Podtitul: České republice hrozí výrazné zdražení dluhové služby
Fiskální nezodpovědnost předchozích vlád už nás pomalu, ale jistě dohání. Nový český kabinet musí přijít s věrohodným a podrobným plánem na stabilizaci státního dluhu, aby v budoucnu odvrátil nebezpečí snížení ratingu ze strany agentury Moody’s. Hrozba poklesu ratingu se kolem nás pohybuje už delší dobu. Týdeník EURO na tuto potenciální možnost upozorňoval již v souvislosti s projednáváním prvního balíčku úsporných opatření ministra financí Eduarda Janoty (EURO /2010).
Zdravý nemocný
Rating Česka v současnosti spočívá na stupni A1. Agentura Moody’s uvedla, že dle jejího názoru je česká ekonomika zdravá a její schopnost udržet po krizi konkurenceschopnost nebude výrazně ohrožena. Jenže jako tradičně je tu jisté ale. Moody’s udržení pozitivního vývoje naší země podmiňuje zahájením klíčové reformy sociálního a zdravotního systému. „Česká republika je zajímavý případ, protože pokud se podíváme na ukazatele dluhu vůči HDP, tak z toho vychází ve srovnání s jinými členy EU celkem příznivě. Dynamika v této oblasti však zároveň vzbuzuje jisté obavy,“ říká vedoucí analytik Moody’s Dietmar Hornung. Rozhodně tím neobjevil sedmý světadíl, tato skutečnost je minimálně odborné veřejnosti známa už dlouhá léta. Svým způsobem můžeme poděkovat světové hospodářské krizi, že toto „tajemství“, skryté v katastrofické struktuře výdajů státního rozpočtu, odhalila v plné velikosti tak, že jej konečně začala vnímat alespoň část politické reprezentace. Hornung zároveň hodil i zajímavou vějičku. Krizí jsme prošli vlečeni proudem bez výraznějšího omlácení o kamenité dno recese, a tak v případě, že stabilizujeme poměr dluhu k HDP na současné úrovni a zahájíme reformy sociálního systému a zdravotnictví, mohli bychom se rychle dočkat pravého opaku, tedy zvýšení ratingu. Tím by klesla cena obsluhy státního dluhu a Česko by se více odlišilo od zbytku regionu. Jen za minulý rok zaplatil stát na úrocích z dluhu více než 70 miliard korun. Částečně bychom se také vyhnuli problému „jednoho pytle“, kdy v krizových situacích investoři posuzují regiony jako homogenní celky. Koneckonců čerstvou zkušenost s podobně diskriminačním jednáním máme ještě v paměti.
Nereálné sny
Bohužel, riziko snížení ratingu je nyní mnohem bližší než jeho růst. Kroky, které je nutné provést, a to bez ohledu na existenci ratingových agentur, totiž musejí projít parlamentem. Vzhledem k jejich politicky výbušné povaze je téměř zbytečné očekávat, že vyjdou ven funkční a skutečně reformní zákony. „Snížení ratingu by se promítlo i do ratingu bank v Česku a vedlo by to ke zdražení peněz pro podnikatelskou sféru,“ varoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Agentury zatím naštěstí neřeší růst zadlužení, jen varují před jeho tempem. Podíl státního dluhu na HDP loni vzrostl na 35,4 procenta. Ministerstvo financí předpovídá, že tento poměr letos stoupne na 37,5 procenta. Tím obsadíme v EU páté místo a budeme ještě stále hluboko pod průměrem EU, jenž loni činil 73,6 procenta. Česko však oproti mnoha sousedům v regionu zatím nevyřešilo potíže průběžného financování penzí. Ty vzhledem ke stárnutí populace neúměrně zatěžují veřejné finance. „V klíčových reformách penzijního systému a zdravotní péče Česká republika v rámci regionu skutečně zaostává, a to je pro rating negativní. Neznamená to však tragédii, pokud se s tím začne včas něco dělat,“ říká Hornung. „Snížení investičního hodnocení by vedlo ke zdražení financování státního dluhu, a to nemůžeme připustit,“ reagoval ministr financí Eduard Janota.
Není jiná varianta
Hospodářská krize v plné kráse obnažila strukturální schodek veřejných rozpočtů. Bez sanace bank a větší stimulace spotřeby zakončily loňský rok veřejné finance deficitem 5,9 procenta HDP. Můžeme pouze spekulovat, zda v případě neuskutečnění reforem bude agenturám stačit pouhé snižování strukturálního deficitu prostřednictvím škrtů ve výdajích. „Vláda schválila, že letos sníží deficit na 5,3 procenta HDP a v následujícím roce na 4,8 procenta HDP. V roce 2012 by tento podíl měl být už 4,2 procenta HDP. My chceme v příštím roce usilovat o 3,6procentní podíl a v roce 2012 o tři procenta,“ prohlásil ekonomický expert ODS Martin Kocourek. V případě vítězství levice se ani na škrty nelze spolehnout. Program ČSSD je nastavený tak, že úspory nastanou pouze zvyšováním daní v kombinaci s výrazným hospodářským růstem, což je mírně řečeno protimluv. „Pro novou českou vládu bude důležitým úkolem přijít s důvěryhodným plánem, který nabídne podrobnosti k roku 2011,“ řekl Hornung. Jenže v průzkumech veřejného mínění vede dva týdny před volbami ČSSD. Ta kromě kontroverzních názorů ohledně kombinace vysokých daní a ekonomického růstu dlouhodobě tvrdí, že penzijní systém nepotřebuje zásadní reformu, pouze parametrické změny, čímž se dostává do přímého sporu s názorem agentury, která tahá za delší konec provazu. „Agentura Moody’s se tradičně zdržuje přímých doporučení pro politiky. Velmi obecně řečeno však hospodářský růst méně trpí úsporami než zvyšováním daní. Hlavním problémem České republiky je politický vývoj, jehož svědky jsme byli v uplynulých letech. Pokud se tuto oblast podaří odblokovat, vidíme prostor pro více pozitivní scénář,“ okomentoval diplomaticky současný status quo Hornung.
Tabulka:
Česko zatím v investičním pásmu
