Manipulovat s pravdou nikdy nebylo snažší V českém parlamentu přibývá zákonodárců, kteří si nedělají hlavu s ověřováním informací. Kouzlení s fakty nestojí moc práce, je bez rizika a má velký efekt. Někteří politici v této disciplíně patří mezi šampiony a mohli by směle konkurovat velkým světovým manipulátorům současnosti, jako je kandidát na amerického prezidenta Donald Trump nebo nový britský ministr zahraničí Boris Johnson.
Například dopravní celebrita Stanislav Huml je v sociální demokracii zlobivým žákem, který si ale umí v pomyslné třídě snadno získat popularitu. Vedení ČSSD ho za jeho časté kontroverzní komentáře vždy jen jemně pokárá a nepozorovaně od něj dá ruce pryč. V poslaneckém klubu tak má své místo jisté. I když je považován za solitéra. ČSSD totiž dobře zná jeho cenu.
Humlovi tak prošel třeba výrok, ve kterém za sestřelením malajsijského boeingu na Ukrajině viděl práci amerických tajných služeb. CIA podle něj měla prsty i v útocích z 11. září 2001. Bývalý véčkař se také netají obdivem k ruskému vládci Vladimiru Putinovi nebo zlehčováním zločinnosti komunistického režimu. Umí tak oslovit lidi, které levicově liberální vedení strany získat nedokáže. Někdejší hvězda dopravního zpravodajství televize Nova proto představuje značnou voličskou sílu. V posledních volbách vylétl z „nevolitelného“ 12. místa do sněmovny díky více než sedmi tisícům preferenčních hlasů.
O svém výjimečném postavení se Huml nebojí mluvit nahlas. „Poslouchat na slovo, to není můj styl,“ prohlašuje s oblibou. Na sociálních sítích rád publikuje příspěvky z různých konspiračních a proruských webů.
Prezentuje je přitom jako jednoznačnou pravdu. „Ukrajinská vláda je prostě nelegitimní, když ne fašistická, tak nacionalistická, až Putin si zaslouží obdiv. Udělal to úžasně,“ ohodnotil například Putinův vpád na Krym.
Svým přístupem k informacím velmi připomíná novou hvězdu poslaneckého klubu ČSSD Pavlínu Nytrovou, která nedávno přirovnala homosexuály k pedofilům.
Právě její případ dobře dokresluje, proč tak snadno podléháme lžím. Poslankyně Nytrová čerpala informace o gayích primárně z internetových diskusí, emailů ruské propagandistické organizace Ruskije materi a různých kontroverzních internetových stránek. Výpovědi jednotlivců nepovažovala za nutné ověřovat. Stačí, když vyhovují jejímu vlastnímu názoru.
Ani v případě poslankyně Nytrové neudělalo vedení ČSSD rázný krok. Navzdory tomu, že se podobně jako Huml svými výroky přímo provinila vůči programu strany. „Paní Nytrová si místo komentářů pod články na obskurních webech měla raději přečíst program sociální demokracie. Její vyjádření svědčí oŹtom, že to nikdy neudělala. Měla zřejmě jistotu, že se do sněmovny dostane díky určitým mocenským dohodám,“ říká politolog Lukáš Jelínek, který se dlouhodobě věnuje sociálnědemokratické politice a působí jako místopředseda stranického think tanku Masarykovy demokratické akademie.
Mocenské dohody na regionální úrovni tak drží ve sněmovně řadu lidí, kteří beztrestně šíří nepravdy, a navíc si na tom stavějí svou politickou kariéru. Jak je ale možné, že lživá tvrzení mají pozitivní odezvu od voličů
Zhruba v době, kdy česká poslankyně Pavlína Nytrová pronesla ve sněmovně svůj pomatený výrok, se šéfredaktorka britského deníku Guardian Katharine Vinerová zamyslela ve svém dlouhém textu nad tím, jak rychle se dnes díky sociálním sítím šíří lživé informace. Často je nemá kdo ověřit, protože role tradičních médií s redakčními pravidly je daleko omezenější než před 20 lety. Každý politik si dnes může na YouTube založit svou kavárnu, kde prohlašuje jen to, co se mu hodí, bez ohledu na pravdu.
A lidé sami tomuto trendu hodně napomáhají. Studie Kolumbijské univerzity na konci června přinesla velmi varovné výsledky sdílení informací v sociálních médiích. Většina uživatelů sdílí články takzvaně naslepo, aniž by je rozklikla. Orientuje se jen podle titulku.
Ten stačí většině lidí k tomu, aby byli o tvrzení dostatečně přesvědčeni a poslali ho svým přátelům.
Jak si všímá Katharine Vinerová, tyto lži nemusejí voliči nikdy odhalit.
Ještě v době referenda například řada Britů věřila mysti› kaci, že premiér David Cameron obcoval s prasečí hlavou. Uživatelé sociálních médii jsou totiž obklopeni především těmi názory, které jim vyhovují.
Není příliš překvapivé, že lžím podléhají politici. V informační bublině žijí i bez sociálních sítí. Znepokojující je ale narušený obranný mechanismus voličů. Volit lež v dobré víře bude bohužel stále častější.
Volení zástupci bludu
Jak čeští zákonodárci vidí svět kolem sebe KSČ byla pouhou odborovou organizací, Milada Horáková zločincem a obyvatelé komunistického Československa trpěli schizofrenií. Rusko je teď ve světě stabilizačním prvkem, pořádek v ulicích musí převážit nad demokracií a menšina nemůže bránit hnutí ANO vést tuto zemi. č
Jan Veleba, senátor SPO, , o tom, jak na Pražském hradě potkal skupinku muslimů „Asi 25 metrů vlevo od balkonu, mezi dvěma bílými lavičkami u hradní zdi vykonávala modlitební obřad skupinka sedmi muslimů. Nevím, co si o tom myslet. Zda je to náhoda, nebo záměr a provokace.“
Radim Fiala, poslanec SPD, Fiala , obvinil česká média ze zrady vůči Rusku „Rusko je ve světě potřebným stabilizačním prvkem. Česká média se účastní protiruské informační války a v rámci toho se neštítí podporovat fašismus na Ukrajině či v Pobaltí.“
Stanislav Huml, poslanec ČSSD, vzpomínal na svá léta u esenbáků a komunistů „Ono to možná zní blbě, ale my jsme uvnitř sboru brali KSČ jako odborovou organizaci, která se uměla postavit i za řadové členy.“
Jaroslava Jermanová, poslankyně ANO, zdůvodnila, proč hnutí ANO porušilo jednací řád sněmovny „My se na to díváme z hlediska toho, že jsme dostali od voličů právo vést tuto zemi, snažíme se to dělat a menšina nám v tom brání.“
Vítězslav Jandák, poslanec ČSSD, agitoval za zvýšení platů poslanců „Jen si dělejte na hlavu. Odhlasujte si, že si budeme dotovat ta místa. Stejně nás lidi nebudou mít rádi.“
Bronislav Schwarz, poslanec za ANO, o tom, proč je třeba zpřísnit shromažďovací zákon „Demokracie je hezká věc, ale právo, pořádek je taky důležité. Radši si obětuju trošku nesvobody, když mi tady vandalové nebudou neorganizovaně šířit paniku v nějakých manifestacích.“ Marta Semelová, poslankyně Semelová KSČM, vysvětlovala, jak je to správně s českou historií „Milada Horáková se přiznala ke své činnosti. Dost pochybuju o tom, že to byla vynucená přiznání. Obsazení Československa v roce 1968 nebylo okupací, ale internacionální pomocí.“
Jaroslav Holík, poslanec SPD, zdůvodnil, že Rusko není zodpovědné , za zločiny, ke kterým se přitom samo přiznalo „V době, kdy došlo ke Katyni, řídili Sovětský svaz Gruzíni Stalin a Berija. A v osmašedesátém sem vojska poslal Brežněv, což byl Ukrajinec. Takže já bych do toho nerad zatahoval Rusko.“
Martin Komárek, poslanec ANO, vysvětloval, proč vstoupil do KSČ a psal oslavné texty o Gottwaldovi „Byl jsem schizofrenní. My všichni jsme si z té doby trochu schizofrenie odnesli.“
Milan Šarapatka, Šarapatka poslanec za Úsvit, o tom, proč pochválil demokratický charakter voleb v Ázerbájdžánu „Ten výsledek hlasování byl předem očekávatelný. Nešlo ani tak o legitimitu voleb. To, co jsem udělal, bylo žádoucí pro naši přítomnost na tom trhu.“
Zdeněk Ondráček, poslanec KSČM, Ondráček , obhajoval, proč se zúčastnil v lednu 1989 v řadách pohotovostního pluku násilného potlačení Palachova týdne „Pokud nám dal někdo rozkazy, že musíme použít donucovací prostředky, tak jsme donucovací prostředky použili. Zákroky policistů v dnešní době jsou daleko tvrdší, než byly v roce 1989. Přijde mi to stejné, jako když někomu zpětně vyčítáte, že v devatenácti kouřil mariánku.“
Jaroslav Foldyna, poslanec ČSSD, obhajoval ruskou anexi Krymu „Myslím si, že kdo jen trochu sleduje zahraniční politiku, nemůže s Putinem nesouhlasit.“
Pavlína Nytrová, Nytrová , poslankyně ČSSD, o tom, že homosexuálové jsou vlastně pedofi lové „Homosexuálové se budou snažit zrealizovat sex s dětmi.“
Tomio Okamura, poslanec SPD, se zastal Ruska během jeho vojenského vpádu na Krym „Je snad Rusko nedemokratická nebo problémová země Ať mi Evropská unie a USA vlezou na záda.“
Každý politik si dnes může na YouTube založit svou kavárnu, kde prohlašuje jen to, co se mu hodí, bez ohledu na pravdu.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz