Světové hospodářství se dostalo do velmi nezáviděníhodné pozice. Veškerou váhu oživení nese na bedrech ekonomika USA, kterou tíží vysoká zadluženost domácností a největší deficit obchodní bilance v historii. O tom, jestli globální ekonomika skončí na konci příštího roku v recesi nebo poroste o 4 %, se rozhodne právě v USA.
Aby bylo zažehnáno riziko deflace a recese, musí poptávka v USA růst rychleji než kapacity ekonomiky, tedy o 3,5 %. Tzv. důchodová mezera bude při růstu HDP o 5 % uzavřena na konci příštího roku. Za takových podmínek porostou ekonomiky států eurozóny o 2-3 %, Japonska o 1 až 2 %. Právě takový vývoj očekávají obchodníci na finančních trzích. V důsledku těchto očekávání však vzrostly úrokové sazby, s výjimkou těch na nejkratších splatnostech. Vyšší sazby však zdražují financování, což omezuje investiční i spotřební poptávku. Díky tomu ceny akcií od poloviny června de facto stagnují. Americké společnosti ve snaze udržet svou konkurenceschopnost investovaly v posledních dvou letech do zařízení, která nahrazují lidskou práci. Přestože největší světová ekonomika již výrazně roste, zaměstnanost stagnuje. Přitom růst světové ekonomiky má zachránit americký spotřebitel tím, že bude utrácet více, než činí jeho příjmy. Není to bláznivé? Jedinou pomocí jsou dlouhodobě nízké úrokové sazby a relativně silný růst peněžní zásoby. Za takových okolností se nemusíme obávat zvyšování úrokových sazeb Fed, ECB či ČNB. Současně jsme však stále blíže k okamžiku, kdy někteří investoři již nebudou ochotni financovat dluh USA a dolar prudce oslabí.
