Příjmy většiny menších měst a obcí stoupnou, naopak velká města dostanou o 1,1 miliardy korun méně. Vyplývá to z novely zákona o rozpočtovém určení daní, kterou schválila vláda.
Foto: Profimedia
Koalice se na změnách v zákonu dohodla na počátku týdne a chce návrh schválit na červnové schůzi poslanců. Zákon by měl platit od příštího roku. Podle zástupců velkých měst je sice návrh mírnější než původní varianta, výpadek příjmů ale jejich rozpočty zatíží.
Praha by podle kompromisu, k němuž dospěly vládní strany ODS a TOP 09, měla přijít ročně o 650 milionů korun, Brno o 203 milionů, Ostrava o 158 milionů korun a Plzeň o 90 milionů korun ročně. Původně chtělo ministerstvo financí snížit příjmy čtyřem největším městům o zhruba pět miliard korun. S tím ale ODS nesouhlasila.
“Nepočítám-li ona čtyři města se zvláštním koeficientem, tak příjmová základna ostatních více než 6000 obcí bude navýšena o 12 miliard korun,“ uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Vláda tak přestane podle něj poskytovat obcím národní dotace a peníze se stanou součástí příjmů měst a obcí.
Praha bude muset podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) snížit své provozní náklady a zefektivnit chod úřadu. “Nemůžeme si dovolit žít nad poměry a tvářit se, že nás se úspory netýkají,“ sdělil již dříve Svoboda s tím, že změny zatíží hospodaření města. Brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) považuje posilování financí menších měst na úkor velkých za nesystémovou záležitost.
“Když vám řeknou, že vám místo pěti prstů useknou jen jeden, tak je to sice lepší zpráva, ale taky vás asi příliš nepotěší,“ reagoval primátor Ostravy Petr Kajnar (ČSSD). Ekonomický náměstek plzeňského primátora Martin Zrzavecký (ČSSD) ČTK řekl, že výpadek daňových příjmů bude určitě znamenat omezení ve výdajů na sport a na dotace neziskovým organizacím. Započaté investice vázané na evropské dotace Plzeň neomezí, ale nebude zahajovat nové. Kvůli změně přerozdělení daní chce Plzeň od příštího roku zdvojnásobit daň z nemovitostí.
“Většina českých a moravských obcí získá více peněz do svých rozpočtů, nejvíce pomůže novela zákona obcím od 500 do 50 000 obyvatel. Právě ty na nespravedlivý systém dělení daní dosud nejvíce doplácely,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP09 a Starostové Petr Gazdík.
Mírně si pohorší i 378 úplně nejmenších obcí do 200 obyvatel, které mají velkou rozlohu. Výměra rozlohy obce, která je jedním z kritérií, se návrhem omezuje maximálně na plochu tři hektary na obyvatele.
Menší obce a města dosud dostávaly v průměru 6800 korun na jednoho obyvatele. Změnou zákona by se to mělo zvýšit na zhruba 9000 korun.
Nově se také počítá se zvýšením váhy kritéria prostého počtu obyvatel jako prvku, který přispěje ke snížení rozdílů příjmech na obyvatele, a to z dosavadních tří procent na deset procent. Nově by se také měl příjem obce odvíjet částečně i od počtu dětí mateřských škol a žáků základních škol navštěvujících školu zřizovanou obcí.
