Některé zdi jsou střeženy fyzickými hlídkami pohraniční policie, jiné senzory, termovizními kamerami, drony a další moderní technikou. Saúdská Arábie investuje do chytrých virtuálních zdí podél svých hranic miliardy dolarů, technologie dodává západoevropský zbrojařský koncern EADS. Izrael má svoje zdi na hranici s Gazou a Západním břehem Jordánu, poctivý beton doplňují všechny technologické finty, které si s Izraelem obvykle spojujete. Keňa volá do Tel Avivu, když si chce nechat poradit, jak by asi mohla ochránit svoji hranici se Somálskem před nevítanými návštěvami.
Bariéry, jaké stávaly za komunismu na československé nebo východoněmecké hranici, které měly bránit lidem v útěku ze země, jsou spíše výjimečné. Obvykle se chtěli stavitelé zdí chránit před vpádem nepřátelských „barbarů“ na jejich území. Pozůstatky hraničních opevnění, někdy pozoruhodně dobře zachovalé, najdete na nejrůznějších místech planety. Jen namátkou - hranici Římské říše v Británii definoval Hadriánův val, na kontinentě najdete systém římských valů a posádek v Německu a v Rakousku, římskou výspou byla i Budapešť.
Své zdi mají v Bulharsku, Řecku, na Ukrajině, v Rusku, Turecku, Iráku, Sýrii, Alžírsku, Libyi, Ázerbájdžánu, Uzbekistánu, Íránu, Afghánistánu, Peru, Koreji a samozřejmě v Číně. Každé neolitické hradiště mělo svoji zeď, třeba jen palisádu z kmenů. Už jenom vykopání příkopů si vyžádalo tisíce „člověkodnů“ dřiny.
Krásná velká zeď, 1954
Politické bitvy o kontrolu pohybu osob přes jižní hranici Spojených států patří k tamnímu koloritu už velmi dlouho. Koneckonců založení Border Patrol, zdejších pohraničníků, se datuje do roku 1924. Oplocení frekventovaných přechodů existovalo už před devadesáti lety. K politickým dějinám patří i vyhošťování přistěhovalců z Mexika, docházelo k němu ve 30. letech za světové hospodářské krize, ale i později - v závislosti na ekonomickém a politickém cyklu.
Sním o zdi. Trump je jako Luther King, tvrdí viceprezident Pence
Když byla poptávka vysoká, byli najímáni Mexičané na pracovní povolení na základě mezivládní dohody, třeba aby za války vyplnili mezery po vojácích odvedených do americké armády; paralelně s tím však přicházeli „wetbacks“, jak se říkalo slangem těm, kteří se přebrodili přes Rio Grande, aby zejména v Texasu pracovali za nižší mzdy načerno. V roce 1954 se do věci vložila vláda prezidenta Eisenhowera, aby v rámci „Operace Wetback“ během pár měsíců bez velkých cavyků pochytala a deportovala do Mexika podle oficiálních zdrojů 1,3 milionu lidí. Mnozí se ovšem obratem do Spojených států vrátili.
Skládací Mexičan. Sto osmdesát centimetrů vysoký Mexičan Felipe Ramírez Pérez se vměstnal do prostoru mezi motorem a kapotou. Při Operaci Wetback ho přesto odhalili a okamžitě deportovali
Příliv a odliv přistěhovalců závisí na trhu práce v USA i ve vysílajících zemích, občasných amnestiích a přitahování šroubů v podobě výstavby bariér a posilování ostrahy na nejfrekventovanějších místech, tedy v okolí San Diega v Kalifornii a texaského El Pasa. Demokraté v Kongresu dnes dostavbu zdi vehementně odmítají a bohorovně ignorují skutečnost, že velké posílení rozpočtu na ostrahu a oplocování jižní hranice nastalo už v roce 1994 - v rámci prvního funkčního období Billa Clintona.
Jak dopadne handrkování o 5,7 miliardy dolarů, požadovaných na dostavbu „krásné velké zdi“ Donaldem Trumpem, neví ani on sám. Jisté je, že už nyní padl kvůli sporu o její financování rekord, pokud jde o délku trvání „shutdownu“, tedy omezení fungování institucí napojených na vládu.
Izrael má svoje zdi na hranici s Gazou a Západním břehem Jordánu
V dimenzích amerického federálního rozpočtu není 5,7 miliardy dolarů ani jeden a čtvrt promile celkových výdajů, nicméně Trump nemůže jen tak couvnout. Ztratil by tvář v očích „tvrdého jádra“, bez něhož by mohl předem zapomenout na druhé prezidentské období. Takže co takový „national emergency“, stav nouze, který by mu umožnil financovat výstavbu zdi bez souhlasu Kongresu? V amerických dějinách jde sice o poměrně běžný institut, momentálně jich běží třicet jedna, ale tímto by namíchl nejenom demokraty, ale i republikány.
Ještě horším nápadem by bylo, kdyby se 45. prezident Spojených států vrátil ke své předvolební myšlence, že za dokončení pohraničních bariér zaplatí Mexičané. Ti raději vyhodí Ciudad de México do povětří… A Trumpa předtím pozvou na návštěvu.
„Krásná velká zeď“ má každopádně pozoruhodné sourozence.
Berlín, 1961
V dějinách dnes již neexistujícího státu německých dělníků, rolníků a pracující inteligence patří k největším propagandistickým „perlám“ označení „ antifašistická ochranná zeď“. Jeho autor Horst Sindermann, v době stavby zdi vrchní dederonský politruk, tím chtěl čelit daleko případnějšímu označení „Schandmauer“, tedy Zeď hanby, jak stavbu, která měla bránit občanům NDR v útěku, nazval tehdejší západoberlínský starosta Willy Brandt. Oba dva to ve „své části“ rozděleného Německa později dotáhli na premiéry, jednu dobu dokonce zastávali funkce současně.
Jak se vyvedli potomci největších diktátorů 20. a 21. století. Přečtěte si v eseji:
Maminka v domácnosti, tatínek diktátor
Korea, 1953
Obě funkce najednou dokážou plnit bariéry Demilitarizovaného pásma (DMZ) oddělujícího 250 kilometrů dlouhým a čtyři kilometry širokým pruhem neobydlené země Jižní Koreje od Korejské lidově demokratické republiky, jak se unikátní dynastická komunistická diktatura rodiny Kimů oficiálně jmenuje. Na obou stranách vnější hranice jsou sice rozmístěna vojenská zařízení a stovky tisíc vojáků, ale „uvnitř DMZ“ se šedesát pět let „nic neděje“.
Takže prostor mezi minovými poli si vzala zpátky příroda a vzniklo tady největší území bez jakéhokoli lidského zásahu na Korejském poloostrově. Hnízdí tady dva druhy jeřábů, na skalních masivech žijí goralové tmaví podobní kamzíkům, v lesích najdete jeleny a medvědy. Jenom amurští tygři chybějí, protože byli ještě před válkou vyhubeni a kupodivu ani Kim Ir-sena nenapadlo je tady pro odstrašení imperialistů i vlastního lidu vysadit. Aby to Severokorejcům nebylo líto, stavějí se další ploty, tentokrát na čínské hranici.
Ukončete shutdown, nestavte zeď. Trumpa zradili šerifové z Texasu a Arizony
Velká čínská zeď, 7. stol. př. n. l. - 17. stol. n. l.
Z geografického hlediska coby kamenem dohodil, stojí na břehu Pochajského zálivu nejvýchodnější výspa „matky všech zdí“, bránící po tisíce let s většími či menšími úspěchy Čínu před invazí „kočovných barbarů ze severu“. Zrovna zdejší brána Velké čínské zdi v Šan-chaj-kuanu je důkazem toho, že největší slabinou zdí bývá nikoli konstrukční vada, ale „lidský faktor“. V tomto případě zrada čínského generála Wu San-kueje, který nejen že nechal branou projít mandžuské dobyvatele, ale ještě se k nim se svým vojskem připojil. Poslední etnicky čínská dynastie Ming skončila v dubnu 1644 neslavně, císař se oběsil, ale generál Wu žil dlouhý život a stihl zradit i Mandžuy.
Indie-Bangladéš, 80. léta 20. století
Snaha zabránit přílivu nežádoucích osob (od teroristů po ilegální ekonomické migranty) a pašování nejrůznějšího kontrabandu včetně drog nebo zbraní se zdaleka netýká jen bohatých zemí. Jednu z nejdelších oplocených a tvrdě střežených hranic má Indie. Nejen na hranici s Pákistánem, což vzhledem k dlouhé historii napětí včetně válečného konfliktu šlo pochopit, ale i s chudičkým a vůči Indii zdvořile uctivým Bangladéšem. Tamní hranici, mimochodem s 4096 kilometry o čtvrtinu delší než hranici USA s Mexikem, odděluje téměř po celé délce plot, jehož modernizace je právě dokončena, některé úseky jsou opatřeny velmi pokročilými systémy detekce. Proč? Indie začala s výstavbou v 80. letech kvůli nárůstu migrace z převážně muslimského Bangladéše do východoindického státu Ásám, což vyvolalo ohromné politické tlaky. Odpovědí byla zeď. Jako všude jinde.
Oběma směry. Indie si svoji hranici s Bangladéšem velmi pečlivě hlídá, hlavně kvůli ekonomickým migrantům z Bangladéše a kvůli pašování krav z Indie
Dále čtěte: