Atomizace Prahy na sedm volebních obvodů pomůže ODS zmírnit porážku v hlavním městě
V Praze vládne ODS osmnáct let, přičemž v posledních komunálních volbách v říjnu 2006 v metropoli obdržela čtyřiapadesát procent hlasů. Čtyřleté monopolní a podle opozice arogantní vládnutí provázené korupčními a jinými aférami však její pověst v hlavním městě silně poškodilo. V květnových volbách do Sněmovny zde skončila s pouhými 24,8 procenta hlasů až druhá za TOP 09 a do říjnových voleb nejde s dobrými vyhlídkami. Proč?
Pražská ODS – na rozdíl od jiných regionů – zatím neprošla žádnou „očistnou kúrou“ a „kmotři“ v ní stále mají velký vliv. Ano, „kouzla zbaveného“ Pavla Béma vystřídal v čele regionální rady ODS na „kmotry“ krátký a málo výrazný Boris Šťastný. Na Nečasovu změnu kursu ODS však její pražské vedení nereaguje, pokud se Nečasovi rovnou nevzpouzí. Přitom se pražští bossové ODS zdají být v koutě a bezradní. Jinak by nenabídli veřejnosti pelmel sedmi možných kandidátů ODS na pražského primátora, z nichž teprve 28. září udělají někoho „jedničkou“, ale včas jednoho jasného lídra, který „ponese“ volební program strany a voliči si ho s ní ztotožní. TOP 09 má Zdeňka Tůmu, Věci veřejné Markéru Reedovou, ČSSD Jiřího Dienstbiera mladšího a komunisté Martu Senekovou. Jen ODS nemá nikoho!
Jako by svoji nemohoucnost tušila, učinila pražská ODS jisté preventivní opatření. V polovině června odhlasovala její většina v zastupitelstvu hlavního města rozdělení Prahy do sedmi volebních obvodů a snížení počtu zastupitelů z dosavadních sedmdesáti na třiašedesát. Novela zákona o volbách do zastupitelstev obcí z roku 2001 to městům nad deset tisíc obyvatel, statutárním městům a Praze umožňuje. Strana zelených, ČSSD, KDU-ČSL, SNK-ED a Věci veřejné proti tomu marně protestovaly. Nejvyšší správní soud nedávno příslušnou stížnost zamítl, neboť pražské zastupitelstvo (rozuměj ODS) formálně postupovalo v souladu se zákonem. Jestli také v souladu s dobrými mravy, to už jisté není.
ODS na svou obranu argumentuje tím, že volby mají být transparentní a volič má mít možnost si z nabídky kandidátů skutečně vybrat. Když byla v komunálních volbách 2006 celá Praha jedním volebním obvodem, volební „lístek“ se rovnal plakátu se čtrnácti sty jmény kandidátů. Poněvadž v obecních volbách je dovoleno hlasovat buď pro jednu kandidátku, anebo namíchat kandidáty z různých stran, koalic či sdružení, výběr sedmdesáti zastupitelů ze čtrnácti set jmen byl sisyfovskou prací. V říjnu se v každém ze sedmi obvodů bude voli devět členů dohromady třiašedesátihlavého zastupitelstva. Volební lístek nebude plakátem a stane se přehlednějším.
Nad tímto kladem volebně inženýrského aktu pražské ODS převažují však jeho zápory. Oproti Praze coby jednomu volebnímu obvodu budou po zavedení sedmi volebních obvodů znevýhodněny menší politické strany, neboť pro zisk mandátu bude zapotřebí ne jako dosud zhruba pěti, nýbrž fakticky šesti, deseti a možná i více procent obdržených hlasů. Přesně to totiž nikdo neví! Odvine se to od toho, kolik hlasů kandidující subjekty získají a jaké budou odstupy mezi prvním, druhým a dalšími v pořadí. Čím větší ten odstup bude, tím více „vydělá“ vítězné uskupení, a o to víc „prodělají“ strany voličsky slabší, jež se do zastupitelstva asi vůbec nedostanou.
Velmi pravděpodobně v něm však také nezasednou ve vyšším než dosavadním počtu zástupci okrajových částí Prahy, jak slibuje ODS. Důvod je nasnadě. Občané dejme tomu v Praze-Nebušicích, Lysolajích, Suchdole a Přední Kopanině, okrajových to částech Prahy, nedají pro svoje místní favority dohromady tolik hlasů, aby je proti mase voličů v Praze 1 a Praze 6, s nimiž mají společný volební obvod, prosadili do devítky volených zastupitelů.
Atomizace Prahy na sedm obvodů bude však mít ještě jeden ne nepodstatný efekt. Tůma, Reedová, Dienstbier, Semelová a známí lídři dalších uskupení se samozřejmě objeví vždy jen na kandidátce v jednom ze sedmi volebních obvodů. Jinak řečeno, v ostatních šesti obvodech budou dotyčným stranám jejich zvučná jména málo platná, anžto tam povedou kandidátky „jejich“ stran figury méně či málo známé.
Pražské ODS, která včas „nevyprodukovala“ atraktivního lídra, se to možná hodí do krámu. Napříště by ale jí a kterékoli momentálně „vedoucí“ straně v Praze mělo být zákonem znemožněno upravovat si volební pravidla k vlastnímu užitku. Ostatně pražský primátor a pražské zastupitelstvo vykonávají pravomoci obdobné hejtmanovi a krajskému zastupitelstvu, a ty volební kraj na obvody parcelovat nesmějí. Praha je ostatně kraj, a mělo by se v ní volit stejným způsobem.
