Podnikat v Česku není nic jednoduchého. Vyplývá to z říjnového Indexu prosperity Česka, v rámci kterého jsme se ze zemí sedmadvacítky umístili na 21. pozici. Za špatným výsledkem stojí hlavně obtížné podmínky pro založení vlastního podnikání. Ty jsou v Česku podle srovnání Světové banky nejméně příznivé z celé Evropské unie. Vliv má také malý počet startupů a nízká tržní kapitalizace.
„Oproti ekonomikám, jako jsou USA, Japonsko či Švýcarsko, je evropský kapitálový trh, ze kterého by mohly společnosti čerpat prostředky, málo rozvinutý. Tržní kapitalizace EU – tedy celková hodnota akcií evropských firem – v poměru k HDP dosahuje jen něco málo přes 50 procent,“ vysvětluje analytička České spořitelny Tereza Hrtúsová. Ta pro srovnání dále uvádí, že například ve Spojených státech je sledovaná hodnota téměř čtyřnásobná, zatímco ve Švýcarsku dokonce dosahuje až 270 procent. V rámci jednotlivých zemí Evropské unie má největší podíl obchodovaných akcií vůči HDP Německo, a to 47 procent. V Česku jsou to oproti tomu pouhá procenta dvě.
Nejlepší podmínky pro podnikání panují v severských státech, konkrétně ve Švédsku a Finsku. Tyto země profitují třeba z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny, které jsou zapříčiněny i vysokým podílem obnovitelných zdrojů. „Naopak horší úroveň podnikatelského prostředí připadá na země bývalého východního bloku. Z Indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy,“ komentuje Milan Mařík, analytik portálu datové žurnalistiky Evropa v datech.
Méně firem než ve většině členských států
Přestože získání statusu OSVČ je u nás poměrně snadné a trvá ,pouhých‘ pět dní, se založením firmy je to o poznání horší. Tento proces se v Česku podle Světové banky může protáhnout až na pětkrát delší dobu. A odpovídá tomu i počet firem. Těch s deseti a více zaměstnanci je v tuzemsku 3897 na milion obyvatel, unijní průměr je přitom 4060. V daném ohledu tak Česku připadá 14. místo, a to navzdory faktu, že proces zakládání firem jako takových se výrazně zjednodušil. Na základě směrnice Evropské unie z roku 2019 měly členské země do letošního července umožnit digitální a cenově dostupné založení firmy všem členským státům. V současnosti je tak možné založit podnikání po celém území EU online.
Ještě hůř je na tom Česko s ohledem na počet startupů. Těch je podle společnosti Atomico na milion obyvatel jen 131, což odpovídá 21. místu EU. Mladé firmy přitom mohou mít na českou ekonomiku velmi pozitivní vliv. „Zejména technologické startupy jsou pro Česko cestou z montovny na mozkovnu, tedy cestou k větší konkurenceschopnosti pomocí znalostní ekonomiky. Ta se totiž výrazně podílí na HDP dané země a láká nové talenty, ne nadarmo bylo v Silicon Valley přes 30 procent unicornů založeno přistěhovalci,“ tvrdí vedoucí programu Seed Starter Jiří Skopový.
Z průzkumu České spořitelny a agentury Kantar dále plyne, že obavy mají z podnikání už i studující jedinci. Ti se nejvíce bojí neúspěchu, nedostatku prostředků pro start podnikání a nejistého pravidelného příjmu. Za reálně nejtěžší je přitom považováno zvládnutí potřebné administrativy, získání zákazníků a vypořádání se s nepravidelným a nejistým příjmem. Co se týče nedostatečného kapitálu, k jeho řešení by mohla přispět vyšší tržní kapitalizace, ta je ale v Česku 4. nejnižší v EU.
Zlepšit uvedené statiky by dle studentů mohlo hlavně získávání praxe během samotného studia. „Za nejatraktivnější formu podpory pak považují možnost spolupracovat ve škole na projektu, ve kterém si vyzkouší podnikání v praxi. Stejně tak oceňují i přednášky lidí z praxe či možnost zapojit se do workshopu nebo stáže ve firmě,“ říká Adam Daniel, který se v České spořitelně věnuje finančnímu vzdělávání.
Nízká korporátní daň a investice do výzkumu i vývoje
Podnikání v Česku má samozřejmě i světlé stránky. Tou je třeba relativně nízká korporátní daň, která je aktuálně stanovená na 19 procent. To v rámci Evropské unie odpovídá 10. místu. Pozitivní informací je také fakt, že tuzemské firmy relativně významně investují do výzkumu a vývoje. Tyto náklady u nás odpovídají 1,2 procentu HDP, což Česko řadí na 11. příčku.
Ještě loni měly tuzemské firmy ve srovnání se zbytkem EU třetí nejlevnější náklady na elektřinu. To se ale v posledních měsících dramaticky proměnilo. „Energie byly u nás řadu let velmi levné. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu ale vzrostly jejich ceny – v některých případech až několikanásobně. Nejen pro řadu domácností, ale i firem jsou ceny nyní likvidační,“ zdůrazňuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar s tím, že nyní potřebujeme jednotné celoevropské řešení.
„Bez něj dojde k tomu, že si členské státy začnou podporovat své podniky po svém. To by způsobilo, že bohatší státy si budou moci dovolit štědřejší podporu, což sníží konkurenceschopnost českých firem,“ dodává.
Kromě zjednodušení legislativy a zvýšení podpory podnikání a startupů by českému podnikatelskému prostředí pomohlo též zvýšení přidané hodnoty tvořené domácími firmami. Koneckonců zahraniční podniky u nás stojí za 43 procenty veškeré přidané hodnoty, což odpovídá 23. nejvyššímu podílu v EU. Například v Německu zahraniční firmy tvoří jen 19 procent přidané hodnoty a ve Francii procent sedmnáct.
„Česká ekonomika je z velké části subdodavatelská, kdy řada firem působí jako dodavatel koncovému výrobci. Tím přicházíme o vyšší přidanou hodnotu, marži i nezávislost na odběratelích,“ komentuje Hrtúsová a dodává, že zdejší hospodářství nutně potřebuje transformaci. Té lze dosáhnout například podporou vlastních domácích produktů, značek a investic do digitalizace a robotizace.
