Syriza vyhrála řecké volby díky slibům, že skončí s úsporami a u věřitelů vyjedná snížení dluhů. Uvěřilo tomu 36 procent řeckých voličů. Šéf Syrizy a novopečený premiér Alexis Tsipras při oslavách v souvislosti s dluhy prohlásil, že „nedojde ani ke katastrofickému střetu, ale nebude přijatelné ani další poklonkování“. Odvážné tvrzení.
Řešení řeckých závazků bude pro Tsiprase mírně řečeno velkou výzvou. Při prosazení požadavku na odpuštění dluhů se pochopitelně dostane do konfliktu s takzvanou trojkou, tedy Evropskou komisí, ECB a MMF. Ty drží většinu řeckého dluhu v astronomické výši devíti bilionů korun.
Přitom řecká vláda, kterou Tsipras hodlá sestavit s pravicovými Nezávislými Řeky, bude tahat za výrazně kratší konec provazu. Na rozdíl od situace z roku 2012, kdy Řecko fakticky zkrachovalo, už je jen minimum řeckých státních dluhopisů v portfoliích finančních institucí. Krach Řecka už by proto neznamenal nákazu celého finančního systému, která by ve svém důsledku mohla vést k rozpoutání nové finanční krize. A trhy to dobře vědí, protože už se neobávají ani toho, že by se do potíží dostaly další zadlužené země, jako je Španělsko či Itálie. Konkrétně výnosy u italských a španělských dluhopisů včera klesly, což znamená, že investoři se rizika nákazy nebojí. Mimo jiné i proto, že ECB oznámila, že od března začne pumpovat do eurozóny 60 miliard eur každý měsíc.
Bankrot Řecka
Pro věřitele, jako je komise, ECB a MMF, by vyhlášení řeckého státního bankrotu sice znamenalo účetní odepsání ztrát v podobě řeckých dluhopisů, ale konkrétní dopad na jednotlivé státy by byl omezený. Zvláště když eurozónu bude na druhém konci mohutně podporovat ECB. Naopak Řecko by ztratilo přístup k další pomoci od trojky a muselo by vyjít jen s tím, co vybere na daních. To se mu zatím věru nedařilo. Propad ekonomiky a životní úrovně Řeků by byl drastický. Nynější úsporná opatření by ve srovnání s takovým scénářem byla procházkou růžovým sadem.
Trojka a hlavní evropský hráč Německo proto nechají Řeky zajít jen tak daleko, jak sami uznají za vhodné. To pochopitelně nevylučuje snahu o hledání kompromisů, protože každému je jasné, že Řecko tak či onak není schopné splatit svůj šílený dluh, který dnes přesahuje 170 procent řeckého HDP. Vstřícnému gestu nahrává ECB, která bude nakupovat i řecké státní papíry, čímž bude tlačit sazby dolů.
Řekům proto může trojka nabídnout například prodloužení splatnosti dluhopisů a snížení úroků co nejblíže k nule, což by sice fakticky znamenalo odpis části dluhu, ale na druhé straně by věřitelé mohli tvrdit, že nedošlo ke snížení závazků. Nutný kompromis může ovšem ztroskotat na tom, že jedna ze stran bude příliš tlačit na pilu. V tom případě dojde k nevyhnutelnému scénáři, kterým je vystoupení Řecka z eurozóny. A následný státní bankrot se vším všudy.
Čtěte také:
Cameron: Výsledek voleb v Řecku zvýší ekonomickou nejistotu v EU
Euro se po řeckých volbách propadlo na jedenáctileté minimum
Syriza jasně vyhrála řecké volby, ale nemá absolutní většinu
