Extrémním znečištěním je ohroženo zhruba dvanáct milionů lidí
- Ve všech deseti zamořených lokalitách jde o život.
- Pokud tu lidé nepodlehnou něčemu, co je otrávené přímo, je pravděpodobné, že přijde rakovina, onemocnění plic nebo mentální retardace. Velké štěstí dožít se čtyřicítky.
- Vzduch je dusivý, řeka jedovatá, jezero radioaktivní.
- Nejvíc trpí děti. Už se rodí kontaminovány olovem, vrozené vady jsou normou, nikoli výjimkou. Pak přijde alergie, astma, bronchitida.
- Životní prostředí je otráveno pro několik lidských generací.
Nezávislou americkou skupinu ochránců životního prostředí Blacksmith Institute loni poprvé napadlo sestavit žebříček nejvíce znečištěných míst na zeměkouli. Z pošetilého nápadu se velmi rychle vyklubala veliká obžaloba současné společnosti. Odborným spolupracovníkům institutu se totiž podařilo shromáždit spoustu důkazů, že v chudších zemích zeměkoule se nacházejí nenápadná místa s těžebními a výrobními podniky, které nejen devastují svoje přírodní okolí, ale ničí zdraví a zkracují životy svým zaměstnancům a místním obyvatelům. Ač je působení takovéhoto primitivního vydřidušského průmyslu velice rozmanité, všechny tyto enklávy mají jeden společný rys: lidé se tu dožívají kratší, leckde jen poloviční délky života, než je běžný průměr, a krajina je nenávratně zničená. Takovýmto extrémním znečištěním je v současné době na světě ohroženo zhruba dvanáct milionů lidí.
Nejdrsnější top ten.
Soutěž nemá vítěze, protože neexistují žádné všeobecně platné indikátory, podle nichž by mohl být určen. Je rozhodující počet ohrožených lidí? Nebo je významnější prudkost a množství vypouštěného jedu, bez ohledu na to, jak velkou enklávu může ohrozit? Co je nebezpečnější, postupná otrava olovem po malých dávkách, nebo vdechnutí radioaktivní látky v jediném okamžiku? Jsou zrádnější vzdušné emise škodlivých látek, které vítr rozfoukává do všech stran, nebo ty, jež unáší voda stále stejným korytem? Pro nejširší výběr bylo třeba posoudit třicet kritérií.
Na počátku se vybíralo z databáze čtyř set vážně ohrožených lokalit ze všech oblastí světa, které v uplynulých sedmi letech shromáždil Blacksmith Institute. Do loňského užšího výběru jich postoupilo sedmdesát. K těm byly letos přiřazeny nové náměty a výběr se v prvním kole ještě zúžil na třicet. Z nich pak odborná porota po rozsáhlé diskusi, v níž kladla důraz především na toxicitu, velikost zdrojů a počet ohrožených lidí, dospěla ke konsenzu deseti nejdrsnějších míst na zemi.
Každé z nich je samostatným typem zločinného zacházení s lidmi i s přírodou a stojí na dalších stránkách za samostatnou pozornost. Zejména když zákonodárci tento typ zločinů netrestají, přestože lidé při nich přicházejí o zdraví i o životy.
Zločiny na dětech.
Přivést na svět do kterékoli z uvedených lokalit dítě je neštěstí. Nesnažit se s ním okamžitě utéci někam jinam je napomáhání zločinu. Děti nemají v prostředí zamořených území žádnou šanci. Všude, kde se těží nebo zpracovává olovo, přijde dříve nebo později otrava. Děti v ruském Dalněgorsku, který patří do širší „zamořené třicítky“, mají v krvi osmkrát až dvacetkrát víc olova, než je přísně střežená mez v USA. Tato situace se tu považovala za normální a nikdo ani neposlal děti k lékaři. Teprve hrozba soudní žalobou přiměla majitele továrny, aby poslal nejohroženější děti na léčení.
V ruském Magnitogorsku, který patří rovněž do nejzdevastovanější třicítky, považují pomalu za zázrak porodit zdravé dítě. Místní nemocnice hlásí, že jen jedno procento všech dětí v Magnitogorsku je zdravé. Vysoké počty onemocnění rakovinou ve městě jsou přičítány znečištění dioxidy a benzopyrenem. Pouze 28 procent dětí narozených v roce 1992 bylo zdravých a pouze 27 procent mělo zdravé matky. Lékaři hlásí častý výskyt bronchitidy, astmatu a rakoviny plic. Výsledky studie Institutu pro obecné zdraví a životní prostředí v Čeljabinsku byly tak děsivé, že ho ministerstvo pro místní rozvoj klasifikovalo jako ekologicky nebezpečnou zónu.
Rakovinnou zónu zase znají v San Carlosu v Ekvádoru, kde prováděla firma Texaco ropný průzkum. Zdravotníci tu zaznamenali čtyřikrát větší výskyt dětských leukemií než v jiných částech Amazonie.
Rodí se zrůdy.
V ruské Čitě úřady vystavují obyvatele tak vysoké radioaktivitě jako nikde na světě. Ta však likviduje genetické kódy matek a rodí se zde děti bez končetin nebo s jinými genetickými mutacemi. V osadě Balej v této oblasti se rodí 95 procent dětí mentálně postižených. V sousedních obcích je to o trochu lepší, tam se rodí děti „jen“ s chronickými a vrozenými chorobami. Počty předčasných porodů jsou tu pětkrát vyšší než v ostatním Rusku, dětská úmrtnost dvaapůlkrát větší a počty samovolných potratů jsou taky o polovinu častější. Downův syndrom se tu objevuje čtyřikrát častěji než jinde. Na Sibiři v Bratské nádrži, která ještě nedávno byla zdrojem pitné vody, se zase usadila rtuť. Ta samozřejmě opět zasáhla děti, jež mají ve vlasech, kde se její obsah kontroluje, devětkrát vyšší hodnotu, než je přípustné. Ve vyjmenovaných místech nechají ruské úřady své obyvatele živořit a děti, jejichž organismy tyto cizí látky přijímají nejvíc, nechají trpět. Co se muselo dít ve zdejším městě Čikanovskij, když ho kvůli chronickým nemocem dýchacích cest, vyvolaným Bratským hliníkovým závodem, úřady přestěhovaly.
Socialismus v konzervě.
Na několika mrazivých příkladech jsme si dokázali, že druhá liga nejzamořenějších míst na zemi není o nic méně brutální než ta první z TOP 10. Lidi, kteří na vlastní kůži prošli socialismem, jistě nepřekvapí, že největší zástup strůjců zamořených míst pochází z bývalého Sovětského svazu, v němž lidský život nikdy neměl žádnou cenu. Šokující je na tom to, že tento primitivně bezohledný přístup ke svým občanům dál praktikuje současné Rusko. A nebýt omezení desítkou pro jmenování do nejvyšší kategorie, mělo by Rusko v TOP 10 dominantní postavení, podobně jako kdysi na olympiádách.
Četba těchto ponurých materiálů však přinesla i jedno příjemné překvapení z Číny. Američtí pořadatelé s naprostou samozřejmostí píší o protestní petici čínských občanů proti chemickým závodům v Chua-si, které vypouštějí do ovzduší látky vyvolávající svědění v očích. Žádný z komunistických bosů jim sice neodpověděl, ale ani je nezavřel. A to byla oblast před dvěma lety zmítána mohutnými občanskými protesty, po nichž se provincionální vláda rozhodla šest závodů z města okamžitě vystěhovat a zbylé dočasně zavřít. První české masové demonstrace po období temna byly taky proti smradům v severních Čechách.
V Chua-si také kolují anekdoty o tom, jak zbylé závody, ač by měly stát, dále pracují a tvrdí, že jenom testují výrobu. Zase ta paralela s jistým obdobím v Čechách…
Otroci z hor.
Při současné úrovni vědeckého poznání, po obrovském technologickém skoku, který dokázal vyřešit náhradu většiny nebezpečných špinavých činností čistými automatizovanými provozy, je s podivem, že přetrvává nevolnický přístup k občanovi jak v zemi, která se cítí být velmocí (Rusko), tak ve státech, které do velmocenské pozice rychle rostou (Čína a Indie). A právě na území těchto tří států je nejvíc drasticky znečištěných provozů, o nichž platí závěr tvůrců ankety: „Jsou části světa, kde je znečištění životního prostředí hlavní příčinou smrti, nemocí a dalekosáhlých změn ve vzduchu, ve vodě i na zemi. Kde toto znečištění krátí životy, deformuje vývoj dětí, způsobuje chronická onemocnění a zabíjí bez výběru tisíce lidí. To velice problematizuje myšlenku silného, trvalého ekonomického vývoje.“ Bude-li Blacksmith Institute ve svém úsilí pokračovat, žádný brutální provoz se už nebude moci nenápadně schovávat v horách nebo v sibiřské tajze. A pak už je jen jediná možná cesta: tvrdě uplatňovat na vládách i podnikatelích ekologické principy. Zabrání se další devastaci přírody a zachrání se životy.
