Více než desetinu zemědělské půdy v Česku mají pod kontrolou cizinci. Před rokem to bylo 6,4 procenta, uvádí oficiální statistika. Skutečná výměra zdejších polí a luk, nad níž mají vládu cizinci, bude ale vzhledem k rozšířenému skrytému vlastnictví vyšší. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) nyní usiluje o to, aby zahraniční majitelé mohli svou půdní držbu poskládanou z bývalých státních pozemků legalizovat. Umožní jim to chystaná radikální změna pravidel, podle kterých stát půdu více než deset let privatizuje. Za tu dobu odstátnil přes půl milionu hektarů. I poté, co státní Pozemkový fond hektary prodá, může ovlivňovat jejich další vlastnický osud. A to se má změnit. Bývalý středočeský hejtman, exministr dopravy a současný ministr zemědělství poznává od loňského podzimu detailněji svůj nový resort. Nejvíce ho překvapilo, když narazil na existenci předkupního práva, kterým stát zatěžuje prodávané pozemky. „Proč, proboha? Stát by ani v tomto případě neměl překážet svobodné vůli lidí. A peníze získané za prodej pozemků by neměl používat na uplatňování předkupního práva, ale na investice do rozvoje venkova,“ zamýšlí se Bendl na svém blogu. A současně koná. Hodlá úplně zrušit zákon o prodeji státní půdy a s ním i výsadu státu zpětně odkoupit své bývalé parcely, pokud je nový nabyvatel chce z různých důvodů prodat. Stát této nabídky může, ale nemusí využít. A také mnohdy nevyužívá.
Životní šance pro privatizátory
„Tyto případy posuzujeme individuálně. Záleží na poloze pozemku a jeho dalším možném využití. Zvažujeme také realizační cenu opětovného prodeje a zájem o parcelu z hlediska prodejnosti,“ uvádí ředitel Pozemkového fondu Radim Zika (ODS). Fond se dosud snažil vyloučit převody na právnické osoby. Odůvodňuje to tím, že státní půda prodávaná za minimální ceny má být dostupná hlavně fyzickým osobám pro rozvoj obnovy zemědělského hospodaření. A existují obavy, že činnost firem nemusí být soustředěna pouze na zemědělství.
Definitivní zánik předkupního práva státu na odprodané pozemky může přinést životní šanci pro společníky „eseróček“, mnohdy bývalé techniky státních statků. V devadesátých letech nejprve výhodně zprivatizovali celé podniky. Časem k nim levně nakoupili stovky i tisíce hektarů, které měli do té doby pronajaté od Pozemkového fondu. Řada těchto podnikatelů je nyní v důchodovém věku, nemají nástupce z rodiny a rádi by celou firmu i s půdou prodali. Když jim stát nebude překážet svým právem na přednostní odkup pozemků, mohou privatizovaný majetek nevídaně zhodnotit, najde-li se movitý kupec. Takoví se na českém trhu, který láká svou lacinou půdou, stále pohybují. Celé farmy si pořizují silné finanční skupiny i podnikatelé z různých branží. Třeba advokát, uhlobaron nebo majitel heren.
Přibývá cizokrajných farmářů
„V posledních měsících nastal zvýšený zájem o nabývání pozemků do vlastnictví zahraničních osob,“ konstatuje Zika. Oživená poptávka souvisí se změnou devizového zákona, která právně ukončila sedmiletý zákaz prodeje půdy cizincům. Česká republika jej oficiálně uplatňovala od vstupu do Evropské unie. Zahraniční zájemci si tady půdu stejně kupovali.
V českém zemědělství působí téměř šest set farem se zahraniční účastí. Obdělávají bezmála čtyři sta tisíc hektarů, říkají aktuální statistické údaje. Loni na jaře, kdy týdeník Euro zveřejnil vůbec první data o angažmá zahraničních osob v tuzemském zemědělství, v něm působilo 380 farem, za nimiž stáli cizinci. Ovládali tehdy 230 tisíc hektarů, tedy zhruba o třetinu méně než v současné době. Některé podniky mají ve stoprocentním vlastnictví, někde si přizvali českého společníka. Různými cestami se dostávali k privátní i státní půdě.
„Cizinci nyní plně vlastní asi 330 hospodářství, která dohromady obdělávají přibližně šedesát tisíc hektarů,“ vyčísluje šéf zemědělské statistiky Českého statistického úřadu Jiří Hrbek. Proti loňsku se počet farem ve stoprocentním vlastnictví cizinců zvýšil zhruba o třetinu. Výměra půdy, na které hospodaří, se zdvojnásobila.
Skutečný vliv cizinců na zdejší pole a louky bude zřejmě rozsáhlejší. Registry totiž neumějí podchytit skryté vlastnictví prostřednictvím českých občanů nebo na základě smluv o smlouvě budoucí. Nejvyšší zastoupení mají cizinci v pohraničí, kde bylo také nejvíce státní půdy. V příští statistice o aktivitách zahraničních osob v tuzemském zemědělství se už může odrazit citelné uvolnění trhu s půdou. Začalo loni v květnu, kdy se Česko oficiálně otevřelo po sedmiletém zákazu prodeje půdy cizincům. Nový vítr na trh s odstátněnou půdou přižene stát, když se navždy vzdá svého předkupního práva.
Dočkají se i skrytí hráči
„Velcí farmáři půdu prodávat nebudou. Zrušení předkupního práva státu na tom nic nezmění,“ je přesvědčen Milan Boleslav, šéf Svazu marginálních oblastí sdružujícího především farmy z podhůří v pohraničí. Očekává spíše pohyby u vlastníků půdy, kteří se zemědělstvím nemají nic společného. V soutěžích Pozemkového fondu, kde se draží nabízené parcely, se pohybují známé tváře. Hospodařící zemědělci to ale nejsou. Skupují půdu, ale neví se pro koho. „Těm může změna pomoci,“ potvrzuje Boleslav.
Konec předkupního práva státu přijde vhod i novým majitelům farem, které hospodaří na bývalé státní půdě. Doposud ji nemohou nakupovat firmy, ale výhradně fyzické osoby, pozemky proto vlastní společníci či management. Pro nového majitele farmy to znamená komplikace, které poznal kupříkladu Babišův Agrofert při masivním přebírání farem. Koupil podnik, rozloučil se s ředitelem i dalšími lidmi z vedení. Jenže na ně je psaná půda a dle platného zákona ji nelze jednoduše převést na firmu.
Možnost prodávat státní půdu právnickým osobám je další novinkou, kterou chce ministr Bendl rozvolnit současná privatizační pravidla. Po chystaném zrušení zvláštního zákona o prodeji státní půdy je dosadí do zcela nového zákona o Státním pozemkovém úřadu. Ten má vzniknout k 1. lednu příštího roku. Nová instituce převezme agendu pozemkových úřadů a Pozemkového fondu ČR, který má ke konci letošního roku zaniknout.
Hlavní privatizační vlna už opadla, největší porce – více než pět set tisíc státních hektarů – je rozebraná. Pozemkový fond sice aktuálně spravuje 225 tisíc hektarů, z nich je ale přes sto tisíc blokovaných pro církevní restituce, rozvoj infrastruktury a pozemkové úpravy. K prodeji zbývá 116 tisíc hektarů. Nenávratně pryč jsou léta, kdy Pozemkový fond ročně prodával přes sedmdesát tisíc hektarů. Letos chce nové majitele najít pro 22 tisíc hektarů.
Svých pozemků se stát zbavoval lacino. Průměrná cena, za niž prodával, zaostává za obvyklou tržní cenou. V minulém roce představoval průměr, za který byly k mání státní hektary, 4,50 koruny za metr čtvereční. Cena dokonce proti předchozímu roku klesla o více než dvě koruny. Na volném trhu se běžně pohybuje v rozmezí od šesti do dvanácti korun. Výjimkou není ani patnáct korun za metr čtvereční. Dalším benefitem byly bezúročné splátky, které si kupující mohli rozložit na třicet let. Loni tato výsada skončila kvůli obavám, že Brusel bude Česko stíhat za nepovolenou veřejnou podporu. Půda se kupuje dál, jenom se za ni musí platit hned. Zákonodárci ale už pracují na tom, aby se splátkový režim vrátil. Bude už méně exkluzivní – maximálně deset let plus úroky.
