Výstavba nájemních bytů pro penzisty a osoby se zdravotním postižením nebo pomoc při živelných katastrofách zůstanou jedinými dvěma oblastmi, které se dočkají přímé státní podpory. Vyplývá to ze státní koncepce bydlení do roku 2020, kterou ve středu projednala Nečasova vláda.
Foto: Profimedia.cz
Koncepce vychází z přístupu, že zajištění bydlení je odpovědností jednotlivce, ale téma bydlení v širších souvislostech sdílenou odpovědností společnosti. Podle ministra pro místní rozvoj (MMR) Kamila Jankovského (VV), jehož rezort dokument připravil, bytová politika v současnosti neexistuje. “Využíváme jenom některé dílčí nástroje podle stavu financí, které máme k dispozici,“ uvedl ministr, když koncepci 20. června představoval odborné veřejnosti.
“Stávající model byl založen na přímých dotacích, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné a systém je z tohoto důvodu velmi nestabilní,“ vysvětlil na středeční tiskové konferenci Jankovský a dodal, že systému chce dát dlouhodobou finanční stabilitu.
Základem podpory bydlení mají být programy revolvingového charakteru, tedy úvěry a záruky. Dokument počítá s vyváženější podporou vlastnického a nájemního bydlení. “Vlastnické bydlení bylo po roce 1990 podporováno zásadním způsobem, byla k němu motivovaná i celá společnost. Nájemní bydlení a bydlení pro seniory zůstávalo trochu stranou,“ zmínil Jankovský.
Právě na nájemní bydlení se soustředí jedna z novinek předkládaných rezortem místního rozvoje. “Chceme umožnit investorům čerpat zvýhodněné státní úvěry na výstavbu bydlení pro seniory, osoby se zdravotním postižením a pro lidi s nízkými příjmy, ale také nájemního bydlení podporující mobilitu pracovních sil,“ nastínil náměstek MMR Miroslav Kalous.
Úroková sazba se bude lišit s ohledem na zvolenou skupinu nájemníků. Úvěr na výstavbu nájemních bytů by měl být přístupný komukoli, jak na novou výstavbu, tak na rekonstrukce současných staveb určených pro nájemní byty. Úvěr bude poskytovaný do 70 procent celkových rozpočtových investičních nákladů a jeho splatnost může být až 30 let. Cílovou skupinu klíčovou pro nastavení úrokové sazby a fixace si může žadatel vybrat jen při podání žádosti. Omezujícím faktorem není výše vybíraného nájemného, ale jen podlahová plocha bytů v rozmezí 35 až 90 metrů čtverečních. Byty musí svému účelu sloužit nejméně 10 let, a to po celou dobu splácení úvěru.
V rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení je pro tuto podpory vyhrazeno 120 milionů korun a MMR jejich vyplácení chce otevřít ihned po vládním souhlasu. Stát chce v rámci koncepce motivovat lidi ke snižování energetické náročnosti jejich bydlení, na které bude podle ministra stále vyšší tlak. “Dosáhneme tím významných úspor. Náročnost ze začátku může ale byty zdražit,“ varoval Jankovský.
V souvislosti se živelnými pohromami, z nichž nejvýraznější jsou v Česku povodně, počítá dokument s motivačním programem na předcházení vzniku škod. Zlepšit se má i využití evropských peněz. “Vyvážená podpora bydlení se zaměřením na předcházení vzniku či rozšiřování skupin ohrožených sociálním vyloučením by měla být jednou z priorit programového období 2014+,“ stojí v souhrnu chystaných změn.
Oblast bydlení by měla nadále využívat jako zdroj svých financí prodej emisních povolenek, motivace vlastníků bytů postavených před rokem 1989 k jejich rekonstrukci i zvyšování kvality vnějšího prostředí rezidenčních oblastí. Koncepce bytové politiky je plánovaná až do roku 2020. Zpracování dokumentu si MMR zadalo u společnosti KPMG, které na něm pracovalo v součinnosti s rezortem i se Státním fondem rozvoje bydlení. “Zajímalo nás, co si o této problematice myslí odborná veřejnost, ekonomové a konzultanti,“ vysvětlil postup náměstek Kalous.
Připomínky v mezirezortním připomínkovém řízení řešily především úloha státu v oblasti sociálního bydlení a odpovědnost jednotlivých resortů za její naplňování.
