Proč se důmyslná americká skenovací technologie zkouší v Hongkongu, a ne doma?
Rozruch kolem firmy Dubai Ports World určitě ťal v USA do živého, pokud jde o zranitelnost tuzemských přístavů vůči teroristickému útoku. Třebaže americké úřady důkladně kontrolují pět procent nákladních kontejnerů, které považují za vysoce rizikové, nejpřesnějšími radiačními skenery prochází pouhých 45 procent všech kontejnerů. Americké přístavy by nemusely být tak zranitelné. V hongkongském přístavu se v pilotním programu skenuje každý nákladní kontejner ve dvou terminálech tohoto megazařízení důmyslnými skenery, které využívají radiaci a rentgenové paprsky. Od konce roku 2004 tato sestava vytvořila 1,4 milionu digitálních profilů kontejnerů odesílaných z tohoto přístavu, který je po Singapuru druhým nejvytíženějším na světě.
Velkou ironií je to, že hongkongský přístav využívá americkou technologii. Výzkumná a strojírenská společnost Science Applications International ze San Diega s tržbami ve výši 7,2 miliardy dolarů, která dělá systémovou integraci pro vládu USA a připravuje na letošní rok primární emisi akcií, navrhla hongkongský Integrovaný kontejnerový inspekční systém (ICIS). Tento systém v ceně deseti milionů dolarů je schopen zkontrolovat čtyři sta kontejnerových kamionů za hodinu a poskytovat v reálném čase data, jež pomáhají zjišťovat podezřelý náklad, a zároveň neustále podrobně zaznamenávat všechno, co prochází přístavem.
Proč Spojené státy, které vyrábějí nejdůmyslnější špičkovou technologii na ochranu přístavů, nespěchají s instalováním tohoto zařízení doma? Zatím USA dávaly přednost posilování bezpečnosti v zámoří – ve 43 zahraničních přístavech rozmístily americké celní inspektory. Avšak inspekční program hongkongského přístavu upoutal pozornost ministra pro vnitřní bezpečnost Michaela Chertoffa. Ten plánuje, že si v dubnu přijede projekt ICIS prohlédnout.
Chertoff v Hongkongu uvidí toto: Kontejnerové kamiony tam projíždějí dvěma obrovskými portály, jež nejprve pátrají po radioaktivitě. Snímání pomocí gama paprsků zjišťuje předměty neobvyklých tvarů, které by mohly skrývat zbraně. Optický skener vyhledává identifikační čísla na kontejneru, zatímco počítač zařazuje data do databáze, k níž by mohl být přístup z přístavů na celém světě.
OBROVSKÉ NÁKLADY
Dosud se Spojené státy zdráhaly taková špičková technologická řešení využít. Od 11. září 2001 zvýšil Washington rozpočet Pobřežní stráže USA pětinásobně, na 1,5 miliardy dolarů, a zároveň poskytl 708 milionů dolarů americkým přístavům ve formě dotací. Přesto americké úřady trápí, že nové vysoce moderní skenovací systémy jsou nevyzkoušené.
Pak jsou tu náklady. Stephen E. Flynn, odborník na terorismus v americké Radě pro zahraniční věci a bývalý poradce sdružení Science Applications, počítá, že by instalace takových systémů v hlavních kontejnerových přístavech na celém světě stála 1,5 miliardy dolarů. Jejich řízení a sledování dat by taktéž vyžadovalo obrovské výdaje, ale ty by se mohly krýt z přirážky 50 až sto dolarů za kontejner, kterou by platily lodní společnosti.
Se sdružením Science Applications soutěží o kontrakty na výstavbu přístavních bezpečnostních zařízení další americké společnosti jako L-3 Communications Systems a Ocean Shipholdings, protože tuší velkou příležitost. Spojené státy podporují instalování dalších skenovacích zařízení v amerických přístavech, ale zatím ne v takovém měřítku, jaké představuje systém ICIS. Do hongkongského přístavu mezitím proudí řídící pracovníci ze zámořských přístavů, aby si zařízení omrkli. Pro takové systémy by mohl existovat živý celosvětový trh, ale zatím – přinejmenším – takový trh nesahá až k břehům USA.
Dawn Kopecki, Washington
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek