HODNOCENÍ KABINETU VLADIMÍRA ŠPIDLY SE RŮZNÍ. PODLE KRITIKŮ VLÁDA ZEMI ZDEVASTOVALA, PODLE PŘÍZNIVCŮ ÚSPĚŠNĚ ZVLÁDLA OBDOBÍ PŘED VSTUPEM DO EVROPSKÉ UNIE A ZASTAVILA NEÚMĚRNÉ ZADLUŽOVÁNÍ.
Špidlovi se museli naučit vycházet s novým manželským párem na Pražském hradě
Současná vláda sebe samu neoznačuje za sociálnědemokratickou, nýbrž za koaliční. Za tímto přívlastkem se však neskrývá rovnováha idejí vládnoucích stran, nýbrž jednostranná snaha udržet sociální výdaje ve výši, která je pro státní rozpočet nebezpečná, ale pro politiku sociální demokracie typická. Nutno říci, že vláda snadnou pozici v loňském roce neměla. Největší opoziční strana prováděla nelítostnou opoziční politiku bez přívlastků a dokonce se pokusila o vyslovení nedůvěry vládě. Ani opozice však nemůže s čistým svědomím prohlásit, že by vláda zcela ignorovala ekonomickou realitu. Špidlův tým je nucen ke krokům, které jsou v rozporu s jeho programovým prohlášením a předvolebními sliby. Prodlužuje věkovou hranici pro odchod do důchodu, zpřísňuje adresnost sociálních dávek, omezuje platy státních zaměstnanců, a to vše poměrně razantním způsobem, kterým proti sobě poštval odboráře. Daňovou politikou si však znepřátelil i drobné podnikatele a živnostníky. Vládě se dosud nepodařilo vyřešit vztahy státu a církve. Nevyřešený zůstává i problém zdravotnictví, zalátaný dočasně nesystémovým přídělem patnácti miliard korun zadluženým nemocnicím. Vysoké školství se podařilo uspokojit několika vyšetřenými miliardami alespoň natolik, aby se zabránilo stávkám akademické obce. V klíčových otázkách zahraniční politiky projevovala vláda rozpaky. Nejednoznačně vyjadřovala svůj postoj v období konfliktu v Iráku a příliš pomalu hledala správnou míru podpory USA na straně jedné a evropských velmocí na straně druhé. Také krach jednání o evropské ústavě zastihl koncem roku vládu nepřipravenou. Dokáže se český kabinet vyrovnat s rolí Polska ve středoevropském prostoru? Dokáže přiřadit ČR k silnější polovině členů Evropské unie? Vláda zažila v průběhu roku tři personální změny. V březnu vystřídal Milan Urban na místě ministra průmyslu a obchodu Jiřího Rusnoka, kterému premiér Špidla nemohl zapomenout hlasování ve prospěch Václava Klause při volbě prezidenta. Poněkud tápající ministr obrany Jaroslav Tvrdík, jemuž nevyšly představy o armádní reformě, byl v červnu nahrazen Miroslavem Kostelkou. V září usedl do křesla ministra spravedlnosti Karel Čermák. Nahradil Pavla Rychetského, který byl jmenován do čela Ústavního soudu. Vláda slavila prohry i úspěchy, ekonomika zaznamenala příznivý růst, inflace se držela na nule a domácnosti mohly nakupovat na dluh. Vzhledem k tomu, že největší hříchy Špidlovy vlády se projeví až v budoucnu, je možné, že jí zatím třicet procent respondentů v průzkumech veřejného mínění projevuje důvěru.
