Všechny čínské organizace ve světě i v Česku plní politické cíle své země a Komunistické strany Číny. Řekl to sinolog Gerry Groot z univerzity v australském Adelaide, který do Prahy dorazil na briefing o globálních vlivových operacích Číny pro české poslance či senátory. Čínské organizace se podle něj podílejí i na práci takzvaného pracovního oddělení jednotné fronty, která se v zahraničí soustředí na podporu myšlenek a cílů čínských komunistů.
Oddělení, kterým se Groot ve svých pracích zabývá, je podle něj historicky odpovědné za vztahy se skupinami, které nejsou přirozenými podporovateli čínských komunistů. „Jde například o intelektuály, podnikatele, etnické menšiny, čínské menšiny v zahraničí,“ řekl. V širším měřítku se ale soustředí i na názory v cizích zemích. „Cílem oddělení je propagovat cíle komunistické strany, což se dnes shoduje s cíli (prezidenta) Si Ťin-pchinga,“ uvedl Groot.
Dlouhodobým cílem oddělení je podpora jakéhokoliv záměru, který si vytyčí komunistická strana, uvedl Groot. „Aktuálně je to úspěch iniciativy nové Hedvábné stezky, umlčení či delegitimizace kritiků strany,“ řekl. Oddělení se podle něj snaží vyhledávat a podporovat lidi, jejichž názory souzní s názory čínské vládnoucí strany. Podpory se od něj dočkají i kritici oponentů Číny.
Věříte tvrzení, že všechny čínské organizace ve světě plní politické cíle?
V zahraničí se podle Groota oddělení zaměřuje na lidi z čínských komunit. Snaží se ale také vytvářet pozitivní přátelské kontakty se zahraničními vrcholnými podnikateli, akademiky, politiky a zástupci kultury a nepřímo je přimět k tomu, aby podporovali zájmy Číny a tamních komunistů. „Mohou je například pozvat do Číny, nabídnout jim konzultantské pozice, dávat jim ocenění, zvát je na různé akce a posilovat tím jejich sympatie k zájmům Pekingu. Pokud někoho chtějí umlčet, tak přijde o kontakty i pozvánky,“ uvedl. Řada lidí podle něj nepozná, že se stala cílem čínnosti oddělení, další si to nepřipouští.
Za typický příklad krátkodobějších akcí podporovaných oddělením považuje Groot protesty, které se konaly v roce 2016 v reakci na verdikt mezinárodního rozhodčího soudu v Haagu poté, co odmítl čínské územní nároky v Jihočínském moři. „Demonstrace uspořádaly čínské komunitní organizace v Austrálii, USA či Kanadě,“ řekl Groot.
Jak dostat Huawei z černé listiny: američtí výrobci čipů lobbují za Číňany
Právě čínské organizace v zahraničí, například Konfuciovy instituty v areálech univerzit, které vyučují čínskou kulturu, mají podle Groota vždy politické cíle. „Musejí se držet linie komunistické strany a vykonávají úkoly pracovního oddělení. I když často mají některé prvky nestátních neziskových organizací, v konečném důsledku stejně musí podporovat cokoliv, co si přeje čínská komunistická strana,“ uvedl.
Pracovní oddělení jednotné fronty pode Groota vyvíjelo činnost po roce 1949 po vyhlášení Čínské lidové republiky, ale i v 70. letech při ekonomických reformách. Pod současným prezidentem Si Ťin-pchingem však značně posílilo a získalo prestiž, což do něj přitahuje schopnější lidi. Si podle Groota připisuje práci oddělení důležitost mimo jiné kvůli tomu, že do ní byl zapojen jeho otec a na několika úrovních i on sám.
Dále čtěte:
Huawei si chce v Polsku napravit reputaci, investuje miliardy
Černá listina se plní. Čínský velký bratr už rozhoduje, kdo smí do vlaku
Esej: Po hedvábné stezce k světlým zítřkům
Plané Zemanovy sliby. V Česku ubylo kapitálu z Číny i firem s čínskými vlastníky
