Rysem, který charakterizuje současné právní úpravy dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, je její koncepce, která nevychází z evropských zadávacích směrnic, nýbrž z takzvaného modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb, přijatého komisí Organizace spojených národů pro mezinárodní obchodní právo. Z perspektivy přidruženého člena, který usiluje o plné členství v Evropské unii, takto zvolená koncepce téměř znemožňuje snahu České republiky o efektivní harmonizaci v dané oblasti. Evropské zadávací směrnice jsou ve srovnání se současnou právní úpravou jinak strukturované. Proto bylo nezbytné vypracovat návrh zcela nového zákona.
Vzhledem k nedostatkům dosavadní právní normy je cílem návrhu zákona:
1. Zajistit dodržování transparentního a nediskriminačního postupu zadavatelů při zadávání veřejných zakázek.
2. Stanovit formálně jednoduché, nekomplikované, a tím zrychlené postupy přezkumu zadávacího řízení, aby tím bylo umožněno plynulé zadávání veřejných zakázek. K tomu by měl přispět důraz na neformální vyřízení namítaného porušení zákona přímo u zadavatele i možnost provedení smírčího řízení.
3. Dosáhnout plné slučitelnosti se směrnicemi EU v dané oblasti práva.
Navrhovaná právní úprava obsahuje zásady uvedené v Evropských směrnicích pro zadávání zakázek. Směrnice neobsahují procesní úpravu, pouze stanoví cíl, kterého má být dosaženo. Zákon zavádí nový institut rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže až po uzavření smlouvy, a to na základě návrhu stěžovatele, jemuž zakázka přidělena nebyla. V tomto případě bude posuzovat úřad, zda měl navrhovatel, jemuž veřejná zakázka nebyla přidělena, reálnou možnost tuto zakázku získat, pokud by ke zjištěnému porušení zákona nedošlo. Výsledek tohoto přezkumného řízení bude ovlivňovat možnost navrhovatele uplatnit požadavek na náhradu škody v občanskoprávním řízení před obecními soudy. Navrhovaná právní úprava také vychází z praktických poznatků, podle nichž o efektivní nápravu porušení zákona je třeba se snažit co nejdříve, využít k tomu všech možností, a to zásadně před uzavřením smlouvy. Návrh zákona umožňuje neformální vyřízení porušení zákona zadavatelem ještě před zahájením správního řízení (smírčím řízením). Námitky však musejí být zadavateli doručeny do patnácti dnů ode dne, kdy stěžovatel obdržel oznámení o úkonu zadavatele. Zadavatel tak bude muset ve stanovené lhůtě námitky vyřídit. Pokud se tak nestane, pak se stěžovatel může obrátit s návrhem na přezkoumání na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Aby nemohlo dojít při pokračování zadávacího řízení ke složitým právním vztahům, vyplývajícím z uzavření neplatné smlouvy, zadavateli se zakazuje do 45 dnů od obdržení námitek uzavřít smlouvu.
Navrhovaná právní úprava zadávání veřejných zakázek sleduje stejné obecné cíle jako hmotně právní úprava procesu veřejného zadávání. Významnou změnou je, že přezkum automaticky nemá odkladný účinek ve vztahu k zadávacímu procesu a úkonu zadavatele. Hrozba vysokých pokut, popřípadě i možnost uplatnit náhradu škody, by měla zadavatele motivovat k tomu, aby sám v jednání se stěžovatelem odstranil porušení zákona, než bude vydáno Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže příslušné rozhodnutí.
