Menu Zavřít

Vláda chce pomalejší zavádění nových zemědělských pravidel v EU, navrhuje přechodné období

28. 1. 2019
Autor: Martin Pinkas/Euro

Česká republika prosazuje pomalejší nástup nových pravidel společné zemědělské politiky v příštím finančním období EU. Novinky, které má přinést její reforma v budoucím víceletém unijním rozpočtu na léta 2020 až 2027, by tak podle názoru Prahy měly začít platit až od roku 2023. Po jednání se svými kolegy z EU řekl český ministr zemědělství Miroslav Toman.

„My otevřeli debatu k přechodnému období,“ uvedl. Očekává v takovém případě přesné nastavení podmínek tak, aby je státy byly schopny splnit a administrativně zajistit. Další ministerské jednání by tak podle něj mělo řešit příliš vysoké ambice stávajícího plánu změn unijní zemědělské politiky. „Já jsem zodpovědný za to, že čeští zemědělci nepřijdou o peníze a že podmínky budou plnit,“ podotkl Toman.

Společná zemědělská politika je jednou z nejvýraznějších částí nového víceletého finančního rámce EU. Celkově by podle návrhu Evropské komise z loňského června mělo být v letech 2021 až 2027 na zemědělství vyčleněno 365 miliard eur (9,4 bilionu Kč). Státy už dávají najevo, že si škrty v této oblasti nepřejí, země ale zároveň jen velmi neochotně připouštějí možnost přispívat do nového unijního rozpočtu více než teď navzdory tomu, že unii letos opustí Británie, tedy dosavadní čistý přispěvatel do společné kasy EU.

Komise ale také navrhuje společnou zemědělskou politiku zmodernizovat, zjednodušit, a „orientovat na výkon“ - státy mají například každý rok 15. února informovat o výsledcích, kterých bylo s využitím unijních peněz v předchozím roce skutečně dosaženo.

Rumunské předsednictví se právě proto nyní členských zemí unie ptalo, zda by - protože v prvních dvou letech budou měřitelné výsledky nutně omezené - neměla být pravidla volnější. Anebo zda by země neměly o pokroku informovat jen každý druhý rok.

„Musíme být schopni zajistit, že peníze daňových poplatníků se utrácejí rozumně,“ upozornil dnes komisař pro zemědělství Phil Hogan. Státy podle něj souhlasí s potřebou znovu orientovat zemědělskou politiku více na dosažené výsledky, otázkou ale podle něj zůstává, jak to přesně udělat.


Čtěte: Otroci dotací aneb O závislosti Agrofertu na veřejné podpoře

 Premiér Andrej Babiš


„Některé země mají problém s uzávěrkou zpráv k 15. únoru… diskuse je také o míře detailů, které budou muset informace obsahovat. Chceme to v příštích týdnech v co největší míře vyjasnit,“ uvedl komisař. Země také čeká další diskuse o finanční disciplíně a krizové rezervě. „Nynější systém nefunguje,“ dodal Hogan.

Ministr zemědělství nyní předsednického Rumunska Petre Daea doufá, že se jeho zemi podaří komplikovaná jednání o reformě unijní zemědělské politiky posunout. „Ještě jsou nutné další diskuse,“ připustil.

MM25_AI

Čtěte dále:

Politika dotací skosila třetinu evropských rodinných farem. Peníze shrábl Agrofert a spol.

Ekolog Josef Fanta: Přestali jsme uvažovat selským rozumem

Neber dotace, neber dotace, neber dotace...

 Andrej Babiš se vyjadřuje ke kauze údajného únosu svého syna na Krym

  • Našli jste v článku chybu?