Dva analytici ze společností Allianz a Partners osvětlují nejčastější nejasnosti kolem důchodového spoření
MARTIN PODÁVKA
vedoucí produktového odd lení Allianz
* Nebylo by výhodnější spořit si na důchod jinde než ve druhém pilíři? Třeba na termínovaném vkladu?
Nebylo. Důchodové spoření je momentálně jedním z nejvýhodnějších finančních produktů. Jsou k tomu dva důvody. Jednak je to bezprecedentní výše „státní podpory“. K vašim dvěma procentům, která budete spořit ze svého, přidá tři procenta, jež by se jinak rozplynula ve značně nejistém prvním pilíři. To znamená, že k pětistovce dostanete na důchodový účet navíc 750 korun. Stát sice o něco sníží jím vyplácenou penzi, ale její výše je za dvacet třicet let značně nejistá. V důchodovém spoření máte jistotu, že peníze jsou jen a jen vaše. Druhou výhodou jsou bezesporu nejnižší poplatky na trhu. Jejich maximální výše je dána zákonem, a ač se to nezdá, za dobu spoření vám právě poplatky ušetří desetitisíce.
* Jaké jsou hlavní výhody spoření v druhém pilíři?
Výhodou je především fakt, že peníze, které si ukládáte, jsou na vašem účtě, nikdo si na ně nemůže sáhnout, nikdo je nebude za vás přerozdělovat. Položte si jednoduchou otázku: Kolik mám naspořeno v prvním, státním pilíři? Přestože již několik let odvádíte velkou část platu (28 procent) státu, odpověď vás nepotěší – nemáte pro sebe naspořeno nic. Všechny peníze byly vyplaceny současným penzistům. Jakmile vstoupíte do druhého pilíře, každý měsíc uvidíte, jak se vám zvyšuje naspořená částka. Například po deseti letech bude mít člověk s průměrným platem naspořeno více než 200 tisíc korun.
* Co když si budu celý život spořit, a pak umřu a peníze se vypaří?
Úspory na důchodovém účtě se dědí. Nepodléhají ani exekuci, což může být při současném počtu exekučních řízení také výhoda. Při dosažení důchodového věku budete mít na výběr několik variant. Jsou jimi dvacetiletá renta, doživotní renta nebo doživotní renta s tříletou výplatou pozůstalostní penze. Pokud máte obavy o své zdraví, pak bychom doporučili zvolit dvacetiletou rentu, u které se zbylá část nevyplacených úspor rovněž dědí. Samozřejmě i v důchodu se vám přitom prostředky na důchodovém účtě zhodnocují.
IGOR POLANSKÝ
analytik společnosti Partners
* Jak přesně bude u zaměstnanců probíhat to „stržení“ 3 + 2 procent z aktuální platby na sociální pojištění?
Podle sdělení MPSV bude pro klienta postup jednoduchý. Po podpisu smlouvy s penzijní společností obdrží klient oficiální potvrzení o registraci, které předá svému zaměstnavateli. Vše ostatní za něj zařídí zaměstnavatel, finanční správa a penzijní společnost. Pokud jde o dospořovací dvě procenta, pak ani ta se nebudou platit z toho, co přijde zaměstnanci na účet jako čistý příjem! Tato dvě procenta se počítají ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění, stejně jako ona tři procenta.
* Ekonomicky aktivní občané mohou vstoupit do druhého pilíře nejpozději do konce roku, ve kterém dovršili 35 let. Jak je to ale s ekonomicky neaktivními občany nad 35 let (třeba věčný student nebo člověk, který je aktuálně na mateřské/rodičovské dovolené nebo je nezaměstnaný…)?
Do důchodové reformy, tedy do druhého důchodového pilíře, se může kdykoli přihlásit člověk do 35 let věku. Lidé starší se mohou přihlásit do šesti měsíců od data spuštění penzijní reformy. Rozhodnout se tedy musejí do konce letošního června. Občané, kteří nebudou mít zaměstnání nebo nebudou podnikat k 1. lednu 2013, se mohou rozhodnout do 6 měsíců od okamžiku, kdy ekonomickou činnost zase obnoví (například ženy na mateřské či rodičovské dovolené).
* Co se stane s prostředky účastníka ve druhém pilíři za předpokladu, že účastník nesplní podmínky stanovené zákonem pro vznik nároku na starobní důchod? Tedy nesplní třeba minimální dobu stanovenou zákonem, kterou musejí odpracovat (odvádět sociální pojištění).
Pokud klient během života nezíská dostatečnou dobu pojištění – a to ani některým „náhradním“ způsobem, které zákon o důchodovém pojištění zná – nezíská nárok na výplatu prostředků z druhého pilíře a fakticky „zemře ve fázi spoření“. Prostředky se tedy stanou součástí dědictví a přejdou některým způsobem podle zákona 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, na jeho dědice. Pokud by klient předpokládal, že nesplní podmínky pro nárok na starobní důchod, tak je samozřejmě naším doporučením do druhého pilíře nevstupovat – pokud tedy nemám extrémně rád své potomky.
