Česko je jednou z posledních zemí v Evropské unii, kde se stále nedozvíte, kdo vlastní některé firmy skryté v daňových rájích či za záclonou svěřenských fondů. Do současného rejstříku majitelů společností zatím mají přístup jen úřady, advokáti nebo banky. Napravit to má nová veřejná evidence skutečných majitelů. Zákon, který ji zavádí, už schválila vláda. Ovšem pouze hlasy ministrů hnutí ANO. V příštích týdnech o něm bude jednat sněmovna.
Nová evidence stanovuje jednu výjimku z univerzální povinnosti uvádět
fyzickou osobu, která stojí na konci řetězce vlastnictví firmy. A to v případě
svěřenského fondu.
Hraje podle vás schválený návrh zákona do karet premiéru Babišovi?
Za skutečného majitele svěřenského fondu novela formálně považuje každou
fyzickou osobu, která je zakladatelem či správcem fondu, vykonává nad ním
dohled, dále osobu, v jejímž zájmu byl fond zřízen, nebo takzvaného
obmyšleného, což je konečný příjemce výhod z fondu.
Průšův Agrofert
Ale pozor, pokud je ve svěřenském fondu spravována jakákoli obchodní
korporace, může skutečný majitel podle navrhovaného znění zákona zůstat nadále
neznámý.
S jistotou se tedy ani po schválení tohoto zákona nedozvíme jméno konečného
majitele holdingu Agrofert,
zaparkovaného v jednom ze svěřenských fondů, který založil předseda vlády a šéf
hnutí ANO Andrej Babiš. Podle Babiše to prý „právníci dostatečně vysvětlili“.
„Podsouvat tady, že naši ministři mi jdou s něčím na ruku, to já zásadně
odmítám,“ uvedl premiér.
Tvůrci zákona z ministerstva spravedlnosti upozorňují, že pokud jsou podíly
společnosti vloženy do svěřenského fondu, nemůže platit, že by jejími
skutečnými majiteli byly všechny osoby, které zákon považuje za konečné
majitele svěřenského fondu. „Naopak by se měl zjišťovat pouze materiální
skutečný vlastník. Tím by typicky byl svěřenský správce, popřípadě také některý
z obmyšlených s ohledem na prospěch, který ze správy fondu má,“ konstatovalo v
důvodové zprávě k návrhu ministerstvo spravedlnosti.
Konečné vlastnictví Agrofertu by tak zůstalo dál zamlženo, protože ze
současného neveřejného registru konečných vlastníků vyplývá, že skutečným
majitelem holdingu je Babišův manažer Zbyněk Průša, který je zároveň svěřenským
správcem Babišova fondu.
Kolize s evropskou směrnicí
Pro Babiše by schválení novely bez této výjimky znamenalo velký problém.
Rázem by se oficiálně stal jedním ze skutečných majitelů Agrofertu a ocitl by
se naprosto jasně ve střetu zájmů, z něhož ho podezřívá nejen domácí politická
opozice, ale i Evropská komise. Agrofert by pak byl odstřižen od životně
důležitých evropských dotací a navíc by musel všechny peníze minimálně od roku
2017 vracet. Pro už tak zadlužený holding by to znamenalo prakticky likvidaci.
Pirátští poslanci i například Transparency International navíc poukazují na
možný střet české výjimky s evropskou směrnicí AML proti praní špinavých peněz
a financování terorismu. Ministerstvo spravedlnosti to ale odmítá. „Ze směrnice
ani dalších interpretačních materiálů neplyne, jak v takovém případě k určení
skutečného majitele přistoupit,“ uvádí v důvodové zprávě ministerstvo.
Podle ekonoma a datového analytika Jiřího Skuhrovce, který se střetem zájmů
Andreje Babiše dlouhodobě zabývá, ale nelze existenci české výjimky obhájit
tím, že k tomu evropská směrnice mlčí. „Ostatní země si to vykládají jinak než
my. Například Slovensko,“ upozorňuje Skuhrovec na případ slovenského registru,
kde konečného vlastníka společností ve svěřenském fondu může každý zjistit
pomocí několika kliků.
Dvojí metr
Resort dále upozorňuje, že údaje o skutečném majiteli svěřenského fondu jsou
podle českých zákonů neveřejné. „Veřejnost údajů o těchto formálních skutečných
majitelích by nabourávala režim neveřejnosti evidence svěřenských fondů. Nadto
by uveřejňování bylo zavádějící, jelikož nelze předpokládat, že by veřejnost
rozdíl mezi formálním a materiálním chápáním skutečného majitele brala v
potaz,“ vysvětlilo dále ministerstvo. Ale v ostatních případech, kde novela
stanovuje pro určení (formálního) majitele domněnky, najednou ministerstvu
nevadí, že tyto podrobnosti veřejnost nedokáže rozklíčovat.
„Za neveřejnost registru svěřenských fondů si můžeme sami. To je stejné,
jako kdybychom do nové evidence nemohli dát firmy s listinnými akciemi na
majitele, protože jsme zavedli listinné akcie na majitele,“ rozporuje tento
argument ministerstva Skuhrovec poukazem na neveřejný typ akcií.
Hnutí ANO může schválit zákon v této podobě za pomoci SPD a KSČM, které se
zatím staví k novele otevřeně. ČSSD a zbytek opozice budou iniciovat vyškrtnutí
této výjimky.
