Stále rostoucí výstavba nových bytových i rodinných domů svědčí o tom, že zájem o vlastnické bydlení u nás stoupá. Příčin je více: vyšší příjmy obyvatelstva, výhodné hypoteční úvěry (v případě menších bytů se splátky víceméně rovnají tržnímu nájemnému), vysoké tržní nájmy, nejistota spjatá se stále neřešeným problémem regulovaných nájmů a v neposlední řadě i skutečnost, že reality jsou dnes u nás jednou z nejvýnosnějších investic.
V porovnání s EU, kde jde v průměru o 57 % bytů, je ovšem u nás podíl bytů v osobním vlastnictví nižší, byť to není jen důsledek nižší kupní síly - svou roli tady mají i zvyklosti a tradice. Pro značnou část české populace je ovšem vlastní byt vzhledem k průměrným příjmům nedosažitelný - za měsíční mzdu se u nás pořídí sotva půl metru bytové plochy, zatímco v EU je to obvykle 2-3x tolik. Jedním z důsledků nikoli ideální situace na trhu bydlení je nízká mobilita obyvatelstva a následně také vysoká úroveň nezaměstnanosti v některých regionech - Češi se stěhují dvakrát méně než Rakušané či Nizozemci a stěhují se také méně než v dobách před rokem 1989.
Jak se bydlí v EU (v procentech)
Země | V | N | S |
Dánsko | 66 | 15 | 19 |
Německo | 39 | 48 | 13 |
Rakousko | 55 | 23 | 22 |
Finsko | 78 | 11 | 11 |
Francie | 54 | 31 | 15 |
Portugalsko | 74 | 16 | 10 |
Řecko | 66 | 22 | 12 |
Pramen: Eurostat