V poslední době se znovu přetřásá otázka, jestli česká ekonomika a česká koruna jsou, či nejsou bezpečným přístavem. Zdá se to na první pohled logické. Koruna je silná, tak ji asi investoři vážně považují za bezpečnou. Nebo ne?
Přesně před měsícem byla koruna na kurzu 25,44 koruny za euro. Tento týden však skokově posílila až na 24,90. Co se za tu dobu změnilo? Nic moc. Víme jen, že jsme na tom zase o něco hůř, a to je vše. HDP padá, zatímco v okolních státech nepatrně roste, průmysl padá, maloobchod padá. Vlastně kromě cen padá v Česku snad všechno. A přesto roste poptávka po koruně. Kde se ta potvůrka vzala? Stojí za ní strach. Někteří skutečně stále považují Česko za bezpečné parkoviště pro své peníze.
Jenomže současně rostou sázky na to, že ČNB sníží své signální úrokové sazby. A právě kombinace bezpečného parkoviště a budoucích nižších výnosů vábí investory. Ti větří, že výnosy dluhopisů budou časem ještě nižší, a tudíž mají o české dluhopisy zájem. Spekulanti připomínají jezinky. Ty tvrdily, že strčí jen dva prstíčky, a hned byly v místnosti. Spekulanti se zase jen zahřáli u 25,00 koruny za euro a už testovali 24,90. Od nejbližší technické bariéry dělí korunu nějakých dvacet haléřů. Až tam může hravě posílit jedním větším nákupním příkazem. Další posílení měny je však nyní brutálně neracionální.
Portfolio se často řídí tak, že je nastavena maximální možná ztráta, takzvaný stoploss. Když je tento limit překročen, donutí spekulanta k automatickému vyrovnání pozice, což lidsky řečeno znamená k nakoupení koruny. A najednou začínáme chápat, proč po proudu špatných zpráv o stavu české ekonomiky koruna skokově posiluje. Ano, v tu nejhloupější chvíli začne systém automaticky nakupovat koruny. Nicméně spekulanti své pozice zase brzo vyrovnají a důvod k posílení vyprchá. Jinými slovy, trh s korunou čeká obrat trendu. Myšlenka, že jsme druhé Švýcarsko, je hodně přitažená za vlasy.
Čtěte také:
Koruna je vůči euru nejsilnější od začátku května
Koruna prolomila 21 Kč/USD, je nejslabší od června 2010
Přitom Švýcarsko ve středu oznámilo, že bude mít nečekaný přebytek státního rozpočtu – v dnešní Evropě věc nevídaná. Ve snaze snížit zájem o švýcarský frank mají totiž Švýcaři rekordně nízké úrokové sazby a u dluhopisů mají dokonce záporné výnosy. Investoři tedy Švýcarům platí za to, že jim smějí půjčit. A právě tyto platby pošlou letos rozpočet do nečekaného přebytku.
Teprve až budou spekulanti ve strachu z rozpadu eurozóny podobně masivně nakupovat Kalouskovy dluhopisy, až si na nich stát založí zlatý důl, jehož výnos zasype všechny české tunely, pak budeme opravdu bezpečným přístavem. Do té doby si můžeme na bezpečný přístav nanejvýš hrát.
Autor je hlavním ekonomem společnosti Next Finance
