Hra na národ sobě nemusí sportovcům vyjít
Fotbalová jedenáctka vbíhá na škváru, aby se v lítém boji utkala s klubem ze sousedního města o postup z krajského přeboru. Uskutečnění snu o novém travnatém hřišti bylo zase o deset let odloženo. Čeští sportovci a tělovýchovné jednoty se dobrovolně a definitivně rozhodli pro financování multifunkční haly v pražských Vysočanech prostřednictvím dluhopisů. Uvěřili slibům managementu Sazky o tom, že miliarda ročně pro potřeby sportovních organizací a svazů bude i nadále vyplácena bez potíží. Každý závazek se musí splácet a na to je třeba mít patřičné zdroje. Loterijní firma se sice řadí k nejziskovějším v ČR, neboť její čistý zisk za rok 2002 představoval 1,2 miliardy korun (oproti 1,13 miliardy na rok 2001). Ale i jí by mohl potkat nedostatek a musela by hledat cesty, kde uspořit. Kdyby náhodou na splácení dluhopisů nezbylo, rozlícení majitelé by mohli český sport pořádně oškubat. Slib neslib, na nové hřiště pokryté čerstvě se zelenajícím pažitem by fotbalisté nejspíše mohli zapomenout.
Už v době, kdy se Česká republika ucházela o pořadatelství Mistrovství světa v ledním hokeji, muselo být všem jasné, že to zadarmo nebude. Právo uspořádat světový šampionát jsme získali a s ním i trochou ostudy poté, co jsme vyjednali posun termínu konání tohoto klání o rok. Tahanice o to, kde vlastně bude sportovní stánek stát a kdo ho postaví, zastínily otázku financování. Je dobře, že se Český svaz ledního hokeje v čele s Karlem Gutem rozhodl pro projekt Sazka Areny, je ale zároveň škoda, že si v té době nikdo nevzal kalkulačku a nespočítal, kolik to bude stát, a nezeptal se, kde získat finance. Čas ubíhá, aréna má střechu i plášť, víme dokonce, které pivo se tu bude čepovat, ale dlouhé peníze investorovi stále chybějí.
Není bez zajímavosti, že japonská investiční banka Nomura, která má pro Sazku emisi dluhopisů organizovat, není na evropském dluhopisovém trhu právě tím největším hráčem. Nomuře nelze upřít mimořádně silné postavení na kapitálovém trhu v Japonsku, avšak v Evropě to zdaleka tak slavné není. V první desítce investičních bank na evropských dluhopisových trzích dominují úplně jiná jména, jako například Deutsche Bank či Citigroup, a stejná situace je i na globálních trzích. S nápadem vydat dluhopisy zřejmě přišla Nomura sama, a proto byla následně odměněna mandátem vedoucího manažera emise. Že by se snažila vylepšit v očích české veřejnosti svou kontroverzní image? Na hokej přece jen nedají Češi dopustit. Co na tom, že jim halu pomůže financovat Nomura, která je nyní protistranou České republiky v arbitrážním řízení, v němž se domáhá 40 miliard korun za znehodnocení své investice v IPB?
Nomura má v Londýně, evropském finančním centru nad Temží, pověst druholigové banky. Je známá především svou účastí v projektech s relativně vysokým rizikem. Angažovala se třeba v kauze londýnského Millennium Dome, gigantického komplexu muzejně-zábavného charakteru. Dóm tisíciletí nakonec přišel britské daňové poplatníky na osm set milionů liber (přibližně 4,5 miliardy korun). Nomura jej v jedné chvíli chtěla dokonce koupit. Projekt ovšem zkrachoval a jeho pád pořádně rozkýval i nejvyšší křesla britského kabinetu. Nezbývá než doufat, že Sazka Arena nebude mít s Millennium Dome kromě participace Nomury nic společného.
Zůstává otázkou, zda-li se Nomuře podaří vzbudit po dluhopisech dostatečnou poptávku. Emise bondů Sazky bude mít s velkou pravděpodobností rating ve spekulativním pásmu. Neinvestiční rating samozřejmě neznamená, že je emise předem neprodejná či jinak odsouzena k neúspěchu. Trh s takzvanými „high-yield bonds“, dříve trochu nelichotivě nazývanými „junk bonds“, má své stálé účastníky. Bankéři, oslovení týdeníkem EURO, byli poměrně skeptičtí v tom, že by Nomura uspěla v prodeji celé emise. Přece jen, bondový prodejní tým Deutsche Bank má trochu jiný záběr než relativně malé londýnské dluhopisové oddělení Nomury. Ostatně titul „vedoucí“ manažer nasvědčuje tomu, že na prodeji se budou podílet i jiné investiční banky. Potenciální investoři budou zcela jistě chtít alespoň trochu adekvátní výnos a přiměřenou jistotu, že peníze vložené do obligací se jim vrátí. Nápad Sazky, že vše se uhradí z dodatečných budoucích výnosů, zní pěkně, je ale naprosto legitimní se ptát, zda-li nové hry opravdu každoročně vygenerují dodatečnou miliardu hotovosti nutnou pro úhradu závazků. Týdeníku EURO při orientačním propočtu vyšlo, že potřeba hotovosti na splácení závazku v některých letech zmíněnou miliardu dokonce přesáhne. Co když lidé začnou místo sázení sypat peníze do herních automatů a objem vsazených peněz neporoste, ale jen se přesune?
Těžko uvěřit tomu, že by někdo investoval do dluhopisů firmy, která musí nejdříve odvést významnou část zisku sportovním svazům, s rizikem, že na uspokojení investora se již nedostane. Nenarostlo-li by Sazce v budoucnu výrazně volné cash flow, nebyla by bez miliardy pro sportovce schopna své závazky uhradit. Na finančních trzích se ovšem mluví o tom, že je nepravděpodobné, aby splácení dluhopisů nemělo prioritu před výdaji na rozvoj sportu. Koneckonců, dluhopisy budou vydány proto, aby se postavila sportovní hala. Sportovní svazy a organizace se už asi rozhodly, že je lepší mít jeden velký sportovní svatostánek i za oželení nějaké té koruny na zatravnění škvárových hřišť a obnovu letitého hygienického zázemí.
