanco
reserva cuvée 0,1 l • 58 Kč
• Saniger brut reserva blanco 0,1 l • 65 Kč
Recenze všech restaurací najdete na
http://euro.e15.cz/toprestaurace
hodnocení *** 1/2
O autorovi| Petr Holec • holecp@mf.cz
