Americká centrální banka Fed ve středu nepřekvapila a ponechala sazby beze změny. Opatrnost centrálních bankéřů je logická vzhledem k blížícím se prezidentským volbám v USA.
Americká ekonomika totiž zatím není přehřátá, i když se statistiky z trhu práce zlepšují. Američtí centrální bankéři v čele s Janet Yellenovou sice mohli zvýšit úrokové sazby, ale odložením jejich růstu se vyhnuli tomu, aby byli zataženi do politických přestřelek.
Problémem totiž je, že stejně jako na konci minulého roku trhy stále Fedu nevěří, že by zdražoval peníze. Zvýšení sazeb by tak mohlo vyvolat výkyvy na amerických trzích a případně i zhoršit výhled amerických korporací na budoucí vývoj, což by mohl některý z prezidentských kandidátů využít.
Zhoršení nálady spotřebitelů a manažerů by se zvláště hodilo do krámu republikánskému kandidátovi Donaldu Trumpovi, který kritizuje ekonomickou politiku amerického prezidenta Baracka Obamy. Ostatně Trump už ponechání úroků využil k útoku na Fed, když prohlásil, že Yellenová nechává sazby záměrně nízko, aby pomohla vylepšit Obamův obraz v jeho posledním roce v Bílém domě.
Opatrnost Fedu nicméně nevybočuje z řady rozhodnutí, které učinil v minulosti. Naposledy totiž američtí centrální bankéři zvyšovali sazby během rozjeté prezidentské kampaně v létě 2004, kdy proti sobě stáli republikánský obhájce úřadu George Bush a demokrat John Kerry. Tehdy ale byl dominantním tématem voleb boj proti terorismu.
Zvýšení sazeb v USA se proto dá očekávat nejdříve v prosinci, pokud americká ekonomika dál slušně pošlape. To by totiž mohlo změnit poměry v táboře „holubic“ a „jestřábů“. Už nyní přitom tři centrální bankéři chtěli zvyšovat sazby a sedm bylo proti. Podobné rozdělení názorů je přitom v americké centrální bance velmi neobvyklé. Došlo k němu jen čtyřikrát od roku 1992. To naznačuje, že růst sazeb je skutečně na spadnutí.
