ALTERNATIVNÍ PALIVAPravděpodobně počátkem příštího roku by se mohla na stojanech čerpacích stanic po několikaměsíční absenci opět objevit bionafta.Rozhodnutí o způsobu podpory výroby bionafty by měl podle rozhodnutí vlády připravit ministr zemědělství Jaroslav Palas do třiceti dnů.
ALTERNATIVNÍ PALIVA
Pravděpodobně počátkem příštího roku by se mohla na stojanech čerpacích stanic po několikaměsíční absenci opět objevit bionafta.
Rozhodnutí o způsobu podpory výroby bionafty by měl podle rozhodnutí vlády připravit ministr zemědělství Jaroslav Palas do třiceti dnů. Dotace by pak měli získat výrobci metylesteru řepkového oleje (MEŘO), kteří předloží potvrzení o tom, že z ní prodejci bionafty zaplatili spotřební daň. Podíl MEŘO v bionaftě přitom činí 31 procent (zbylých 69 procent tvoří klasická motorová nafta), a právě proto je nutné produkci bionafty dotovat. Metylester je totiž oproti naftě dražší, takže absence dotační podpory by fakticky znamenala, že bionafta s vysokým podílem biosložky by byla také dražší a nikdo by ji nekupoval. V ýše podpory je ale základním kamenem úrazu. Podle původních představ měla činit 9,50 koruny za kilogram MEŘO. To se ale zdá vládním ekonomům příliš, takže reálně bude dotační podpora nižší a navíc se bude operativně měnit podle aktuálních cen nafty a řepky. Pokud by tedy například stoupala světová cena ropy nebo klesala cena řepky, mohla by být dotace skutečně nižší. Výsledkem ale musí být nižší cena bionafty oproti klasické naftě. „Nebude-li dotace dostatečně vysoká a bionaftu oproti klasické naftě levnější, pak bionaftu na tuzemském trhu neseženete, protože bude výhodnější vyvézt metylester do zahraničí,“ tvrdí František Janů, generální ředitel Setuzy, která je dominantním výrobcem MEŘO v ČR. Minimálně na první pololetí příštího roku přitom peníze podle vyjádření mluvčího ministerstva zemědělství Martina Severy jsou. „Peníze máme připraveny, čekali jsme jen na rozhodnutí vlády,“ konstatoval Severa. Podpora by měla představovat asi 470 milionů korun.
SYSTÉMOVÉ ŘEŠENÍ
Uvedený systém podpory je každopádně drahý a nejlepším řešením by bylo co nejdříve jej opustit. Od roku 2006 nebo 2007 by proto mělo dojít k plošnému přimíchávání metylesteru do veškeré nafty v podílu do pěti procent. Takové řešení preferuje iSetuza, protože plošné přimíchávání nepotřebuje žádnou dotační podporu. Cena nafty by se sice mírně zvýšila, díky nízkému podílu MEŘO by však šlo řádově o desetihaléře za litr. Sama Setuza je na budoucí systém připravena již nyní. Míček je tedy v současné době na straně rafinérií, které tvrdí, že na plošné míchání nejsou technologicky připraveny. Stávající výrobní kapacity MEŘO podle Janů stačí v současné době na produkci necelých tří procent podílu biosložky v naftě. Další kapacity se ale budují v Ústí nad Labem a v rámci společného projektu Setuzy také v P olsku.
PROČ BIONAFTA?
Produkce obnovitelných zdrojů energie, mezi které bionafta (respektive MEŘO) patří, je součástí mezinárodních závazů ČR. Podle Směrnice 2003/30/EC by měly například členské státy EU zajistit do roku 2010 podíl 5,75 procenta pohonných hmot na bázi obnovitelných zdrojů. To musí respektovat i ČR. Skutečností je, že kromě biomasy mnoho jiných zdrojů alternativních energií či obnovitelných zdrojů nemáme. Produkce bionafty navíc znamená zajištění odbytu důležité zemědělské suroviny, řepky. Stabilizuje tak podnikatelské podmínky prvovýrobců. Do oblasti produkce metylesterů navíc stát počátkem 90. let investoval nemalé prostředky (zhruba 750 milionů korun). Další stamilionové investice pak následovaly ze soukromých zdrojů. Bionafta kromě toho zatím vytvářela pozitivní image ČR v Bruselu. Ten dává naši zemi za vzor nejen novým členským zemím. N ěkolikaletá výroba bionafty v ČR je totiž v souladu s trendy EU. Unie se snaží o rozvoj venkova a vyšší využití přírodních obnovitelných zdrojů znamenající odbyt zemědělských surovin.
V Ústí nad Labem vzniknou nové kapacity na produkci bionafty.
foto: ČTK
