Krize zatím jen mírně zbrzdila vznik nových firem
Nepříznivé ekonomické klima jen slabě snižuje chuť podnikatelů zakládat nové firmy. V Česku vzniklo v prvním pololetí 12 580 společností s ručením omezeným a 811 akciových a komanditních společností. „U ,eseroček‘ je meziroční pokles pouze pětiprocentní. Počet založených akciových společností ale klesl o celou čtvrtinu,“ porovnává David Vidomus, marketingový ředitel firmy Společnosti Online, která je lídrem na trhu v prodeji firem na klíč. Přehled o vznikajících společnostech zpracovává na základě dat z obchodního rejstříku.
„Výrazně ovšem v prvním pololetí přibylo živnostníků, a to 18 911. Je to větší nárůst než meziroční srovnání v uplynulých letech,“ doplňuje Vidomus. Vysvětluje to dvěma důvody: „Někteří lidé takto řeší svou situaci po propuštění z práce. Novými osobami samostatně výdělečně činnými mohou být také cizinci, kteří si po zpřísnění podmínek už netroufnou pracovat bez povolení.“
Nejpřitažlivější je Praha
Nové firmy se zdaleka nejčastěji zabydlují v Praze a ve Středočeském kraji. Kupříkladu z letos vzniklých 811 akciovek se jich 457 registrovalo u Městského soudu v Praze. U společností s ručením omezeným se z celkového přírůstku 12 580 přihlásilo v metropoli 6484 nováčků. V Praze připadá na tisíc obyvatel necelých 400 registrovaných subjektů. V ostatních krajích je to od 192 (Moravskoslezský kraj) do 262 (Plzeňský kraj). Do Prahy podnikatele mnohdy přivádí očekávání, že v anonymním velkoměstě se jim bude volněji podnikat a nedostane se jim takové pozornosti od finančního úřadu jako na malém městě.
Co ještě rozhoduje o tom, kde majitel usadí svůj nový byznys? Jsou to náklady na práci nebo na dopravu, blízkost odbytového trhu, vzdálenost konkurence nebo hospodářský růst v regionu či snad osobní zájmy vlastníků a manažerů? Na motivaci mikropodniků, malých a středních firem, které v ekonomice tvoří dominantní většinu, se při volbě místa podnikání zaměřil empirický výzkum na katedře regionálních studií Vysoké školy ekonomické v Praze. Šetření potvrdilo, že firmy působící ve službách se snaží umístit své podnikání co nejblíže svým zákazníkům, a pokud možno v regionech se silným ekonomickým růstem. „U firem v primárním a sekundárním sektoru jsou tyto tendence podstatně slabší,“ uvádí realizátor výzkumu Milan Damborský. Zjistil, že středně velké firmy (s 50 až 250 zaměstnanci) mají tendenci při umísťování své investice kopírovat konkurenci. Přiznalo to téměř 47 procent dotazovaných. „Jejich úsudek vychází z logiky, že pokud se místo osvědčilo pro úspěšnou konkurenci, bude dobré i pro nás,“ míní analytik.
Ti malí to neřeší
Nejmenší firmy otázku umístění investice často příliš neřeší a sídlo firmy usazují v blízkosti bydliště vlastníka. „Rozhodují se tak i při vědomí, že umístění investice v jiné lokalitě by mohlo snížit náklady firmy,“ poznamenává Damborský. Výzkum rovněž potvrdil rostoucí význam globalizace trhů, zasahující ve stále větší míře malé a střední podnikání. To se projevilo v klesajícím významu geografické blízkosti konkurence, dodavatelů či možnosti získat exkluzivní postavení na daném trhu nebo možnost spolupráce a získání informací od konkurence.
Výzkum přinesl i důležitý poznatek pro regionální a místní správu. Významným faktorem pro malé a střední firmy je image daného regionu a místa, který mohou významně ovlivnit právě instituce regionální samosprávy a municipalit. Je to dáno mimo jiné intuitivností rozhodovacího procesu. „Jen méně než polovina firem byla před investováním schopna stanovit náklady výroby či poskytování služeb,“ dokresluje Damborský průběh rozhodovacího procesu. Výzkumu se zúčastnilo více než 300 malých a středních firem v České republice. O jeho výsledky projevily zájem některé firmy, především středně velké. „Chtějí vědět, jak se rozhodují ostatní. Je to jistá forma benchmarkingu,“ uvádí realizátor výzkumu. Sektorová struktura respondentů, jimiž byli nejčastěji vlastníci firem a ředitelé, odpovídá struktuře národního hospodářství: přes čtyři procenta společností působí v primárním sektoru, přes 43 procent v sekundárním a bezmála 33 procent v terciárním sektoru. „Pětina firem informaci o sektorové struktuře neuvedla. Důvodem je i častá situace, kdy společnost podniká ve dvou i ve třech sektorech najednou,“ vysvětluje Damborský.
Stěhování za lepší adresou Fakt, že místo pro nový byznys vybírají podnikatelé mnohdy nahodile, potvrzuje také David Vidomus ze Společností Online. „Zhruba polovina našich klientů, kteří si pořizují firmu na klíč, nemá otázku sídla vůbec vyřešenou. Může jim v tom ale pomoci naše sesterská společnost Office House. I z jejích zkušeností vyplývá, že mnozí podnikatelé řeší adresu své firmy až jako další krok,“ říká Vidomus. Nejčastěji jde o vlastníky firem z malých měst, popřípadě periferií větších měst. „Podnikatelé si až postupem času začínají uvědomovat, že pro mnohé z jejich zákazníků, dodavatelů nebo partnerů je také důležitá adresa firmy, se kterou spolupracují. Lepší adresa znamená větší prestiž,“ zdůrazňuje marketingový ředitel Společností Online. Nejčastěji si pak podnikatelé vylepšují image přestěhováním do komerčních prostor v atraktivnější lokalitě. „Stále více majitelů firem ale začíná dávat přednost takzvaným virtuálním kancelářím, jejichž provoz stojí už od několika stovek korun měsíčně,“ nabízí Vidomus.
TABULKA
Doprava na okraji
Hlavní typ nákladů rozhodující o umístění investice (v %)
Velikost firmy*Náklady na dopravu*Náklady na práci*Náklady na hmotné investice*Jiné náklady
Mikrofirmy*8*23,6*47,9*20,5
Malé firmy*6,3*20,8*50*22,9
Střední firmy*8,3*24,1*49,6*18
Velké firmy*5,6*16,7*50*27,8
Sektor
Primární*0*18,2*54,5*27,3
Sekundární*10,4*23,5*46,1*20
Terciární*8,1*20,9*50*20,9
Pramen: katedra regionálních studií VŠE
GRAF:
Roční přírůstky
Vznik nových firem v letech 2000 – 1. pololetí 2009
Typ společností*2000*2001*2002*2003*2004*2005*2006*2007*2008*1. pololetí 2009
Akciové a komanditní*1236*1188*790*718*903*1039*1759*4325*1966*811
S ručením omezeným*14 802*11 606*9368*8452*14 758*14 810*18 089*22 969*25 269*12 580
Pramen: Společnosti Online dle agendy obchodního rejstříku
TABULKA:
Posila živnostníků
Pohyby v počtu osob samostatně výdělečně činných (OSVČ)
Období*Počet OSVČ*Změna
30. 6. 2001*959 612*-
30. 6. 2002*977 006*17 394
30. 6. 2003*994 676*17 670
30. 6. 2004*962 814*-31 862
30. 6. 2005*921 607*-41 207
30. 6. 2006*906 795*-14 812
30. 6. 2007*913 604*6809
30. 6. 2008*931 521*17 917
31. 12. 2008*938 265*6744
30. 6. 2009*957 176*18 911
Pramen: Společnosti Online dle údajů České správy sociálního zabezpečení
