Lidé mají od přírody predispozice k tomu, aby se navzájem vraždili. Vyplývá to ze závěrů studie španělských výzkumníků sledujících míru vražednosti napříč historii, evolucí a jednotlivými druhy savců.
Studie španělského institutu EEZA aktuálně publikovaná v časopise Nature analyzovala data týkající se 1020 druhů savců. Spolu s tím sebrali vědci i údaje z více než šesti set různých lidských komunit. Jejich historický záběr sahal až do doby kamenné a napříč evoluční historií druhů.
U každého typu savců (včetně lidí a jejich předchůdců) se tým zaměřil na počet násilných úmrtí (vražd) v rámci vnitrodruhové agrese. Podle závěrů studie je pak smrtelné násilí vůči příslušníkům stejného druhu obzvláště obvyklé u primátů a jejich evolučních předchůdců, obecněji pak u těch savců, kteří vykazují sociální a teritoriální chování. Například velryby či netopýři se vraždí méně.
U předchůdců velkých opic připadal na vraždy podíl 1,8 procenta všech úmrtí. První lidé vraždili ještě více. Násilnou smrtí z rukou svých soukmenovců před padesáti tisíci lety umírali průměrně dva ze sta neandrtálců. U hypotetického evolučního prapředka všech savců přitom připadala jedna vražda na tři stovky jedinců.
Přečtěte si, jak jsou na tom s vraždami v USA: Americká realita. Vražd je jako ve středověku |
„Smrtelné násilí je součástí dějin naší evoluce. Není ale nezměnitelně vepsáno do našich genů,“ sdělil listu Guardian José María Gómez, jeden z vědců, který se na studii podílel. „Nicméně všechna lidská společenská uspořádání alespoň v určitém měřítku násilí zahrnují,“ dodal zároveň. Podle Gómeze nelze s naprostou jistotou říct, že za ona dvě procenta může genetika. Neméně důležitý je vliv životního prostředí.
Podle Marka Pagela, akademika univerzity v britském Readingu, jsou ale genetické faktory důležité. „Když se zvíře ocitne v určitém prostředí, vyvine si strategie, aby se s ním vypořádalo. Máme dobrý důvod předpokládat, že ony strategie nějakým způsobem reflektují vnitřní či genetickou tendenci řešit tyto problémy násilím,“ dodává. V širším smyslu podle Pagela studie ukazuje na to, že si lidé vyvinuli evoluční strategie řešit své problémy násilím.
Přirozenost lze krotit
Míra vražednosti byla napříč dějinami proměnlivá. „V různých epochách se vraždilo různě často,“ říká Gómez. Oproti pravěku tak v době železné či ještě později v raném středověku se míra násilných smrtí dostala pod dvě procenta. Vliv společnosti může míru vražd v lidské společnosti výrazně snížit zejména spolu se vznikem moderních právních institucí. V současnosti pak globálně připadá jeden zavražděný na deset tisíc lidských jedinců.
To je podle Gómeze i hlavním sdělením studie. „Nezáleží na tom, co je naší přirozeností. Důležité je, že když budeme chtít, můžeme vytvořit skutečně mírumilovnou společnost,“ dodává optimisticky.
Násilí a terorismus. Přečtěte si o problémech současného světa:
Boj s útoky v Izraeli: pět zmařených na jeden realizovaný
Facebook pomáhá náboru teroristů, tvrdí britští poslanci
Nigérii ohrožují ropní Avengers