Nejvyšší církevní představitel se ve svých encyklikách věnoval už velkému množství současných světových problémů, zmiňoval jaderné zbraně, chudobu nebo životní prostředí. K některým tématům, jako je přerozdělování světového bohatství, se i nadále navrací a představuje svůj náhled na věc. Novou encykliku nazval jako „Fratella Tutti“ (Všichni bratři), název odkazuje na svatého Františka ze 13. století.
Zřejmě nejvíce veřejnost zaujalo odsouzení tržního kapitalismu jako jediné řešení sociální problémů. „Křehkost světových systémů tváří tvář pandemii potvrdila, že ne vše vyřeší tržní svoboda,“ napsal papež František. „Je nutné disponovat proaktivní hospodářskou politikou směřující k ekonomice, která upřednostňuje výrobní rozmanitost a obchodní kreativitu, což jednoduše vede k vytváření pracovních míst, nikoliv k jejich zániku,“ pokračuje papež.
Nejvýše postavený církevní hodnostář v katolické církvi
také upozorňuje, že by si světová společnost měla vzít z pandemie ponaučení
a neopakovat chyby, které jsme činili v době před koronavirem. „Až tato zdravotní
krize přejde, naše nejhorší reakce by byla ještě více zabřednout do hořečnatého
konzumerismu a dalších nových forem egoistické sebezáchovy,“ odsoudil papež
František současný styl života.
„Křesťanská tradice nikdy neuznala právo na soukromé
vlastnictví jako absolutní a neporušitelné, vždy zdůrazňovala sociální smysl
všech forem soukromého vlastniství,“ připomněl papež František. Hlava katolické
církve tak i křesťanském prostředí otevřela debatu o tom, jak se bude v budoucnosti
redistribuovat světové
bohatství.
S reakcemi jednotlivých států na riziko pandemie papež František není spokojený, podle něj národy měly potíže mezi sebou efektivně spolupracovat. Proto hlava katolické církve vidí koronavirovou pandemii jako určité memento pro světovou společnost. „Kdokoliv si myslí, že jedinou lekcí (z pandemie, pozn. red.), kterou bychom si měli odnést, je to, že bychom měli pouze zlepšit, co děláme, nebo jen pozměnit existující systém, tak odmítá realitu,“ vyzývá křesťanský duchovní ke hlubokým strukturálním změnám světa.
Papež František tak volá po „globálním bratrství založeném na praktikování sociálního přátelství lidí a národů volajících po lepší politice, která skutečně slouží pro společné dobro“. Hlava katolické církve tak lehce nastínila, jakým směrem by se ona systémová změna měla ubírat.
Argentinský duchovní se opakovaně zaobírá i vedením válečných
konfliktů. Ve své nejnovější encyklice dokonce odmítnul po dlouhá staletí
uplatňovaný názor katolické církve, že válka je legitimní způsob obrany, podle
něj se tento postoj v minulosti interpretoval příliš širokým rozsahem. „V
dnešní době je velmi složité aplikovat racionální kritéria vymyšlená v předchozích
stoletích a mluvit tak o spravedlivé válce,“ napsal. Podle amerického časopise
Time je právě tato část tou nejvíce kontroverzní.
