Hlubší pohled do výsledku sněmovních voleb prozrazuje, že některé volební komise neumějí číst ani počítat.
Lukáš Blažej působí jako gymnazista, ale ve skutečnosti student pražských práv je jednou z nejviditelnějších tváří Pirátů v regionech. Je také jedním z hlavních protagonistů prvního vážného vnitrostranického rozkolu České pirátské strany od jejího vstupu do dolní komory parlamentu. Blažej je hlavním autorem návrhu na prohlášení neplatnosti voleb, který spolu s několika kolegy odeslal na Nejvyšší správní soud (NSS).
Vedení Pirátů v čele s předsedou Ivanem Bartošem a místopředsedou Jakubem Michálkem posléze návrh stáhlo s tím, že nesouhlasí se zneplatněním celých voleb. Nejvyšší správní soud tak vůbec neměl možnost Blažejův návrh projednat. Jakub Michálek poté musel čelit snaze části členů strany o své odvolání.
Jednadvacetiletý Blažej hovoří o prvním nárazu pirátského idealismu do reality české politiky. Podle něj se vedení zaleklo toho, že by soud skutečně mohl celé volby zneplatnit. Bartoš naopak hovoří o „administrativní chybě“ při odeslání návrhu, kterou bylo nutné napravit. Ve skutečnosti lze těžko předpokládat, že by vedení Pirátů fandilo novým volbám, když v těch říjnových zaznamenala strana nebývalý úspěch a navíc by je jiné strany mohly snadno obvinit z toho, že jen „dělají problémy“ a „zdržují ostatní od práce“.
Povolební pachuť
Po celé „marginální epizodce“, jak kauze okolo návrhu na neplatnost voleb přezdívá Jakub Michálek, zůstává pachuť. A nejen kvůli vnitrostranickému dění u Pirátů. Říjnové volby provázelo nezvykle velké množství nesrovnalostí, což konstatoval i Nejvyšší správní soud ve svém usnesení o povolební výměně poslanců ODS.
Nebylo to sice poprvé, kdy brněnský soud přezkoumával volební dokumentaci, ale nikdy dřív neměly zjištěné chyby vliv na výsledek sněmovních voleb. Letos to bylo poprvé, kdy se kvůli chybám při sčítání hlasů prokazatelně dostal do sněmovny někdo, kdo tam neměl být. Více než dva tisíce chybně sečtených preferenčních hlasů téměř v polovině Středočeského kraje nakonec místo Petra Bendla z ODS vyneslo do poslaneckého křesla jeho stranického kolegu Martina Kupku. Chyby se našly ve čtvrtině z 900 přezkoumávaných okrsků a ani soudci Nejvyššího správního soudu si nedělají iluze o tom, že v jiných krajích proběhly volby bez poskvrny. Volební komise totiž ve středních Čechách špatně spočetly i hlasy pro stranu. Soud změnil celkový počet hlasů pro ODS ve 29 volebních okrscích.
Pirátský rebel. Jednadvacetiletý student Lukáš Blažej mohl výrazně zamávat s výsledky sněmovních voleb. Vedení České pirátské strany ale jeho návrh ze soudu stáhlo. Blažej navrhoval kvůli velkým chybám přezkum celých voleb a jejich následné zneplatnění.
Předseda soudu Josef Baxa navíc upozornil na to, že celá volební dokumentace byla v nebývalém nepořádku. Popsal ji jako „sbírku humanitární pomoci“. Podle něj se nejednalo o řádnou dokumentaci vyspělého právního státu o výsledku voleb, ale o nepřehlednou změť volebních lístků často v odpadkových pytlích. Soud také přišel na to, že s některými zápisy o výsledku voleb mohlo být následně manipulováno, jelikož některé pečetě byly porušeny, jinde dokonce nebyl zápis vůbec zapečetěn. Závěrečný vzkaz NSS je jasný: Volby už se takto nikdy nesmějí opakovat. Vyhlašování volebních výsledků není role soudu. Přinejmenším pak hrozí, že lidé ztratí víru ve férovost voleb, což by mohlo podkopat smysl demokracie v Česku.
Počítání do čtyř
Lukáš Blažej, který spolu s dalšími Piráty dohledával problematické výsledky, narazil na podezřelé sčítání v každém kraji. Například ve Veltrusech na Mělnicku získali první čtyři kandidáti všech stran, které se nakonec dostaly do Poslanecké sněmovny, více než 85 procent všech preferenčních hlasů pro stranu. Ostatní kandidáti obdrželi jen zanedbatelné množství preferencí. Že by si obyvatelé Veltrus zamilovali z každé strany zrovna první čtyři kandidáty? To se jednalo o takové lokální hvězdy, nebo se na veltruské základní škole učí počítat jen do čtyř?
S podobnými výsledky se „pochlubily“ také volební komise v Nučicích či ve Zbuzanech v okrese Praha-západ. Právě tyto problematické výsledky zahrnul Lukáš Blažej do návrhu na zneplatnění voleb. „K návrhu jsme přiložili seznam okrsků, kde první čtyři kandidáti dostali minimálně 75 procent všech preferenčních hlasů pro stranu. A to je krajně nepravděpodobné,“ tvrdí Blažej. Jen pro připomenutí: Kandidát ze zadních pozic může přeskočit výš, pokud dostane alespoň pět procent přednostních hlasů. Andrej Babiš, který získal v absolutním vyjádření nejvyšší počet preferenčních hlasů, obdržel procentuálně jen něco přes 25 procent hlasů.
Problémy se sčítáním se na konci října neprojevily jen v záhadně vysokém počtu preferencí pro první čtyři kandidáty. V jednom okrsku v Praze 3 dokonce žádný z kandidátů Pirátů neobdržel ani jeden preferenční hlas. Strana tu přitom volby vyhrála se 116 hlasy. Stejná situace se opakovala i v jednom z okrsků v Praze 10, kde Piráti získali 107 hlasů, avšak bez jediného kroužku pro jakéhokoli kandidáta. Bez preferenčních hlasů tady skončila mimo jiné také TOP 09 nebo KSČM. Piráti postrádají kroužky v dalších zhruba 40 volebních okrscích po celé zemi, kde získali alespoň 30 platných hlasů pro stranu.
Otočte, prosím
Další poměrně rozšířenou chybou členů volebních komisí bylo ignorování druhé strany volebního lístku. Právě kvůli tomu se napoprvé do sněmovny nedostal Martin Kupka z ODS, který kandidoval až z 31. místa, a nevešel se tak na první stranu lístku. Při přezkumu středočeských volebních výsledků zjistil NSS pochybení v nezapočtení přednostních hlasů pro kandidáty na zadní straně lístku v rovné stovce volebních okrsků.
„Ty problémy jsou v rámci celé republiky a netýkají se jen jedné politické strany“ tvrdí Filip Ušák, starosta severočeského Benešova nad Ploučnicí, který do sněmovny kandidoval z předposledního místa ústecké kandidátky Starostů. Ocitl se tak na „rubu“ hlasovacího lístku. „Celá řada známých mě kroužkovala a ten kroužek se ve výsledcích nezobrazil. Stalo se to například v obci Markvartice,“ popisuje Ušák.
Podle jeho zjištění úplně stejně chybovaly volební komise minimálně v desítkách dalších okresů Ústeckého kraje. „V jednom případě dokonce volič upozornil po vyhlášení výsledků komisi, že nebyl sečten jeho preferenční hlas, a komise ho tam až pak dopsala,“ doplňuje Ušák paletu příběhů letošních sněmovních voleb.
Ufňukánci a kazisvěti
Nikdo od Starostů a nezávislých (STAN) přesto neměl valný zájem napadnout volby u Nejvyššího správního soudu. Důvody jsou podobné, jaké vedly Piráty ke stažení Blažejova návrhu. „Lidé z vedení STAN nechtěli vypadat jako ufňukánci a kazisvěti, proto s odesláním žádosti nesouhlasili. Ale chyby popsali v tiskové zprávě a také navrhli změny,“ říká Ušák.
Příště už bez otáčení. Ministerstvo vnitra plánuje pro další sněmovní volby zavést novinku: jednostranné hlasovací lístky. Tím by se mělo předejít chybám při sčítání hlasů.
Závažné chyby v práci komisí se neomezují pouze na venkovské okrsky, kde se sčítání často účastní starší komisaři. Značné problémy nastaly i ve velkých městech, například na pražské Malé Straně. „Ve volební místnosti v Josefské ulici jsme celá rodina kroužkovali kandidáta KDU-ČSL Petra Burgra. Ale když jsme se pak podívali na oficiální výsledky voleb, tento kandidát nezískal ani jeden preferenční hlas,“ líčí osobní zkušenost s říjnovými volbami pražská tajemnice lidovců Miroslava Mencová.
Komise podle jejího názoru zřejmě omylem připočetla přednostní hlasy tomu, kdo kandidoval o příčku výš. Mencová ví celkem o 12 lidech, kteří Burgra kroužkovali. Ani jedna z těchto preferencí se ale do výsledku nepromítla. „K chybám docházelo vždycky, ale letos byly takového rázu, že to vybublalo na povrch,“ míní Mencová.
Už jen jednostranně
Co teď s tím? Kromě úspěšného napadení volby poslance ODS Petra Bendla vyzněly veškeré snahy o řešení věci soudní cestou doztracena. Ostatně vše bylo nutné stihnout do velmi krátké desetidenní lhůty pro podání návrhu na neplatnost voleb. Pirátský rebel Blažej chystá na právnické fakultě výzkum, který by měl pomocí žádostí o informace od volebních komisí odhalit, jestli je nějaký vztah mezi složením komisí a chybovostí při sčítání hlasů.
„Můj výzkum řekne, jestli nějaké faktory zvyšují pravděpodobnost, že dojde k nějaké takové chybě. Oslovím všechny přepočítávané okrsky ve Středočeském kraji. Budu zkoumat například rok narození komisařů, to, zda byli nominováni politickou stranou, nebo úřadem, zda zapisovatel komise byl u voleb poprvé, jestli prošel školením,“ popisuje Blažej.
Jeho výzkum může být podkladem pro možné legislativní změny. Ty zásadní už ve svém usnesení ve věci poslanců ODS navrhl Nejvyšší správní soud. Především jde o to, aby hlasovací lístek byl pouze jednostranný, čímž by odpadlo problematické sčítání preferencí na „rubu“. Zní to neuvěřitelně, ale o tom, jaká bude velikost písma na lístku, a kdo se tedy ocitne na druhé straně, rozhodovala dosud pouhá domluva ministerstva vnitra s tiskárnou volebních lístků. Ministerstvo vnitra slibuje, že se napříště bude držet usnesení NSS a při dalších volbách už budou lístky jen jednostranné.
„Uděláme to napříště přesně tak, jak stanovil Nejvyšší správní soud,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Euro ředitel odboru všeobecné správy Václav Henych. „Zatím nevíme, jak to bude s lístky k volbám do obecních zastupitelstev, kde je kandidátů mnoho a je možné i takzvané panašování (kroužkování napříč stranami - pozn. red.), ale ve všech ostatních budoucích volbách by už měli být kandidáti jen na jedné straně,“ líčí Henych připravované změny.
Ovšem vznik volebního kodexu, který by sjednotil proces všech voleb konaných v Česku, je zatím v nedohlednu. Dosud se každé volby řídí speciálním zákonem a v rozdílných pravidlech je zmatek. Namístě by podle Nejvyššího správního soudu bylo také sjednocení praktického postupu volebních komisí při sčítání hlasů včetně jasného časového zápisu práce komisařů.
O povolební situaci čtěte více v rubrice Volby 2017:
