Podnikatelů, kteří jsou ve ztrátě, by se mělo dotknout zavedení minimální daně, na němž se koaliční partneři shodli při jednáních o reformě veřejných financí. Měli by ji platit všechny osoby samostatně výdělečně činné, které by neměly žádné zdanění, případně ty, které by nedosahovaly minimální výše daně.
Ta má být pohyblivá, a má být ve výši poloviny průměrné mzdy. V letošním roce by tak zaplatil každý živnostník bez rozdílu minimální daň ve výši 6600 korun. Zatím není jasné, zda by tuto daň musel zaplatit i pokud by dokázal ztrátu věrohodně obhájit před finančním úřadem. Zvažované opatření by se totiž mělo dotknout především těch profesí, kde není možno věrohodně prokázat skutečný zisk, například taxikářů. Jasno není ani v tom, zda by podnikatelé platili minimální daň hned první ztrátový rok, či až po nějaké době, například po dvou za sebou jdoucích letech, ve kterých vykazují ztrátu, či nižší než minimální daň. Jedním z největších daňových problémů je dnes poměrně vysoká daň z příjmu právnických osob. Prozatím došlo ke koaliční shodě v tom, že korporátní daň má být snížena z dnešních 31% na 28% od roku 2004. I tak zůstane tato daň poměrně vysoká. Například sousední Slovensko v rámci zavádění rovné daně stanovilo tuto daň na 20 %. Výhledově však přišlo ministerstvo financí s tím, že by tato daň mohla být snížena až na 25 %. Toto snížení však bude částečně vykompenzováno tím, že zároveň dojde ke zrušení některých odečitatelných položek a výjimek. To sice na jednu stranu povede k pozitivnímu zjednodušení dnešního složitého daňového systému, konečný efekt snížené daně ale bude celkově menší.