Novému ministrovi radí dva šedesátníci a dva sedmdesátníci
Bývalý ministr, jeho náměstek, prognostik, poslanec a baletka se sešli v pětičlenném týmu poradců ministra pro místní rozvoj Jiřího Paroubka. Se třemi z nich, Valtrem Komárkem, Zdeněkem Trojanem a Jaromírem Císařem, se zná řadu let ze sociální demokracie. Císař před pár lety dokonce seděl v Paroubkově nynějším křesle. Náměstkoval mu tehdy Václav Kupka, další z nových poradců. Jedinou neznámou je Markéta Svatoňová, která výrazně snižuje věkový průměr týmu.
Jaromír Císař.
Do domu na Staroměstském náměstí se po čtyřech letech vrátil bývalý ministr pro místní rozvoj Jaromír Císař (75). Z ministerské kanceláře ho v roce 2000 odvolal „bezdůvodně na základě jakési opoziční smlouvy“ (jak sám říká) Miloš Zeman. Jeho kolega z ČSSD a redakční rady stranického časopisu Trend Jiří Paroubek ho jmenoval poradcem pro bytovou politiku. „Přicházím sem po dvou zemětřeseních, krveprolitích, kvůli kterým muselo odejít 140 lidí,“ charakterizuje Císař působení svých nástupců Petra Lachnita a Pavla Němce. Návrat do úřadu chápe jako zadostiučinění a šanci, jak prosadit zásady bytové politiky, na které v ústraní pracoval. „Vládne v ní naprostý chaos. Koncepce zvolená po roce 1989 je špatná a bude trvat léta než se napraví,“ říká Císař. Chce docílit toho, aby se v připravovaném zákonu o nájemném už neobjevila plošná deregulace, se kterou zásadně nesouhlasí. Prosazuje zavedení místně obvyklého nájemného, závislého na poptávce a koupěschopnosti lidí. Císař nekritizuje jen deregulaci. „V žádném jiném státě by si lidé nemohli dovolit to, co si dovolí tady. Každý si dělá, co chce,“ tvrdí. Nešetří ani politiky: „ODS používá slova jako grosstapo, mobilizuje, jako by socani byli lidé, které je třeba zadupat do země. A není to jen o Topolánkovi. Většina politiků má malou skromnost a malou odpovědnost. Výsledkem je naprosté znechucení a pokles důvěryhodnosti politiků. Za to jsou zodpovědní všichni.“
Václav Kupka.
Koluje mnoho vtipů a polopravd o tom, jak různí politici v různých dobách chtěli zrušit ministerstvo pro místní rozvoj. Václav Kupka (60) se domnívá, že někdy tomu ministerstvo svou politikou přímo nahrávalo. Pravicově smýšlející ekonom se odmítá plést do politiky, ač byl náměstkem několika ministrů. „Z politiků si zejména z ekonomického pohledu vážím Václava Klause, jak my říkáme, pana profesora. Vadí mi strany, kterým jde jen o to, přežít, a v zájmu toho jsou ochotné udělat cokoliv. A povzbudivé je, že národ na to už přišel.“ Kupka je jediným z Paroubkových poradců, kterého si ministr osobně nevybral. O pomoc a odbornou radu jej požádal náměstek Jaroslav Král. Na starost bude mít oblast podpory malého a středního podnikání a rozvoj regionů. Jeho představy, jak pomoci chudým oblastem České republiky, se však od současné sociálnědemokratické praxe liší. Jak tvrdí, poskytovat nenávratné dotace nemá ve většině případů smysl. Němci dodnes využívají peníze na podporu malého a středního podnikání z poválečného Marshallova plánu. Mohou to však dělat pouze proto, že je nerozdali, ale půjčili. „Když už dotace, tak do severních Čech. Rekultivací krajiny zaměstnat lidi, kteří budou chtít utrácet vydělané peníze, čímž vzniknou nové obchody a služby.“ Kupka je v současné době poradcem generálního ředitele Českomoravské záruční a rozvojové banky. Během kariéry prošel jako náměstek ministerstvem hospodářství, průmyslu a ministerstvem pro místní rozvoj.
Valtr Komárek.
Dělat Paroubkova poradce pro něj rozhodně není vrcholem kariéry. Byl místopředsedou první polistopadové vlády, v prognostickém ústavu se potkal s řadou osobností, které určovaly porevoluční politiku. Špidla ho sice z premiérského postu oslovil, ale nakonec couvl. Paroubkovi, se kterým se Komárek (74) poprvé potkal už v roce 1992, kývl s podmínkou, že bude zachována jeho suverenita. To, co šéf ministerstva pro místní rozvoj řekne ve vládě, může být z hlavy tohoto známého prognostika. „Ministrovi každý týden předkládám stanoviska k vládní agendě a vyměňuji si s ním názory,“ popisuje Komárek svou náplň práce. Vzdal se kvůli ní důchodu, do kterého odešel, protože byl z politiky „nešťastný“. Jako rentiér si užíval toho, co ho celý život lákalo. Četl klasiky, Dostojevského, Dickense, prokleté básníky. „Byl to můj největší požitek za deset let. Bohužel jsem si to pokazil tím, že jsem začal psát.“ V listopadu by měla vyjít Komárkova Kronika zoufalství a naděje. Známý rebel a kritik Komárek se nyní místo do vlády opírá do bank. Jak tvrdí, v současné době provozují státem koncesované lichvářství. „Úvěry podnikatelům skoro nedávají. Půjčují na dvacetiprocentní úrok. Tváří se strašně seriózně a provozují činnost neseriózní,“ tvrdí Komárek s tím, že tomuto pupku světa by ohromě prospělo zeštíhlení. Přesto, že Komárek strávil velkou část života předpovídáním budoucnosti, výsledky listopadových voleb odhadovat nebude. Jedna důležitá prognóza mu už nevyšla. „Po sametové revoluci jsem si myslel, že vývoj tuzemské ekonomiky bude brilantní, a to se nestalo,“ konstatoval.
Zdeněk Trojan.
Bývalý poslanec, pražský zastupitel a člen mnoha dozorčích rad Zdeněk Trojan (68) je zatím u Paroubka poradcem „bez portfeje“. Kromě toho, že se vyjadřuje k materiálům, které ministr předkládá vládě, opatří připomínkami návrh zákona o těžařské komoře. Jeho stěžejní činnost zatím spočívá v kritice současné politiky kongresové turistiky a stavebního zákona. Přesto, že na rozvoj turistiky má Paroubek zvláštní poradkyni, chce se Trojan této oblasti podrobně věnovat. Dodnes prý nepochopil, v čem podpora kongresové turistiky spočívá. „Nevím, co CzechTourism v této oblasti dělá. Dočetl jsem se, že jeho zástupci jezdí do světa na konference. Tam se radí, co se má dělat. Nevím, co udělali u nás.“ Řešení je přitom jednoduché. Trojan zná mnoho lidí, kteří jsou schopni velké kongresy organizovat. S Paroubkem se z poradců zná nejdéle. Potkali se už v roce 1989 při obnovování sociální demokracie. Spolupracoval s ním také v časopise Trend. S přijetím nabídky ale váhal. „Nakonec jsem měl chuť něco dělat, a když jsem zjistil, že je tam Císař s Komárkem, kývl jsem,“ vysvětluje, proč se vrátil po dvou letech z důchodu.
Markéta Svatoňová.
Bývalá baletka působí v Paroubkově týmu poradců jako zjevení. Mohla by být vnučkou svých kolegů. Markéta Svatoňová (28) si z toho hlavu nedělá. „Taková nabídka se neodmítá a třeba budu mít také brzy šediny,“ říká. Je jediná bez úřednické minulosti. S Paroubkem se setkala před dvěma měsíci na konferenci o cestovním ruchu, kde mezi nimi proběhl „malý brainstorming“. V zápětí obdržela nabídku na post poradce pro oblast cestovního ruchu. „Hovořili jsme o nových trendech v cestovním ruchu a o plánech propagace České republiky v zahraničí. To bylo také hlavní náplní mé práce v CzechTourismu, kde jsem působila jako ředitelka odboru zahraničních zastoupení, kterých jsme v té době měli šestadvacet,“ uvádí Svatoňová. Dodává, že na ministerstvu je tedy jako odborník a nemá politické ambice. „V politice nemám vzor, kterému bych se chtěla blížit. Líbí se mi cílevědomost Billa Clintona nebo vytrvalost Václava Klause,“ uvedla. Dáma, která by se prý určitě obešla bez názorů pana Buttiglioneho na roli ženy ve společnosti, chce jít „správným směrem a rychle“. „Zahraničním turistům musíme usnadnit orientaci. Tyto tendence celkem úspěšně začaly například certifikací ubytovacích zařízení. Plánujeme i certifikaci stravovacích zařízení. Chceme, aby tu vzniklo něco na způsob Michelinu, francouzského průvodce restauracemi,“ říká nová poradkyně, která obdivuje houževnatost Donalda Trumpa. Balet opustila a věnuje se golfu.
