Pro Česko se ve světě připravují unikátní laserové technologie, výzkum se rozběhne do čtyř let, říká manažer projektu ELI
V Dolních Břežanech vzniká laserové centrum za zhruba sedm miliard korun.
Je jedním ze tří pilířů, na kterých je evropský projekt ELI koncipován. Další dvě výzkumné infrastruktury se stavějí v Maďarsku a Rumunsku. Spuštění všech center je plánováno v roce 2018. „Důvodem prodloužení původního termínu dokončení je časová náročnost vývoje unikátních technologií,“ říká Roman Hvězda, manažer projektu ELI Beamlines. Česku přesto nehrozí, že by kvůli rozfázování využití financí z evropských dotací muselo něco Evropské komisi doplácet.
* V jakém stavu je projekt ELI Beamlines teď?
Z fáze přípravy a organizování výběrových řízení a dokončování stavby se dostáváme ke kontrole dodávek leckdy světově jedinečných technologií pro ELI. Aktuálně jsme podepsali smlouvu s americko-evropským konsorciem na dodávku nejvýkonnějšího laseru, který byl kdy sestaven. Kontrakt na druhý ze čtyř laserů v hodnotě více než jedné miliardy korun jsme uzavřeli loni v září s americkým výzkumným centrem Lawrence Livermore National Laboratory. Další laser byl z poloviny dodán z Británie a je dokončován naším týmem. Poslední laser vyvíjíme sami. Dodávka laserů vlastně reprezentuje důvod, proč dochází k takzvanému zdržení projektu. Už jen samotný kontrakt se dohaduje až 15 měsíců, a jestliže se má za 48 měsíců dodat laser, tak zhruba 25 měsíců z toho času tvoří samotný vývoj technologií, po němž se dá zaručit dodání. I proto jsou dodávky koncipované na první polovinu roku 2017.
* Kdy tedy dojde ke spuštění? Původně se počítalo s rokem 2016…
Dotace na ELI byla přiznaná v polovině roku 2011 a už za rok se po jednáních s dodavateli ukázalo, že není prakticky možné vše do konce roku 2015 stihnout. Bude dokončena stavba budov, ale instalace a zprovoznění unikátních laserových technologií a experimentálního vybavení přímo v centru ne. Proto jsme začali jednat s Evropskou komisí a nalezli možnost tzv. fázování projektu.
* Nehrozí tedy v případě ELI, že by se musely evropské dotace vracet a projekt by se platil z českého rozpočtu?
Když to zjednoduším, celkem jde o dotaci ve výši 278 milionů eur. Pro aktuální dotační období by se měl rozpočet projektu snížit o necelých 50 milionů eur, ty budou k dispozici až po roce 2015. Nepoškodí to Česko, komisi ani projekt samotný. Maďarsko a Rumunsko, kde se budují další součásti evropského ELI, projekty předkládaly později, takže je měly už rozfázované. Všichni tři máme harmonogram podobný, centra by měla fungovat na začátku roku 2018.
* Už je jasné, jak bude vypadat financování provozu ELI po vyčerpání dotací?
Jedná se o analogii mezinárodní organizace typu CERN. Vzhledem k tomu, že projekt ELI je a bude mezinárodní infrastruktura, základní myšlenkou je financování přes evropské výzkumné konsorcium (ERIC), na jehož vzniku se již pracuje. Aktuálně funguje pod názvem ELI DC a koordinuje výstavbu všech tří center. Kromě Česka, Maďarska a Rumunska jsou jeho členy Itálie, Německo, Velká Británie a předpokládá se vstup Francie. Základními zdroji financování budou příspěvky od členských států konsorcia, různé typy grantů od Evropské komise i České republiky. Předpokladem také je, že země, které danou výzkumnou infrastrukturu hostí, budou přispívat o trochu více. Další možnosti financování pak vyplývají ze spolupráce s průmyslem. Projekt ELI je ale především zaměřen na základní výzkum, proto se nedá předpokládat, že by tento zdroj byl zásadní.
* Co za projekty už pod ELI běží?
Kromě zmiňovaného vývoje technologií a stavební činnosti již dnes dochází ve spolupráci s budoucími zájemci k formulování konkrétních experimentálních projektů. Pořádáme řadu konferencí zaměřených na budoucí uživatele centra, kde získáváme znamenité impulzy k možnostem spolupráce. Současně si uvědomujeme potřebu podpořit výchovu nové generace vědců a inženýrů, kteří by v budoucnu našli uplatnění nejen ve výzkumném centru. Již třetím rokem pořádáme Letní školu ELISS. Zprostředkováváme tak možnost setkání mladých talentovaných lidí s přednášejícími, kteří patří k světově uznávaným vědeckým kapacitám. Ve spolupráci s českými vysokými školami také pořádáme tzv. Laser Days. Jedná se o přednášky pro studenty i výzkumníky, jejichž cílem je představit ELI či sesterský projekt HiLASE. Navštěvuje je v průměru 50 až 60 lidí, což považujeme za velký úspěch. Č
