VÝROBA PODVOZKŮ MOTOKÁR Když Milan Šimák zakládal v roce 1992 v jihočeských Prachaticích firmu na výrobu a prodej motokárových podvozků, měl už čtyři roky v kapse povolení pro podnikání při práci. Jak navíc s nadsázkou říká, podniká už od svých 14 let.
VÝROBA PODVOZKŮ MOTOKÁR Když Milan Šimák zakládal v roce 1992 v jihočeských Prachaticích firmu na výrobu a prodej motokárových podvozků, měl už čtyři roky v kapse povolení pro podnikání při práci. Jak navíc s nadsázkou říká, podniká už od svých 14 let. V rodné vsi platil jeho otec za průkopníka moderní techniky. Jako první vlastnil automobil, okolo kterého se budoucí majitel továrny ijeho bratr motali. Začalo to vlastně klukovským snem postavit si autíčko. Takové, se kterým by se dalo jezdit, možná izávodit. Potom se dověděli, že existuje motokára a že její konstrukce není složitá. Zkusili to a Milan Šimák začal konstruovat stroj pro svého bratra - závodníka. Později se na dráze objevili oba. Původně jen amatérský konstruktér Milan na ní vydržel 22 sezony, mezi mnoha tituly se nejvíce pyšní prvním místem z mistrovství Evropy. Závody opustil až v době, kdy už měla „dobře nastartováno“ jeho firma. Pro ni byly Šimákovy úspěchy na vlastních strojích asi tou nejlepší reklamou. TRH NEKONČÍ U ČESKÝCH HRANIC
Přesto pro něj v začátcích bylo obtížné najít podporu i zaměstnance. V čerstvě porevoluční době chyběl volný kapitál i zákony, o které by se mohli novopečení podnikatelé opřít. Při takovémto protloukání jen málokdo věřil, že se továrnička rozběhne. Obzvláště kvůli výrobnímu artiklu se mnohým zdálo, že nemá budoucnost. Milan Šimák na rovinu říká: „V šichni mi říkali, že jsem magor, jestli si myslím, že se tím dá uživit. Oni vnímali hranice světa jako hranice Československa. Já na tom byl díky závodům jinak. Viděl jsem i zahraniční trh, s ním tehdy málokdo počítal.“ I přes počáteční obtíže vytrval. Když přestávaly být jiné firmy solventní, MS Kart začala nabízet zaměstnanecké výhody. Rozvoji napomohl zájem německého obchodníka o motokáry do půjčoven. Přinesl do MS Kartu sedm tisíc marek, které Milan Šimák splácel.
O MNOŽSTVÍ PRÁCE ROZHODUJÍ ZÁKAZNÍCI
Když firma stála pevně na nohou, začal se Milan Šimák porozhlížet po místě, kam přesune výrobu ze zázemí svého rodinného domku. Privatizace pro něj nebyla, nejen z časových důvodů, dobrou variantou. Po nějakém čase hledání se mu podařilo najít vyhovující podnájem, a tak v roce 1994 otevřel svou první továrnu. Představoval si provoz s pěti sedmi zaměstnanci, ze kterého ročně vzejde padesát až sto motokár. Dodnes proto vzpomíná na svého tehdejšího právníka. „Řekl mi, že nikdy nebudu dělat to, co chci. Budu dělat tolik, kolik budu muset. Protože když není práce, je člověk nešťastný, když je, tak jí je tolik, že je z toho nešťastný taky. Nikdy to není ideální, protože o tom, jak budu pracovat, budou rozhodovat vždy zákazníci.“ A měl pravdu. Z půlmilionového obratu se druhý rok stal milion tři sta tisíc, pak sedm milionů, třináct, třicet pět, čtyřicet dva a dnes je to kolem pětapadesáti milionů ročně při šestadvaceti zaměstnancích.
MOTOKÁRY BUDOU VYRÁBĚT DCERY
Původní firma MS Kart se v roce 1998 proměnila v MS Kart, s. r. o., do níž Šimák vložil veškeré své jmění. Hodnota registrované značky MS Kart je v současnosti odhadována na padesát milionů korun. A přestože výrobce motokár i nadále očekává expanzi a nárůst výroby, firmě se už nechce obětovat. Je sice nadále jediným vlastníkem, ale jednatelkami jsou mimo něj i jeho dcery Milena a Helena. Doby, kdy pracoval od šesti hodin do půlnoci jsou prý dávno pryč. Vyznává teorii, že prosperující firma funguje za normálních podmínek v rámci standardní pracovní doby. „Ty hodiny, co jsem odpracoval, by už na důchod stačily. Teď se snažím věnovat koníčkům, tím největším je myslivost a samozřejmě rodina.“
SPOLUPRÁCE S VÝZKUMNÍKY
Stále je nutné investovat a vylepšovat, tedy alespoň pokud chcete být špičkový ve svém oboru. Producenty z Itálie, kteří ovládají mezi osmdesáti až devadesáti procenty světového trhu, předehnal MS Kart (dnes zastoupený kromě ČR také v dalších devatenácti zemích světa) právě v nabízené kvalitě a spolehlivosti. Musí umět reagovat na nové trendy i speciální požadavky. Přestože jádrem výroby je sériová produkce na zakázku, velký důraz klade i na vlastní vývoj. Firma už druhým rokem spolupracuje se strojní fakultou Západočeské univerzity v Plzni. Vzájemná spokojenost zřejmě najde vyústění i ve výzkumném vládním programu, jehož cílem je zvýšení bezpečnosti motocyklů. Dnes je firma ve fázi, kdy si své starosti i radosti užívá. Má jezdce, kteří dělají čest jejím barvám. Dva Češi a dvojice Švédů patří přímo k továrnímu teamu, zbývající jezdci jsou smluvní. Těch je vždy mezi deseti až dvaceti a spolupráce s MS Kart probíhá především cestou zapůjčování techniky. Jedná se jistě o oboustranně výhodnou dohodu - na podvozcích Milana Šimáka zajedou jezdci každý rok zhruba patnáct až dvacet titulů národních šampiónů. A on je na to náležitě pyšný. Snaží se tým vést jako velkou světovou rodinu. Říká, že nemá rád dravé jednání a sází na čistý štít, slušnost a spolehlivost.
