V roce 2016 bude muset českou ekonomiku táhnout spotřeba domácností a nálada firem. Jednorázové faktory už nepomohou. Více než čtyřprocentní růst HDP, který z Česka udělal ve třetím čtvrtletí loňského roku ekonomického tygra celé EU, se letos opakovat nebude. Můj osobní odhad zní 3,1 procenta, a to jsem pro české analytiky velkým optimistou.
Globální i česká ekonomika loni vpluly do nového roku s rekordním snížením cen ropy v zádech, letos je podobný příznivý vítr nečeká. Spíše naopak. Globální ekonomika čelí řadě rizik.
V Evropě je to nedořešená řecká krize a zatím nezvládnutá migrační vlna, v USA vnitřní politická roztříštěnost, v rozvojovém světě především zpomalení čínské ekonomiky, indická korupce a pomalé reformy, další propad ruské ekonomiky a politická krize v Brazílii. Nový rok prohloubil i nejistotu na trhu komodit.
Dobrá konstelace
Malý pohled do českého zpětného zrcátka připomene, že loni touto dobou se většina ekonomů shodovala v prognóze 2,5procentního růstu v roce 2015. Skutečnost nakonec byla zcela jiná. Statistická data o vývoji HDP za celý rok ještě nemáme, ale lze očekávat, že se číslo celoročního růstu dostane někam do intervalu 4,5 až pět procent.
Tento téměř snový růst je ovšem důsledkem působení jednorázových faktorů: vedle dočerpávání fondů EU a zmíněného propadu cen ropy působilo i předzásobování se některými výrobky v očekávání změn daňových sazeb (obchodníci a lidé skupovali například tabákové výrobky) a rovněž očekávání růstu mezd.
Tyto faktory se v roce 2016 nebudou opakovat. Spotřeba domácností, po léta stlačovaná pesimistickými vizemi i úspornými opatřeními v oblasti výdajové politiky vlády, se rozjela v roce 2015 novým tempem. Utrácet začaly také firmy – rostly investice do fixního kapitálu, tedy budování nových výrobních kapacit a vytváření nových pracovních míst. Po odeznění jednorázových pozitivních faktorů bude další růst agregátní poptávky tím hlavním, co rozhodne o vývoji ekonomiky v roce 2016.
Problém nezaměstnanosti
Rychle klesající nezaměstnanost ovšem už loni (a v některých sektorech či regionech patrně i dříve) přestávala být motorem a začala být spíše brzdou ekonomického růstu. Firmám totiž velmi citelně a dlouhodobě chybějí pracovníci určitých profesí, což, jak opakovaně a stále intenzivněji slýchám od členů Hospodářské komory, v řadě případů ohrožuje plnění zakázek a podvazuje podnikatelské plány majitelů firem.
Nadto se začíná ukazovat, že takzvaná přirozená míra nezaměstnanosti, která dle ekonomických teorií reprezentuje proměnlivou skupinu lidí, již jsou dočasně a krátkodobě mimo pracovní proces, se v České republice ustaluje na úrovni 4,5 až pěti procent. Což je dost vysoko. Svědčí to o tom, že náš trh práce je málo pružný, že spousta lidí ráda zůstává na sociálních dávkách a nehledá zaměstnání, a také o již zmíněné strukturálně neefektivní nabídce pracovních sil.
Přirozená míra nezaměstnanosti se u nás usazuje kolem 5 procent a to je dost vysoko.
To vše znamená, že česká ekonomika brzy narazí na hranice svých produkčních možností, a tedy i hospodářského růstu. Centrální banka očekává, že k tomu dojde někdy kolem poloviny roku 2017. Zabránit tomu mohou jedině strukturální změny a zlepšení podnikatelského prostředí.
Zlepšuje se ale něco? Na to mají představitelé Hospodářské komory dost kritický názor. Hlavně při pohledu na nové povinnosti, které přinesl letošní rok, zejména kontrolní hlášení DPH, a při stávajících byrokratických limitech svobodného podnikání.
Osobně pak vždy připomínám vysokou cenu práce, která, místo aby se snižovala, se naopak zvyšuje. I když zde nejde jen o mzdy a i když rozumím, že s hospodářským růstem lidé očekávají i růst reálných mezd, varuji před překotným zvyšováním mezd. To se týká také dalšího (a nepochybně ne posledního) růstu minimální mzdy.
Pozor na korunu
Poslední poznámka – růst je citlivý i na kurzový závazek centrální banky. Momentálně to růst posiluje, protože pozitivní dopad na export převáží nad vlivem dražších dovozů. Každá pozitivní ekonomická predikce však musí předpokládat, že vystoupení z režimu usměrňovaného kurzu bude hladké, bez rizika, že by koruna mohla skokově posílit.
Autor je prezidentem Hospodářské komory ČR
Čtěte také:
Nezaměstnanost proti loňsku klesla, je nejníže za osm let
Vláda by měla mít možnost zvýšit důchody až o 1,7 procenta, chce Volný