Kdo si brousí zuby
Société Générale, Crédit Agricole, HypoVereinsbank a Uni–Credito Italiano se utkají v souboji o Komerční banku (KB). Všechny tyto banky patří mezi silné subjekty s mezinárodní působností a zkušenostmi s akvizicemi jiných bank. O zdraví a síle vypovídá i rating, které uvedené banky dostaly od renomované ratingové agentury Moody s – třikrát Aa3 a jednou Aa1 (Crédit Agricole). Société Générale. Osmá největší banka v eurozóně a druhá v domovské Francii Société Générale byla v roce 1987 privatizována. První významné akvizice se uskutečnily v roce 1998, kdy se banka rozhodla posílit své postavení v USA a Japonsku. Převzala americkou investiční banku Barr Devlin a japonskou společnost Yamaichi Capital Management. Následující rok přinesl projekt sloučení s další velkou francouzskou bankou Paribas, který se ale nakonec neuskutečnil. Konkurenční Banque Nationale de Paris byla totiž rychlejší. Výsledkem byl vznik nového subjektu s názvem BNP Paribas. V roce 2000 si Société Générale trochu spravila chuť vytvořením strategické aliance se španělskou bankou Banco Santander Central Hispano. Hlavní oblastí jejich spolupráce má být správa aktiv, retailové a investiční bankovnictví, online služby a specializované finanční služby. Mezi partnery SocGen, kteří zajímají jako potenciální investoři českou vládu, patří také EDF. Banka vznikla v roce 1984 jako peněžní ústav s cílem pomáhat rozvoji francouzského obchodu a průmyslu, takže úzké vztahy s průmyslem jsou v ní tradicí. Po druhé světové válce se zestátněná banka podílela na distribuci Marshallova plánu. V sedmdesátých letech se prostřednictvím nového zákona dostala čtvrtina banky do rukou zaměstnanců a vybraných soukromých investorů, plné privatizace se narozdíl od ostatních francouzských finančních institucí dočkala v roce 1987. SocGen nedávno koupila i bankovní podíly v Rumunsku a Turecku a nyní čeká, jak bude zhodnocena nabídka na koupi slovinské banky SKB. HypoVereinsbank. Produktem sloučení Bayerische Vereinsbank a Bayerische Hypotheken und Wechsel Bank z roku 1998 je HypoVereinsbank. Šlo o historicky první spojení komerční a hypoteční banky v Německu. Výsledkem je druhá největší německá banka hned po Deutsche Bank. HypoVereinsbank má za sebou první velkou a úspěšnou akvizici, kdy získala rakouskou Bank Austria, čímž posílila svoji pozici v Rakousku a ve střední a východní Evropě. Výsledky banky za rok 1999 byly silně poznamenány náklady na sloučení, což uvádí banka i ve své výroční zprávě. Zároveň však její představitelé očekávají, že výsledky za rok 2000 budou znatelně lepší a čísla ze třetího čtvrtletí minulého roku jim dávají za pravdu. Kumulovaný zisk skupiny před zdaněním vzrostl několikanásobně na 1428 milonů eur. UniCredito Italiano. Další bankou, která vznikla v roce 1998 sloučením několika menších subjektů, je UniCredito Italiano. Současnými vlastníky jsou nadace, které kontrolovaly menší banky, z nichž UniCredito vznikla. Banka se v současné době zaměřuje výrazně na internet. V roce 1999 oznámila své plány na vytvoření elektronické burzy. Ve stejném roce získala banka velkou polskou komerční banku Bank Pekao. V dubnu roku 2000 následovala koupě chorvatské Splitska Banka a hned poté Italové koupili slovenskou Polnobanku. Rozhodli se vstoupit na bulharský trh a podepsali kontrakt na získání kontrolního balíku akcií v bance Bulbank. Všemi těmito operacemi UniCredito významně posílila svoji pozici ve střední a východní Evropě. Crédit Agricole. V porovnání s předchozími subjekty má Crédit Agricole Groupe (CAG) jednu zvláštnost, a to vlastnickou strukturu. Vlastní ji její regionální banky a nemá žádné akcionáře. Podíly drží jednotlivé regionální pobočky, a proto je při porovnávání výše vlastního kapitálu největší francouzskou bankou. Vloni však oznámila, že pomalu připravuje vstup na akciový trh. U zrodu „zemědělské úvěrové banky stála vláda. Od poloviny devatenáctého století se francouzští vesničané potýkali s neúrodou a nedostatkem kapitálu. Zoufalá vláda se nakonec rozhodla v roce 1894 založit instituci Crédit Agricole, která bez daňového zatížení zprostředkovávala zemědělcům státní pomoc. V této oblasti měl ústav monopol, kterému se těšil bezmála sto let do roku 1989. Dnes má na domácí půdě osm tisíc poboček a šestnáct milionů klientů, mezi nimi bezmála tři miliony zákazníků mladších 25 let, které cílevědomě přitáhla na kartu Mozaic. Ovládá čtvrtinu domácího trhu s bankovními úsporami, jedenáct procent životního pojištění a bezmála dvacet procent úvěrů poskytovaných hospodářské sféře. CAG posílila hlavně akvizice Banque Indosuez z roku 1996. Tímto krokem Francouzi hodlali vytvořit banku, která obstojí i v mezinárodní konkurenci. V poslední době zaznamenala Crédit Agricole úspěch v sousedním Polsku, kdy se jí podařilo získat rozhodující podíl ve finanční skupině Lukas, která má bilanční sumu okolo 550 milionů eur. Tato akvizice má strategický význam do budoucna – Crédit Agricole tak získá základnu pro svoji další expanzi v regionu střední a východní Evropy. Na polském trhu se dále Francouzi v současnosti ucházejí spolu s UniCredito Italiano o kontrolní podíl v polské největší leasingové společnosti EFL.