Vlček na přeběhlíky

ODS a ČSSD hrají poker o většinu, sněmovna jde do bitvy

Válka o Strakovu akademii nabírá na tempu. Poprvé od loňského června jeden z hráčů nevyužije dlouhých lhůt, které pokusům o vládu dává ústava, a zareaguje obratem. Trojkoaliční kabinet v čele s premiérem Mirkem Topolánkem si jde už v pátek 19. ledna pro důvěru do sněmovny. Deset dní po svém jmenování na Hradě a o dvacet dříve, než by musel. Je to sice jen z nouze ctnost, protože cílem je předběhnout ČSSD s její snahou urychleně „převolit“ šéfa sněmovny Miloslava Vlčka, ale díky za každé zkrácení patového utrpení.

Stvrzenka na Dalíkovy peníze.

Jak hlasování o důvěře dopadne, je nejisté. Topolánek i Paroubek sázejí na přeběhlíky a jde jen o to, dotáhne-li premiér dříve do cíle svůj druhý, pravozelený pokus, nebo zda předseda sociálních demokratů ještě předtím stačí nastartovat úsilí třetí, v němž nabízí koalici ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Spekuluje se až o sedmi poslancích ČSSD, ochotných údajně tolerovat Topolánkovu vládu. Šéf poslanců ODS Petr Tluchoř dokonce tvrdí, že sál ve chvíli hlasování opustí všichni zástupci ČSSD, Paroubek naopak přeběhlictví vylučuje. „Takový náš poslanec by pak musel předložit, abych tak řekl, veřejné stvrzenky na Dalíkovy peníze,“ řekl.
Jenže část poslanců ODS by zase navzdory usnesení klubu o podpoře vládě dala přednost stabilnější spolupráci se sociální demokracií, vedoucí navíc k možnému Topolánkovu odchodu z čela strany. „Páté kolony“ v obou partajích se tedy mohou při hlasováních navzájem eliminovat, předvídat výsledek je proto obtížné.

Vlček místo Vlčka.

Proč vlastně ČSSD s „převolbou“ Vlčka tak spěchá? Důvod má dobrý, přestože trojkoaliční politici se výměně Vlčka za Vlčka vysmívají. Oficiální tvrzení o včasné pojistce před ústavní krizí, která by prý nastala, kdyby trojkoalice nedostala důvěru a země pak neměla ani vládu, ani vedení dolní komory parlamentu, zní jako marginálie, byť s tím souhlasí i prezident Václav Klaus. Podstatnější je, že dokud sedí v čele sněmovny předseda, který veřejně slíbil odstoupit před třetím pokusem, mají Paroubkovy nabídky na vládu velké koalice s lidovci pod taktovkou premiéra z ODS nulovou hodnotu. Jakmile by však mohl zájemcům z řad ODS ukázat, že třetí pokus a tím i volba premiéra je v jeho rukou a že hrozba menšinové vlády ČSSD s podporou KSČM je reálná, vyletěly by akcie jeho plánů strmě nahoru. Čím dříve, tím lépe. Z čistě matematického hlediska musí Paroubek předpokládat, že tušené zrádce ve vlastních řadách při tajné volbě Vlčka nahradí a početně převýší přeběhlíci z ODS.
Vlček původně oznámil, že chce rezignovat do 30. ledna. Minulý týden však ČSSD přišla s návrhem, aby se „převolbou“ předsedy sněmovny zabývala už mimořádná schůze poslanců, navržená na 17. ledna. „Přinucení předsedy ČSSD Jiřího Paroubka k odstoupení Miloslava Vlčka ještě před druhým hlasováním je jasným porušením dohod a slova veřejnosti i prezidentu republiky,“ protestovali minulý čtvrtek občanští demokraté. Problém je, že slib přečtený Vlčkem 14. srpna odpoledne ve sněmovně skutečně neobsahuje podmínku, že rezignace proběhne až po druhém vládním pokusu. I proto se ODS tak vehementně dovolává doprovodných podmínek a pozdějších Vlčkových vyjádření, z nichž slib odejít až po druhém pokusu vyplývá jasněji.

Past na zrádce.

Bude-li trojkoalice jednotná, s předčasnou „převolbou“ Vlčka si hravě poradí tím, že svými sty hlasy ve veřejném hlasování neumožní schválit program mimořádné schůze. Plénum by tak skončilo dříve, než by začalo. V takovém případě je ČSSD rozhodnuta tuto záležitost zařadit alespoň na program páteční schůze, na níž se má hlasovat i o důvěře vládě.
Když Paroubek minulý týden před televizními kamerami sdělil ODS definitivní „ne“ ohledně podpory nebo tolerance trojkoaličnímu kabinetu, obrátil se Topolánek o pomoc jednotlivě na 74 poslanců ČSSD. Tedy včetně Michala Pohanky a Miloše Melčáka, kteří nedávno vystoupili z poslaneckého klubu. „Jsem hluboce přesvědčen o tom, že v této situaci je nejen pro občany, ale i pro samotnou ČSSD lepší fungovat jako silná a konstruktivní opozice,“ napsal premiér. Jako kompenzaci sociálním demokratům nabízí vedení sněmovny, čelná místa v klíčových výborech, a dokonce i pozice v dozorčích radách státních a polostátních firem. Novinkou by se podle něj měl stát „dánský model“ komisí, v nichž by ČSSD měla zaručen vliv na podobu příštích reforem ve zdravotnictví, policii a v bezpečnostních službách.
Místo ČSSD se ale občanským demokratům jako první přihlásili komunisté, po nichž jako by se v posledních týdnech na politické scéně slehla zem. Předseda Vojtěch Filip minulý čtvrtek vyzval Topolánka, aby jeho nová vláda už ve středu 17. ledna na svém prvním zasedání rozhodla o dostavbě třetího a čtvrtého bloku Temelína. Měla to být podmínka, která by komunistům umožnila hlasovat pro důvěru pravozelenému kabinetu? Veřejně Filip nic takového neupřesnil. Těžko by také mohl očekávat, že by ODS hodila přes palubu zelené, kteří do koaliční smlouvy prosadili požadavek nezahajovat výstavbu dalších jaderných zdrojů. Šéf komunistů Filip však možná jen blufoval, aby vzal vítr z plachet konkurenčnímu Paroubkovi a zamíchal kartami před důležitým hlasováním.

Kopáč Paroubek.

Jestliže prezident Klaus kritizoval v novoročním projevu, že mezi ODS a ČSSD byly loni během předvolební kampaně vykopány příliš hluboké příkopy, pak se kopáčským mistrem minulý týden ukázal být Jiří Paroubek. V historicky prvním přímém televizním přenosu z jednání lídrů ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených nazvaném O podmínkách tolerance nové vlády nejenže razantně odmítl hledat možnosti, jak tolerovat novou pravozelenou vládu, ale shodil ze stolu i již dosažené kompromisy mezi svou stranou a ODS. „Nejde připomínat dílčí kompromisy, když neplatí celá dohoda,“ řekl, aby zdůraznil programové rozpory obou partají. Část ministrů druhé Topolánkovy vlády označil za nekvalifikované (Petr Gandalovič, Dana Kuchtová), u jiných kritizoval potenciální střet zájmů (Karel Schwarzenberg, Dana Kuchtová). Mimochodem, ministryni školství a někdejší aktivistku sdružení Jihočeské matky Paroubkův osobní výpad vážně rozladil a ještě v předsálí si stěžovala kolegům a novinářům na netaktní vystupování předsedy ČSSD. „Chcete dostat diskusi do bodu nula, ale my nejsme v bodě nula,“ snažil se Topolánek Paroubkovi připomenout dosažené kompromisy mezi ODS a ČSSD z půli prosince 2006, ale marně. Šéf sociálních demokratů reagoval jen četbou Desatera programových podmínek ČSSD. Což je v podstatě návrat k předvolebnímu programu strany.
Paroubek dokonce nezapomněl před kamerami vytáhnout opět kauzu Kubice, která mu údajně prohrála volby, a pohrozit jí protihráčům.. „Já jsem se včera informoval v rámci spisu ohledně vyšetřování Kubicovy zprávy a zjistil jsem, kteří politikové a z kterých telefonních čísel často volali před 24. květnem panu plukovníku Kubicovi. Je to zajímavý dokument, možná že byste se s tím měl seznámit i vy,“ nadhodil bez bližšího upřesnění.

Čunek ztrácí nervy.

Průběh „televizní show“ Topolánka nepřekvapil. „Bylo evidentní, že ČSSD přišla na jednání se nedohodnout a naše argumenty vlastně neposlouchala,“ řekl po schůzce. „Jednání vlastně nikdy neprobíhala jinak. Možná jsme neměli sundaná saka, možná jsme při schůzkách za uzavřenými dveřmi méně formální, ale jinak to jednání bylo takové, jakých jsem zažil za poslední měsíce desítky. ČSSD přišla s úmyslem se nedohodnout, kdežto my naopak,“ uvedl předseda vlády. Nevůli sociálních demokratů k dohodě kritizoval i vicepremiér a šéf Strany zelených Martin Bursík, podle kterého byla žádost a nabídka vlády „důstojná, slušná, korektní“. Nejvíce dal rozčarování ze schůzky najevo předseda lidovců Jiří Čunek. „Chtěl bych slyšet: dobře, když se nedohodneme, pojďme do předčasných voleb a nebojme se jich. A nedělejme tady tu šaškárnu, která tu je už sedm měsíců. Já to prožívám jako předseda tři týdny a už z toho také ztrácím nervy,“ prohlásil. Dodal, že se už během prvních dní v čele ministerstva pro místní rozvoj přesvědčil, jak je spoustu věcí těžké prosadit, když parlament de facto nepracuje. „Ztráta sedmi měsíců nás může stát strašné peníze,“ zdůraznil.

Zeman preferuje Moravu.

Týden před osudovým hlasováním o Topolánkově premiérství přilil olej do ohně i bývalý předseda sociálních demokratů Miloš Zeman. Ten se nechal slyšet, že na březnovém sjezdu ČSSD by měli delegáti zvolit do čela strany někoho z Moravy, protože právě tam loni sociální demokracie bodovala ve volbách nejvíce. Ačkoli Zeman neuvedl žádné jméno, dal jasně najevo, že šéfem by už napříště neměl být Paroubek, žijící v Praze. Podobně však důchodce z Vysočiny postupoval už na jaře 2005 a neuspěl. Jeho favorit Zdeněk Škromach na brněnském sjezdu ČSSD prohrál souboj se Stanislavem Grossem.

Co slíbil Miloslav Vlček 14. srpna 2006 ve sněmovně „Strana, která získá pozici předsedy Poslanecké sněmovny, se zavazuje, že předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky rezignuje na svoji funkci nebo bude odvolán hlasy všech poslanců, včetně poslanců vlastní strany:
1. okamžitě po vyslovení důvěry nové vládě Poslaneckou sněmovnou v prvním pokusu a svolání schůze následující,
2. okamžitě poté, co je předsedou vlády jmenován kandidát ze stejné strany jako předseda Poslanecké sněmovny,
3. odstoupí předtím, než by využil svého ústavního práva předložit prezidentu republiky nominaci na předsedu vlády ČR.“