Diskutovaný a dlouho očekávaný zákon o sociálním bydlení putuje do Sněmovny. Návrh, který má podle autorů omezit obchod s chudobou, dnes schválila vláda, nesouhlasí s ním ale koaliční hnutí ANO. Podle normy by obce měly sociální byty přidělovat dobrovolně, kdyby tak nečinily, poskytoval by je potřebným Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Aby zákon začal platit, musí ho do říjnových voleb schválit Parlament a podepsat prezident.
Ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová po hlasování vlády uvedla, že její ministerstvo trvá na zúžení skupiny obyvatel, kterých se má pomoc týkat, jen na ty, kteří jsou v sociální nouzi. Pro návrh nehlasovala. „Musím říct, že jsem velmi zklamaná, že ministerstvo práce a sociálních věcí neustále měnilo celou koncepci tohoto zákona, v tuto chvíli jde zákon na vládu s mnoha rozpory, nejen s těmi od ministerstva pro místní rozvoj,“ řekla novinářům.
Protože jde o důležitou normu, je podle Šlechtové ANO ochotno navrhnout kompromis. „Ten se týká toho, že bude vyhověno rozporům MMR a na základě toho jsme schopná a budu hlasovat pro ten zákon. Pokud bude předložen ve stávajícím znění, tak pro tento zákon hlasovat nebudeme,“ uvedla.
O komplikovaném zrodu zákona o sociálním bydlení čtěte více:
Návrh Marksové narazil: zvláštní úřad pro sociální bydlení nevznikne
Zákon o sociálním bydlení v koalici narazil. Šlechtová mluví o reálném socialismu
Podle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) je už nynější podoba zákona velkým kompromisem. Zúžení skupiny jen na sociální případy by podle ní znamenalo, že na takový byt by nedosáhla řada potřebných.
Pokud návrh zákona legislativou projde, první žadatelé o sociální byt by se mohli začít na úřady obracet od pololetí příštího roku. Do sociálního bydlení by se pak měli nastěhovat nejpozději v půlce roku 2020. Zákon je jednou z priorit kabinetu, jehož mandát vyprší na podzim, přesto se koaliční strany nedokázaly na jeho znění shodnout.
Čtěte komentář Luboše Hegera k „bohatství“ v Česku:
Kocourkov vyhlásil hranici bohatství: 36 tisíc Kč
Podle vládou schváleného návrhu by měly existovat dva druhy sociálních bytů - s povinnou sociální prací a bez ní. Na pomoc by měly mít nárok osoby v bytové nouzi. Mezi ně by patřili ti, kteří půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, nebo ti, kteří vydávají za přiměřené bydlení více než 40 procent svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6násobek životního minima. Bez zbytečného odkladu by sociální byt měli získat senioři, postižení, oběti trestných činů či mladí po odchodu z dětských domovů. Zranitelní lidé by měli postavení člověka v bytové nouzi získat na neurčito, u ostatních by se po dvou letech posuzovalo znovu.
Pro obce by zajištění sociálního bydlení bylo dobrovolné. Pokud by se do systému zapojily, musely by vypracovat plán, kolik sociálních bytů a pro koho budou potřebovat. Pokud by se obce do systému nezapojily, zajišťoval by sociální bydlení Státní fond rozvoje bydlení. Peníze od státu by použil na stavbu, pořízení či opravy bytů i nákup pozemků.
Na vytvoření sociálního bydlení a sociální práci by se měly příští rok vydat 2,8 miliardy korun, 3,3 miliardy v roce 2019 a od roku 2020 pak 4,9 miliardy. Využít by se měly i evropské peníze. Další suma by šla do dávek na bydlení. Nyní se na příspěvek a doplatek vyplácí kolem 12 miliard ročně a dalších 8,5 miliardy představují dopady kvůli nevyhovujícímu bydlení a s ním spojenou nezaměstnaností a odebíráním dětí.
Čtěte komentář Petra Holce:
Země feťáků. Sobotka nás vyléčí svými dávkami
